Jak se postarat o letničky a dvouletky, aby nás těšily, jak to nejdéle půjde? Naposledy je přihnojíme a šetříme jim síly, které by potřebovaly na tvorbu semen.
Ty rostliny, které letos odkvétají, seřízneme. Například hledík (Antirrhinum), iberku (Iberis), laločnici (též tařicovku, Lobularia), lobelku (Lobelia), kosmatec (Dorotheanthus), vitálku (Sanvitalia) a další. Po řezu znovu vyraší a ještě jednou vykvetou.
Hledík větší; foto Shutterstock
Pokud bude nutné chemické ošetření proti chorobám a škůdcům, dáme přednost přípravkům neškodným pro včely, nebo postřikujeme v pozdních večerních, případně brzkých ranních hodinách a za podmračeného počasí.
Na začátku srpna vysázíme na konečné stanoviště dvouletky vyseté v červnu: chejr vonný (Cheiranthus), hvozdík bradatý (Dianthus barbatus) a topolovku (Alcea). Je důležité, aby nejen dobře zakořenily, ale také do konce vegetace ještě narostly a zesílily.
Maceška trojbarevná (Viola tricolor); foto Shutterstock
Macešky, sedmikrásky a pomněnky vysadíme během srpna tam, kde přezimují. Na konečné stanoviště je vysadíme až na jaře, protože ne všechny přežijí zimu a často je také na jaře používáme jako výsadby do truhlíků.
V srpnu kvete převážná většina mečíků. Jen některé rané odrůdy již v červenci a pozdní v září. Zato během srpna se můžeme denně těšit, co nového vykvete.
Rok co rok se alternativní ochrana rostlin snaží vylepšovat zásahy proti škůdcům tak, aby plodiny byly lépe chráněny a živočichové nestrádali vedlejšími účinky přípravků.
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
