Zahradní borůvky sice plodí i na starém dřevě, ale plody jsou pak drobné. Abychom při sklizni rychle naplnili košík, musíme keř pravidelně upravovat.
Už při nákupu sazenic bychom měli vybírat ty, které mají mladé výhony se svěžími velkými listy. Sazenice, které mají několik plodů, nebo kvetou na konci starších větví, bude potřeba doma na záhoně opatrně resuscitovat a postupně je přivést k aktivnímu růstu.
Bujně rostoucí tříleté sazenice už s plody
Zababčenou borůvku nemůžeme hned hnojit jako tu v růstu. Musíme jí dát asi jen třetinu dávky živin. Borůvky mají specifický kořenový systém a trochu jiný příjem živin než jiné rostliny. Velká dávka živin by v jejich případě byla kontraproduktivní. Lepší je používat hnojiva do zálivky, která se dávají vícekrát za sezonu. Dobře jsme udělali, pokud jsme borůvku vysazenou na podzim nechali do zimy kořenit, zvykat si.
V keři je třeba udržet výhony maximálně 4 až 5 let staré
Keře řežeme podle vzhledu. Měl-li keř při podzimním nákupu a výsadbě nějaký mladý výhon, mělo to výhodu: Někdy v lednu, únoru bylo na místě vyříznout těsně u země jeden či dva nejstarší klacky. Teď na jaře by měly z pařízku nebo dvou prorůstat výhony nové. Stále hnojíme méně, jen polovinou doporučené dávky.
Když posléze nový výhon nebo nové výhony dorostou kolem 30-40 cm, můžeme začít hnojit 100% dávkou. Rostlina už dokáže živiny využít a zabudovat je do rostoucích částí.
Koupili-li jsme na podzim rostlinu jen se dvěma, třemi staršími plodícími výhony, v zimě vyřízneme ten na pohled nejstarší. Měl by od země obrazit. A pak postupujeme, jak je uvedeno výše.
Následující rok se zbavíme dalšího starého klacku. Pokud rostlina vytvořila z pařízku vyříznutého výhonu dva či tři nové výhony, seřízneme zbývající staré.
Nejstarší dřevo by mělo být čtyřleté. Ponecháváme cca 8 výhonů. Takže dva až tři nové výhony a zbytek dvou- až čtyřletých. Borůvky jsou dlouhověké. V zahradě mohou vydržet několik desítek let.
Pokud jsme spokojeni s kvalitou odrůd, po deseti letech je nevykopeme, ale zmladíme je „na babku“.
Snímek z července dokládá, jak příznivě borůvka reaguje na zmlazení. Šipka ukazuje pařízek z jarního řezu.
Když tedy keř přestává růst dostatečně vitálně, stárne rychleji než se obnovuje, můžeme ho seříznout celý. Rok nebudeme mít úrodu (pokud máme jen jeden keř), ale pak začnou zase ty skvělé sklizně plodů velkých jak dětský palec – samozřejmě podle odrůdy.
Tip: Doporučuji vyholit u dvouletých výhonů větvičky do výšky asi 30 cm od země, nenechávat v keři ty slabší, krátké. Máte pak lepší přístup k ploše záhonu, ať jde o zálivku, případné pletí či o jinou pěstitelskou péči. Ponechané výhony rostou vitálněji. Také se tolik nemusíte shýbat při sklizni…
Foto autor
Zatímco lesním borůvkám se na zahrádce nedaří, jejich sestře borůvce chocholičnaté ano. Tyto borůvky ze Severní Ameriky dorůstají až dvoumetrové výšky.
Role, které člověku přináší život, bývají různé. I pěstitelem se můžete stát až jednoho dne. Dříve či později se pak vynoří přání sklízet ovoce, které zatím nemáme.
Ačkoliv pečlivě vybereme a do zahrady vysadíme odrůdy svého oblíbeného ovoce, stane se, že s úrodou nejsme spokojeni. Kde hledat příčinu?
Plody jahodníku, maliníku či ostružiníku bývají na dortíku zahrádkaření možná ještě větší hodnotou než pověstná třešinka. Něco jako pěstitelova luxusní vizitka. Jak si ji pořídit?
Dobrá chuť plodů jahod není jen odrůdovou záležitostí. Velký vliv má také zálivka, kdy pokud více zaléváme (nebo více v tomto období prší), plody přerůstají a jejich chuť je mdlá až fádní. Pokud dostatečně neprší nebo za přísušku, postačí jahodám zálivka
