Do konce března můžeme vápnit a hnojit ovocné stromy a keře kompostem, fosforem a draslíkem v minerálních hnojivech.
Tam, kde jsme nedali kompost, použijeme hnojivo v dávce a ve složení, které odpovídá výsledkům půdního rozboru. Při dalším přihnojení bychom měli rostlinám poskytnout méně dusíku – v polovičním množství.
Hnojením doplňujeme živiny, které rostliny spotřebovaly na svůj růst a na vývoj a zrání plodů; foto Shutterstock
Plná kombinovaná hnojiva rozhazujeme u starších stromů po obvodu koruny lehce směrem ven, tedy do míst, kde se nachází nejvíce kořenového vlášení. Jeho prostřednictvím ovocné dřeviny přijímají živiny.
K zásobení ovocné rostliny na volné půdě je nutné základní hnojení během března. Nejdříve se hodí aplikovat je na těžkých půdách. Rozhození hnojiva v blízkosti kmene nemá potřebný efekt.
V březnu nebo dubnu přidáváme živiny do půdy hlavně pod obvod koruny ovocného stromu; foto Shutterstock
Pro správné a dostatečné zásobení ovocných stromů rostoucích v trávníku je výhodné hloubkové hnojení, optimálně v březnu nebo dubnu.
Stromy nikdy nehnojíme do hloubky za sucha.
Největší význam má hloubkové hnojení v zatravněných sadech. K tomuto účelu použijeme roztok minerálních hnojiv. Lze použít i močůvku. Je však nutné, aby půda byla vlhká. Do travnaté vrstvy půdy pod korunou ovocného stromu vrtáme nebo dutou trubkou hloubíme díry pro snazší vpravení roztoku ke kořínkům.
Foto Shutterstock
Zahradní borůvky sice plodí i na starém dřevě, ale plody jsou pak drobné. Abychom při sklizni rychle naplnili košík, musíme keř pravidelně upravovat.
Jakmile půda oschne, ostřiháme staré listy jahodníku. Nikdy listy nevytrháváme; uvolnili bychom tím středy rostlin, poškodili bychom kořeny a úroda by byla nižší.
Určitého zpoždění reakce stromu na vývoj počasí dosáhneme tak, že chráníme kmen stromu proti mrazům a co nejdéle udržujeme sníh pod stromem.
Připravíme si pomůcky potřebné pro jarní postřik ovocných stromů, abychom ho ve vhodnou chvíli mohli aplikovat. Rozhodujícím předpokladem bude teplota vyšší než 15°C.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
