Suchá skvrnitost listů, odumírání pupenů, kadeřavost a další. Vegetační období je u konce, přesto boj proti těmto chorobám zdaleka nekončí.
Důkladně odstraníme všechno spadané listí a plody. A to i ty, které zůstaly na stromech. Bez ohledu na to, jestli listí bylo napadeno nějakou chorobou, jako je např. strupovitost jabloně. Shrabané listí můžeme zkompostovat, avšak za předpokladu, že do konce zimy bude překryto dostatečnou vrstvou nějakého materiálu, jako např. posečenou trávou nebo zeminou. Nebo si můžeme vyrobit listovku, která se osvědčila zejména pří výsevu nejjemnějších semen.
Proti stále se rozšiřujícím:
se stále častěji doporučuje asanační ošetření dřevin měďnatými přípravky a to po opadu listů, při teplotě nad 7 °C.
Stejnými přípravky je možné ošetřit i broskvoně proti kadeřavosti. Předjarní ošetření to zcela nenahradí, ale zaručeně velmi vhodně doplní.
Osvědčil se i postřik listů jádrovin 5% močovinou a to těsně před jejich opadem nebo i listí spadlého na zem. Tímto zákrokem se urychlí rozklad listů a tím současně i původce strupovitosti. Rozklad plodniček původce strupovitosti urychlíme i podrcením spadaného listí.
Vlnatka krvavá na bázi kmene jabloně
U jabloní, kde se za vegetace vyskytla mšice krvavá, musíme počítat s tím, že bude přezimovat u paty kmenů, kde ji můžeme vhodným způsobem likvidovat.
Po práci nezapomeneme přípravky na ochranu rostlin uložit do suché místnosti, kde nemrzne.
Skvrnitost na listu
Abychom předešli některým chorobám, uděláme dobře, pokud před výsadnou sadby česneku ji namoříme v některém ze sirnatých přípravků. Nejsou sice účinné na háďátko zhoubné, jak se stále traduje, ale jsou účinné proti stále významnějšímu vlnovníku česnekovému.
Stroužky česneku poškozené vlnovníkem česnekovým
Foto autor
Kompost zvaný listovka má svůj věhlas, hortenzie testuje znalosti řezu a stromková růže se těší na zimu, neboť dostane netkané pyžamo.
Příznaky strupovitosti se objevují zejména na stromech ve vyšších a uzavřených polohách, v údolích. Častěji za vlhčího počasí a v přehoustlých korunách.
Nejzávažnějším onemocněním broskví je kadeřavost broskvoně. Způsobuje ji houba Taphrina deformans. Silná infekce této choroby zaviní značné škody.
Na rostlinách v zahradách škodí desítky druhů mšic z těch více než šesti stovek druhů, které se vyskytují v Česku. K nejběžnějším patří následující druhy.
Poslední měsíc roku, necelých 50 hodin průměrného slunečního svitu čili asi 2 % celoročního úhrnu, teplota půdy směřuje pod nulu. Ale také slunovrat, Vánoce, někdy i na sněhu.
