Záplavu květů nebo úrodu plodů mohou pěstiteli zajistit přirozené vazby rostlin a půdních mikroorganismů. Odehrává se tak i odvěký proces mykorhizní symbió­zy. 

K posklizňové úpravě prázdného záhonu se vyplatí přidat výsev rostlin, které použijeme jako zelené organické hnojivo. Některé zapravíme do půdy na podzim, další na jaře.

V Zahrádkáři 9/2019 najdete mj. tipy k výsadbám okrasných rostlin, ovoce a zeleniny, aktuální pěstitelské rady i recepty na dobroty ze švestek, jablek, hrušek či hroznů.

Pavouci se v zahradě živí převážně mouchami, komáry a mšicemi. Obavy z jejich přemnožení nejsou na místě, protože sami jsou potravou ptáků.

Slunéčka, pestřenky, včely samotářky, čmeláci, motýli, zlatoočky si v zahradě dokážou najít dutiny a jiné skrýše k zahnízdění. Můžeme jim v tom však pomoci.

Rostlinná říše oplývá rozmanitostí. Mnohdy i zahradníky překvapí, kolik stovek druhů jedné rostliny existuje. a přitom se nepodobají ani vzhledem ani nároky. Například šáchor.

Prázdniny mají na kahánku, ovoce dozrává a sládne. Můžeme ochutnávat a sklízet hned několik druhů naráz. Je dobré sledovat zdravotní stav plodů a pamatovat na letní řez.

Nadace Partnerství spustila veřejné hlasování o nejlepší projekt, který prospívá městu a krajině v období sucha, veder nebo přívalových dešťů.

V současnosti lze pěstovat v domácích podmínkách více druhů hub. Přibývají i varianty pěstebních substrátů, které se v srpnu očkují houbovým myceliem. 

Vedle řízkování, se rostliny dají vegetativně množit oddenky, šlahouny, odkopky, dělením trsů, kopčením či hřížením. Pojďme si popsat, jak na to.