Stěny živého plotu z jehličnanů tvarujeme tak, aby dole byly širší a směrem vzhůru se mírně zužovaly. Bráníme tím vyholování spodních větví.
Sloupovité jalovce, cypřišky a zeravy je možné v tomto měsíci sestřihnout, abychom dostali husté rozvětvení a kompaktní keře. Z poléhavých jalovců je možné odstranit rušivé větve, které vyřezáváme v méně nápadných místech.
V srpnu upravíme živé ploty včetně těch jehličnatých; foto Shutterstock
Řez svědčí hustotě živého plotu. Porost vypadá dobře, plot není průhledný a v zimě bude lépe odolávat sněhovým vánicím, nerozláme se.
Jehličnany a stálezelené listnáče potřebují půdu s dostatkem hořčíku. Chybí-li, hnědnou. Přihnojíme půdu výživou s příměsí hořčíku.
Sypavka borová je houbová choroba, která je příčinou schnutí borovic, zejména borovice černé a kosodřeviny. Jehličí zhnědne a na přelomu zimy/jara opadá společně s odumřelými výhonky. Borovice bez jehličí se zpravidla opět zazelenají, ale potřebují naši pomoc – opadané jehličí co nejdříve odstraníme a zlikvidujeme. Podrobnější informace najdete v článku Co může být příčinou hnědnutí a opadávání jehlic borovice.
Ovocné stromy obtěžkané obzvláště bohatou úrodou vydatně zavlažujeme, aby mohly své plody uživit. V období sucha přidáváme do závlahové vody i vícesložkové hnojivo.
Rané kedlubny, saláty a štěrbák vysadíme začátkem srpna, abychom stihli podzimní sklizeň. S dalšími druhy budeme počítat až napřesrok.
Vyjma borovic, jedlí a sloupovitých jalovců lze velké jehličnany přesadit po předchozí roční přípravě. Nejvhodnější čas nastává v druhé půlce srpna.
V létě tvarujeme živé ploty a to zásahem do mladého letošního dřeva. Zmlazení nebo hlubší řez necháme na začátek vegetační sezony.
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
