Delosperma: barevně pestré trvalky na vzestupu

18. 3. 2023

Čím dál tím častěji je na zahradách k vidění delosperma. Některé druhy dokážou ohromit rozmanitostí tvarů a barev i svou odolností.

Rod Delosperma neboli kosmatec, je rod sukulentních bylin z čeledi kosmatcovitých (Aizoaceae) čítající odhadem 150 až 200 druhů. Vyskytují se od východního Turecka přes východní Afriku, ostrovy Madagaskar a Reunion, až na jih afrického kontinentu, kde je největší druhové bohatství.

Delospermy ve skalkové výsadbě

Skalková výsadba

Některé z těchto květin v tuzemských zahradách, skalkách či kamenných korytech zdomácněly (D. congesta, nubigena), jiné zatím zůstávají méně známé. Může za to dřívější nedostupnost některých druhů a současně skutečnost, že botanici a pěstitelé objevili nové, dosud neznámé druhy.

Mezi delospermami můžeme nalézt druhy keříčkovité, kaudiciformní, tzn. se zbytnělým kořenem sloužícím k přežívání nepříznivých období, a druhy trsovitě, polštářovitě se rozrůstající.

Pro pěstování v klimatických podmínkách Česka dáme přednost především skupině druhů obývajících vysoké, často více než třítisícimetrové hory na samém jihu Afriky, v Jihoafrické republice a Lesothském království. Díky takovému původu můžeme u těchto rostlin čekat vysokou odolnost během zimy.

Přečká delosperma mráz a zimu bez újmy?

  • Připomeňme si, že za zimovzdornou rostlinu považujeme takovou, která je schopna v daných podmínkách přežít nástrahy zimního období, což jsou kromě nízkých teplot oblevy, deště a střídání teplot.
  • Naproti tomu rostlina mrazuvzdorná sice teploty pod nulou bez poškození snáší, ale již je potřeba ji ochránit především před nadměrnými zimními srážkami, které na ni působí obvykle negativně.

U drtivé většiny mrazu- a zimovzdorných delosperem je pěstování a množení značně jednoduché. Nicméně je důležité držet se několika základních pravidel týkajících se umístění, substrátu, vodního režimu a případné zimní ochrany, je-li potřeba.

Delosperma a zimní ochrana

U druhů dostatečně odolných či odzkoušených zimní ochranu nepotřebujeme.

Rostliny v nádobách můžeme přenést do netopeného skleníku, pergoly apod. Vyhráno mají ti, kteří jsou v oblastech se stálou sněhovou pokrývkou. Zde mají jejich rostliny jednodušší život.

Rozdělení podle odolnosti:

  • vysoce zimovzdornéaberdeenense, dyeri a kultivary, congesta, cooperi a kultivary, holzbecherorum, laevisae, nubigena, repens, seanii-hoganii a další
  • vysoce mrazuvzdorné vyžadující kryt proti nadměrnému vlhku: ashtonii, brunnthaleri, deilanthoides, deleeuwiae, galpinii, sutherlandii
  • občas vymrzající: herbeum, karooicum, spec. Beaufort West
  • mrazuvzdorné, ale do tuzemských podmínek nevhodné: harazianum, spalmanthoides

Správné místo je to dobře odvodněné

Ideálními stanovišti jsou přirozeně svažité, nejlépe na jih či východ orientované terény. V případě, že máme pozemek s vysokou podzemní vodou, skalku či záhon vyvýšíme nad okolní terén alespoň o několik desítek centimetrů a uděláme drenáže. Zabráníme tak vzlínání vody k rostlinám, což by pro ně bylo zvláště v zimním období likvidační.

Pokud vhodné místo nemáme, můžeme rostliny úspěšně pěstovat v kamenných korytech, truhlících, žardinkách, prostorných plastových miskách. Fantazii se meze nekladou.

Podmínkou je, aby tyto pěstební nádoby byly prostorné. Čím menší totiž nádoba je, tím častěji musíme rozrůstající se druhy zmlazovat, například přeřízkováním.

Delosperma laevisae ex Oxbow

Delosperma laevisae x Oxbow je jedna z nejodolnějších

Pokud můžeme, nádoby situujeme u jižní stěny domu či jiné zástavby. Zabráníme tak negativnímu vlivu studených severních větrů. Rostliny díky tomu lépe přežívají zimní období a my si rozšiříme sortiment o choulostivější druhy.

Na substrát je delosperma nenáročná

Důležité je, aby byl substrát přiměřeně:

  • vzdušný,
  • propustný,
  • nepříliš zásaditý.

Prakticky všechny druhy rostou v přírodě na kyselých horninách, ale vysloveně vápnostřežné nejsou. Dobře porostou i v oblastech s vápencovým podkladem. V zahradách, kde je půda díky podloží přirozeně kamenitá či písčitá, máme vyhráno.

Naproti tomu tam, kde je půda hutná, jílovitá, je nutno ji vylehčit pískem či štěrkem zhruba o třetinu objemu.

