Zkušení pěstitelé často radí vyčkat s výsadbou teplomilné zeleniny na venkovní záhon až do začátku června – až se zvýší teplota půdy.
Z plodových zelenin jsou citlivější tykvovité a okurky, odolnější jsou rajčata, ale záleží na odrůdě a jejích vlastnostech.
V červnu již nejsou tak velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami a navíc je půda dobře prohřátá, což uvítají hlavně choulostivé kořeny teplomilných zelenin.
Časové zpoždění výsadby rostliny většinou doženou snadněji, než kdyby se kvůli chladnému květnovému počasí zastavil jejich růst. Sadba by se z teplotního šoku vzpamatovávala jen obtížně.
Populární Hokkaido
Do volné půdy vysazujeme otuženou sadbu těchto druhů teplomilné zeleniny: rajčata tyčková i keříčková, okurky salátové i nakládačky (salátové hadovky jsou vhodnější k pěstování ve sklenících i fólnících), papriku zeleninovou i kořeninovou, tykve, melouny a cukety, lilek – baklažán, celer bulvový a předpěstované artyčoky.
Rajče po výsadbě na zahradní záhon; foto Shutterstock
Novozélandský špenát – čtyřboč – je též řazen mezi teplomilnou zeleninu. Vyséváme ho také ve druhé polovině května. Dobře se hodí k doplnění výsadby dalších druhů zeleniny.
Ve skleníku v květnu sklízíme první jarní zeleninu: ředkvičky, špenát, salát a kedlubny. Vysazujeme, pokud jsme tak již neučinili, předpěstované sazenice okurek, rajčat a papriky.
Nastal čas pro rozmnožování rostlin měkkými – bylinnými – řízky. Můžeme tak množit například i okrasné listnaté keře pro živé ploty.
Co potřebuje trávník, aby vytvořil hustý, temně zelený, odolný a bezplevelný porost? Výživu s dostatkem dusíku, ale i stopové prvky, hlavně železo.
Poměrně velkému zimnímu nedostatku světla, které je důležitým růstovým a vývojovým faktorem pro řadu pokojových rostlin, přizpůsobíme především zálivku.
