Výsadba ovocného výpěstku má zásadní vliv na to, aby stromky v raném věku dobře rostly a do plodnosti vstoupily v kondici. Ač je sázení stromku svátkem, chybuje se při něm.
Uvedené chyby způsobí to, čemu sadaři říkají zababčení. Stromek trpí nízkými přírůstky výhonů, někdy i špatným vývinem listů a předčasným nasazením květů. V omezeném objemu koruny pak bývá málo kvalitních plodů. Nedostatky při výsadbě mohou stromu přivodit až několikaleté strádání.
Stromky bychom měli sázet do jam, ve kterých jim připravíme ty nejlepší podmínky. Výsadba do nepřipravené půdy zaviní špatné přírůstky a slabý růst.
Optimální rozměry jámy pro výsadbu ovocného stromu: hloubka 50 cm, průměr 80 cm; foto J. Sus
Jáma pro zasázení ovocného stromku by měla být hluboká 50 cm a v průměru by měla mít minimálně 80 cm. Je třeba vzít v úvahu, že v dalších letech se kořenová soustava rozrůstá do šířky, a pokud má možnost, tak i do hloubky.
Jámy kopeme před výsadbou, aby půda nepřesychala. Na slehlých těžkých půdách je však vhodné jámy vykopat dříve, aby proběhla oxidace škodlivých sloučenin. Zejména to má význam u sloučenin železa, které jsou součástí půdy. Oxidací se převedou sloučeniny železnaté, které jsou pro rostliny jedovaté, na sloučeniny železité. Vodu pak doplníme důkladným prolitím půdy před sázením.
Do jámy bychom měli použít kvalitní ornici nebo kompost. Případně je možné vrchní část – ornici – zúrodnit rašelinovým substrátem. Spodinu nedoporučuji dávat na povrch, jak se dříve uvádělo. Slehlá spodina má nevyhovující strukturu a špatnou propustnost pro vodu i vzduch. Povrch půdy musí také umožňovat prostupnost živných roztoků při přihnojování během vegetace. Tím, že spodinu přesuneme na povrch, ji nezlepšíme. Využít ji můžeme při výrobě nových kompostů.
Chceme-li, aby nám ovocné stromy každoročně produkovaly dostatek kvalitního ovoce, musíme k tomu vytvořit předpoklady v zásobě živin. Tyto živiny by měly být poutány, aby nedocházelo k jejich vyplavení nebo k přeměnám do nepřístupných forem. Pro poutání živin je zejména nutné, aby v půdě byl obsažen humus a jílové částice.
Jámu pro výsadbu stromku zásobíme živinami, aby stromek dobře zakořenil a rostl; foto Shutterstock
Do vyhloubené jámy do míst, kam umístíme kořeny, nesmí přijít žádný nerozložený organický materiál jako je hnůj, listí, tráva. Pokud uděláme jámy širší, můžeme tento materiál dát po obvodu jámy.
S hnojem je dobré aplikovat superfosfát kvůli ochraně fosforu před přeměnou na nerozpustné sloučeniny (tzv. zvrhávání). V zemině, která bude uložena v obvodové části jámy, je možné rozptýlit i další hnojiva (síran draselný, NPK nebo Cererit). Kořenové vlášení ovocných stromů bude z těchto zásob živin čerpat v dalších letech.
Průmyslová hnojiva můžeme zapravit do kompostu při jeho přehazování. Takto obohacený kompost poskytuje rostlinám výživu již při jejich zakořeňování. Samozřejmě nesmí být kompost průmyslovými hnojivy přesycen a hnojiva musí být pravidelně rozptýlena.
Kolik bude třeba průmyslových hnojiv pro vytvoření zásoby pro nejbližší léta? Můžeme například vyjít z kalkulace, že na jednu jámu budeme potřebovat 1 – 2 kolečka hotového kompostu a v něm přibližně 1 kg superfosfátu, 1 kg síranu draselného a 2 kg vápence nejlépe dolomitického.
Osobně dávám přednost rašelinovému substrátu s guanem, který promíchám s ornicí. Živiny jsou v něm poutány, a proto nemohou kořenům škodit. Samotný substrát nelze doporučit, protože v důsledku silného poutání vody může dojít k přemokření. Na dno jámy přidávám v nízké vrstvě mletý vápenec promíchaný se zeminou.
Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.
Dodejme, že stejně tak chudá je zahrada bez stromů. Stromy jsou jednou z největších hodnot velké, ale i malé zahrady. Proč?
Stávající móda, založení majitelů, finanční možnosti, umístění domu, rozloha zahrady, místní zvyklosti, to vše hraje roli při vytváření vzhledné a funkční zahrady.
Ačkoliv předzahrádka může doladit vzhled domu, být jeho vizitkou a také prostorem, který vítá příchozí a zdraví kolemjdoucí, stává se někdy kamenem úrazu.
V obdobích největších letních veder patří kypření půdy k nejdůležitějším zahradním činnostem. Po každém větším dešti nebo zálivce je nutné kypřením přerušit kapilaritu půdy. Okopávku můžeme nahradit mulčováním půdy.
