Ohýbání větví zlepší výživu, úroda bude bohatší

7. 4. 2023

Ohýbání větví používáme k tvarování stromku, přiblížení plodnosti, nebo ke zvýšení květní násady na jednotlivých větvích.

Proč ohýbání větví věnovat čas

Zkusím to napsat tím druhým způsobem. Do větví zespodu proudí živiny a voda, shora produkty z fotosyntézy. Ty se v továrně zvané strom přeměňují syntézou v látky složitější, ze kterých se tvoří tzv. biomasa stromu.

Vyšší plodnosti napomůže správné ohýbání vetviček

Díky ohýbání větviček zůstávají asimiláty ve větvích a z více listových pupenů se následně stávají květní

Když putují živiny větvičkou stojící přímo, cestou se moc nezastaví. Vrchol výhonu nebo stromu je pro ně velkým cílem. Jakmile ho dosáhnou, budou se snažit jít výš a ještě výše, podle pravidel apikální dominance. Květní pupeny se pak vytvářejí obyčejně jen na vrcholu výhonu.

My tuto dominanci můžeme narušit a probudit ostatní pupeny na větvičce dvěma zahrádkářskými způsoby:

  • Odstraněním daného vrcholu mechanicky, tedy jeho odstřižením, vylomením a podobně.
  • Metodou neinvazivní, která spočívá v ohýbání větví, i terminálu.

Existují i další, neinvazivní metody, například ošetření některými růstovými látkami. Ty ale zpravidla zahrádkář nevyužívá. V tom případě se energie a minerální živiny ve větvi zastaví a začnou se podílet na vývinu celé větve. Z listových pupenů se mohou vytvořit pupeny smíšené nebo přímo květní.

Větvička po vyvázání z jara

Násada květů na ohnuté větvičce

Tvarování koruny, úprava úhlů větví bez použití závaží

K ohýbání větviček, aby splňovaly naše představy o správném úhlu, můžeme přikročit v raném mládí stromu. Tedy v době, kdy sledované výhony mají cca 10 cm. Opět je více způsobů, jak na to:

  • Použít můžeme kolíčky.
  • Vyvazovat můžeme také pomocí drátů, různých dřevěných, plastových vzpěr v době, kdy už větvičky zdřevnatěly. Je s tím ovšem více práce než v případě prvním. Občas se také stane, že větvička naše snahy nepochopí a nekompromisně trvá na své pozici, než je fyzicky zlomena. A to je i v případě rostliny špatné.
Ohýbání větviček pomocí drátu

Ohýbání za pomoci drátu

Hemingway sice řekl, že: „Člověk se stává pevnější tam, kde byl zlomen…“, ale to neplatí pro fyzické poranění člověka, natož pro větev v koruně stromu.

Tvarování větví pomocí jejich ohýbání je velmi snadné, pokud máme stromy v řadě u drátěné konstrukce. Pak můžeme větvičky vyvazovat k jednotlivým drátům a postupně ohýbat větve, které by kladly větší odpor.

Tvarování kolíčky nebo jinými hmotami či vyvazování k drátěnce je podle mě méně rizikové, než užití závažíček. Zejména když přijde v létě bouřka s větrem. Drát větev podpoří a je jí naopak oporou při nepřízni počasí.

Závaží, často používaný způsob ohýbání větví

Různá závažíčka zcela jistě pořídíme v obchodě, ale také si je můžeme vyrobit sami, což je můj případ.

  • Napadlo mě využít zbylé kousky drátů z karisítě, jako závažíčko na ohýbání větviček. U tenkých jeden kousek, u silnějších dva či tři. Snadno se k sobě stáhnou drátem a díky svému povrchu z úvazku nevyklouznou. Je to flexibilní řešení, s vcelku snadnou změnou hmotnosti závaží.
  • Můžeme si sehnat menší lahvičky např. od různých nápojů. Ty se mi zdají skvělé pro vyvážení té správné hmotnosti na ideální ohyb. Základní hmotnost je nádobka plná vody. Když voda nestačí, můžeme do lahvičky házet kamínky nebo jí vylít a nádobku naplnit třeba pískem, prostě něčím co je těžší než voda. Postupným přidáváním zátěže si zajistíme to, co od závaží chceme.
  • Ze spodní části různých nádobek si můžeme vyrobit závažíčka z betonu. Díky tomu máme různé tvary a velikosti závažíček. Když beton do vyrobené formičky natlačíme, usadíme do něj očko z nějakého silnějšího drátu. Vyrobená závažíčka mají různé hmotnosti a můžeme je snadno kombinovat. Jen ta přesnost, kterou dosáhneme ideální ohyb nebude, jako při požití lahviček. Ale vzhledem k tomu, že ohnutí větviček není dáno přesně na určitý úhel, není problém je použít.

Všechny tři způsoby nám velmi dobře poslouží. Pouze u těch betonových dávejme pozor v době, kdy má foukat velký vítr a mají přijít silné bouřky. Závaží se mohou rozkývat do té míry, že poškodí nebo dokonce zlomí či vylomí větev, kterou mají ohnout.

Když se to stalo mě, že po bouřce byly na zemi závaží i s větvemi, na kterých byla připevněna, začal jsem je, pokud to šlo, před bouřkami sundávat. Je to vcelku snadné. Buď na větvičce drží na kolíčku, nebo na háčku z drátu. No, a když se počasí uklidní, vracím je zpět tam, kde byly.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Pěkný den,

u starší ruzyňské palmety Otto Bočka se větve ohýbaly za konce do oblouku. Část oblouku u kmene stoupala, druhá polovina klesala k zemi. Takto ošetřený výhon honě a rychle plodil, ale také rychle stárnul. Proto bylo potřeba často obnovovat plodný obrost z výhonu, který vyrostl z vrcholu oblouku. Byl to náročný postup, proto se od něj postupně upustilo a vznikla průhonická palmeta Ludvíka Večeři.

U ní se větev uvazuje uprostřed a ohýbá v úhlu asi 45 stupňů od kmínku. Větev stoupá vzhůru po celé délce, její obrost stárne pomaleji, koruna se méně zahušťuje a náročnost na řez je mnohem menší.

A ještě důležitá informace – ohýbejte v polovině srpna. Při ohnutí v tomto termínu výhon neobroste, ale založí květní pupeny.

Vše dobré přeje

Milan Číha

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

17. 7. 2024

Ostružiník v létě zastřihneme, předčasný obrost zaštípneme

Keře popínavých ostružiníků by neměly být příliš husté. Všechny postranní výhony narostlé na nových výhonech proto už během léta krátíme. Postranní výhony zkracujeme od druhé poloviny června do začátku září za druhým nebo třetím listem.

zobrazit další rady a tipy
1
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x