Někdo by mohl namítnout, že bauhinie je spíše keř nežli strom, ale dle mého soudu může být správně zařazována i mezi menší opadavé stromy.
Pochází z jihovýchodní Asie, kde má zajímavé lidové pojmenování, které vychází z její nenáročnosti a z obrovského množství krásných květů. Proto chuďasova orchidej. Kromě tohoto pojmenování můžeme tento druh objevit ve starší literatuře také pod původním Preslovým jménem valina peřestá.
Bauhinia variegata, květ v detailu
Tato dřevina roste stromovitě a největší exempláře dosahují na původních stanovištích výšky 10–15 m. Obvykle jsou však mnohem menší a na zahradách jsou většinou udržovány jako keře s výškou obvykle do pěti metrů.
Představovaný druh má květy růžovofialové, ale existují i zahradnické kultivary tohoto druhu s květy čistě bílými. Plodem je lusk dlouhý až 30 cm.
Bauhinie získala svou zahradnickou hodnotu především díky překrásným květům růžovofialové barvy. Kromě květů jsou zajímavé i listy, které jsou asi 8–12 cm dlouhé s vykrojením až do jedné třetiny. Květy mají průměr až 12 cm a tvarem mohou připomínat květ některé z orchidejí. Pro tuto podobnost je v anglickém jazyce bauhinie označována také jako Orchid Tree, tedy orchidejový strom.
Zcela oprávněně je bauhinie nazývána také orchideový strom
Ačkoliv může dorůstat větších rozměrů, lze jej řezem dobře udržet ve tvaru menšího keře. V to případě ji pěstovat velmi snadno jako přenosnou rostlinu, protože bez problémů snáší zimování při 12–15 °C.
Bauhinie patří mezi opadavé stromy
Chceme-li bauhinii rozmnožit, nejčastěji přistupujeme k výsevu semen. V úvahu připadá i řízkování polodřevitými řízky, které odebíráme na přelomu června a července. Sázíme je do vlhkého agroperlitu a pro zvýšení vlhkosti je musíme přikrýt fólií. K tomuto účelu ideálně použijeme tzv. minipařeniště s vyšším, průhledným poklopem.
Rostliny pěstujeme v kvalitním zahradnickém substrátu s pravidelným přihnojováním během vegetace. Interval hnojivé zálivky je asi čtrnáctidenní, přičemž volíme typ komplexního hnojiva obsahující nejen základní živiny, ale také stopové prvky.
Během vegetace ji vyneseme na chráněné, plně osluněné místo a k zimování ji ukládáme v druhé polovině září, vždy však před příchodem prvních nočních mrazíků.
Pokud dodržíme výše popsaný postup pěstování, bauhinie nám může své první květy ukázat za tři až čtyři roky od výsevu. Musíme ale pamatovat na to, že ji v tomto období nesmíme příliš zkracovat. Vykvést mohou přeci jen dostatečně narostlí jedinci s patřičným počtem listů, zajišťujících založení poupat a jejich následné vykvetení.
Foto autor
Sena je rod tropických stromů a keřů. Některé druhy se hodí pro pěstování v našich podmínkách proto, že jsou menší velikosti a tedy přenosné.
Pro své dlouhé převislé hrozny žlutých květů, kterých rozkvétají na stromě stovky naráz, je kasie lidově nazývána asijský zlatý déšť.
Malý, opadavý strom s velkými, oranžovo červenými květy. Kvůli nim je delonix vysazována v parcích jako solitér i jako stromořadí podél cest.
Přenosné nebo také nádobové rostliny dokážou nádherně krášlit terasu, zákoutí u pergoly i samotné záhony. Navíc s nimi během zimy nemáme příliš starostí.
Správná sklizňová zralost nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí, potom se hodnotí ostatní znaky: barva jadérek, vybarvení slupky a i větší propad plodů za bezvětří.
