
Proč nový stromek v zahradě tvarovat i během léta a jak?
29. 6. 2022První rok po výsadbě do zahrady představuje pro nový stromek nesmírně důležité období. Dřevina vytváří korunu a stabilní kořenový systém.
Ohýbání větví používáme k tvarování stromku, přiblížení plodnosti, nebo ke zvýšení květní násady na jednotlivých větvích.
Zkusím to napsat tím druhým způsobem. Do větví zespodu proudí živiny a voda, shora produkty z fotosyntézy. Ty se v továrně zvané strom přeměňují syntézou v látky složitější, ze kterých se tvoří tzv. biomasa stromu.
Díky ohýbání větviček zůstávají asimiláty ve větvích a z více listových pupenů se následně stávají květní
Když putují živiny větvičkou stojící přímo, cestou se moc nezastaví. Vrchol výhonu nebo stromu je pro ně velkým cílem. Jakmile ho dosáhnou, budou se snažit jít výš a ještě výše, podle pravidel apikální dominance. Květní pupeny se pak vytvářejí obyčejně jen na vrcholu výhonu.
My tuto dominanci můžeme narušit a probudit ostatní pupeny na větvičce dvěma zahrádkářskými způsoby:
Existují i další, neinvazivní metody, například ošetření některými růstovými látkami. Ty ale zpravidla zahrádkář nevyužívá. V tom případě se energie a minerální živiny ve větvi zastaví a začnou se podílet na vývinu celé větve. Z listových pupenů se mohou vytvořit pupeny smíšené nebo přímo květní.
K ohýbání větviček, aby splňovaly naše představy o správném úhlu, můžeme přikročit v raném mládí stromu. Tedy v době, kdy sledované výhony mají cca 10 cm. Opět je více způsobů, jak na to:
Hemingway sice řekl, že: „Člověk se stává pevnější tam, kde byl zlomen…“, ale to neplatí pro fyzické poranění člověka, natož pro větev v koruně stromu.
Tvarování větví pomocí jejich ohýbání je velmi snadné, pokud máme stromy v řadě u drátěné konstrukce. Pak můžeme větvičky vyvazovat k jednotlivým drátům a postupně ohýbat větve, které by kladly větší odpor.
Tvarování kolíčky nebo jinými hmotami či vyvazování k drátěnce je podle mě méně rizikové, než užití závažíček. Zejména když přijde v létě bouřka s větrem. Drát větev podpoří a je jí naopak oporou při nepřízni počasí.
Různá závažíčka zcela jistě pořídíme v obchodě, ale také si je můžeme vyrobit sami, což je můj případ.
Všechny tři způsoby nám velmi dobře poslouží. Pouze u těch betonových dávejme pozor v době, kdy má foukat velký vítr a mají přijít silné bouřky. Závaží se mohou rozkývat do té míry, že poškodí nebo dokonce zlomí či vylomí větev, kterou mají ohnout.
Když se to stalo mě, že po bouřce byly na zemi závaží i s větvemi, na kterých byla připevněna, začal jsem je, pokud to šlo, před bouřkami sundávat. Je to vcelku snadné. Buď na větvičce drží na kolíčku, nebo na háčku z drátu. No, a když se počasí uklidní, vracím je zpět tam, kde byly.
Foto autor
Nehrozí-li již silnější mrazy, hluboce ořežeme i keře a polokeře kvetoucí v létě a časně na podzim a to na jednoletých výhonech. Jednoleté letorosty je potřeba seříznout na několik oček, protože jen tak na nich narostou letošní silné výhony
Pěkný den,
u starší ruzyňské palmety Otto Bočka se větve ohýbaly za konce do oblouku. Část oblouku u kmene stoupala, druhá polovina klesala k zemi. Takto ošetřený výhon honě a rychle plodil, ale také rychle stárnul. Proto bylo potřeba často obnovovat plodný obrost z výhonu, který vyrostl z vrcholu oblouku. Byl to náročný postup, proto se od něj postupně upustilo a vznikla průhonická palmeta Ludvíka Večeři.
U ní se větev uvazuje uprostřed a ohýbá v úhlu asi 45 stupňů od kmínku. Větev stoupá vzhůru po celé délce, její obrost stárne pomaleji, koruna se méně zahušťuje a náročnost na řez je mnohem menší.
A ještě důležitá informace – ohýbejte v polovině srpna. Při ohnutí v tomto termínu výhon neobroste, ale založí květní pupeny.
Vše dobré přeje
Milan Číha