Pokud máme rostliny v nádobách, použijeme substrát těžší, jílovitější, minerálních složek přidáváme o něco méně, jelikož rostliny v nádobách vysychají mnohem rychleji než ty ve volných výsadbách. Zvláště pak v létě mohou trpět suchem, zastavují růst a trsy mohou prosychat či úplně uhynout.

Delosperma dyeri Occulus Draco

Delosperma dyeri Occulus Draco

 Delosperma preferuje více vlhké půdy

Protože jde o sukulentní rostliny, jsou schopné po určitý čas snášet sucho. Nicméně i tak jde o rostliny vesměs vysokohorské, zvyklé na vyšší srážkové úhrny.

Na extrémní sucha obecně reagují prosycháním, někdy až úhynem.

S výjimkou zálivky čerstvě zasazených rostlin pro dobré zakořenění však není třeba v našich klimatických podmínkách volně vysazené rostliny zavlažovat.

Rozložení a úhrny srážek v ČR zpravidla bohatě postačují. To neplatí pro rostliny v nádobách, kde je dobré je občas pořádně zalít, zvláště v horkém letním období a v suchých periodách.

Máme-li delospermy přes zimu umístěny ve studeném skleníku, během zimních oteplení je alespoň jednou či dvakrát zalijeme. Zabráníme tím jejich proschnutí. Osobně takto již tradičně činím během Vánoc, kdy se často oteplí nad nulu, a posléze na konci zimy je zasypu sněhem, je-li k dispozici.

Hnojení je víc než důležité

Delospermy jsou v porovnání s klasickými alpínkami poměrně náročné na živiny. Alespoň jednou ročně jim na začátku vegetačního období, ideálně v polovině dubna, dopřejeme hnojivou zálivku, aby kvalitně rostly, a především kvetly.

Osobně používám hnojiva s nižším obsahem dusíku a naopak zvýšeným obsahem fosforu. Rostliny uspokojivě rostou, mají pevná a odolná pletiva a velmi bohatě kvetou.

Delosperma galpinii Kelaidis

Delosperma galpinii Kelaidis

Množíme dělením trsů, řízkováním, méně častěji výsevem

Rozmnožování je velmi jednoduché. Můžeme vysít semena, což je však méně obvyklé. Vyséváme koncem jara či v létě do směsi výsevního substrátu a písku. Nádobu pro výsev umístíme na teplé stinné místo. Zeminu stojí za to před výsevem propařit nebo výsev přestříknout nějakým fungicidem.

První sezonu dbáme, aby výsevy příliš nepřesychaly. Ještě tentýž rok pikýrujeme do plastových sadbovačů či květináčků velkých alespoň 7×7 centimetrů do směsi zahradnického substrátu a písku.

Takto zasazené rostliny první zimu umístíme do studeného skleníku, kde jsou přece jen přívětivější podmínky než venku, a následující sezonu vysazujeme na vybrané stanoviště.

Pokud nám nejde o získání nových hybridů, mají výsevy botanických druhů jednu obrovskou nevýhodu. Delospermy se mezi sebou velmi rády kříží. Pokud nehlídáme čistotu sprášení, mohou nám vyrůst úplně jiné rostliny, než jsme čekali. Pokud vyséváme semena, raději si je opatříme ze spolehlivých zdrojů a u vlastních semen dbáme na čistotu sprášení.

Nejpraktičtější je množení dělením trsů či řízkováním. Zde máme jistotu, že nám vyroste identická rostlina. Polštářovité druhy můžeme dělit. Poléhavé stonky mají často již své vlastní kořínky a zakořenění v téže směsi, jako je ta pro výsev semen. Zakořenění je velmi rychlé a ještě ten samý rok můžeme sázet na trvalé stanoviště.

Sbírka pestrých delosperm

Sbírka delosperm

Druhy, které tvoří malé trsy a vyrůstají zpravidla z jednoho centrálního kořene, množíme řízkováním malých trsů s několika růžicemi s částí hlavního kořínku. Ideálně použijeme kořenový stimulátor a využijeme spíše suššího počasí. Další postup je stejný jako u polštářovitých druhů.

Pokud řízkujeme na jaře, sázíme dobře prokořeněné rostliny ještě tentýž rok na trvalé stanoviště.

Pestré klenoty z afrických hor

Jak je vidět, pěstování těchto nádherných rostlin není nijak složité ani časově či finančně náročné. Pokud dodržíme několik základních pravidel kultivace, budeme každé jaro a léto zaplaveni obrovským množstvím květů v široké paletě barev. A tak se klidně může stát, že tyto fascinující klenoty z afrických hor někoho uchvátí natolik, že nebude chtít pěstovat už nic jiného.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

1. 3. 2024

Když trvalkám stačí sestřih v předjaří a občasné pletí

Trvalkové výsadby s tzv. vyšším stupněm autoregulace mají podmínky pro to, abychom se o ně starali mnohem méně než o další trvalkové či letničkové záhony. Průběžná údržba záhonů však zůstává klíčová.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x