Ovocné stromy obtěžkané obzvláště bohatou úrodou vydatně zavlažujeme, aby mohly své plody uživit. V období sucha přidáváme do závlahové vody i vícesložkové hnojivo.
V červnu až srpnu zaléváme stromy ve večerních až nočních hodinách 1x týdně v dávce 30 l /m².
Foto Shutterstock
Vyvazování větví na vřeteni třešně. Drátem upravíme polohu mladých větví. Stromy lépe pokvetou Foto J. Sus
Na vřetenech a palmetách začínáme koncem června s ohýbáním nových bujně rostoucích letorostů do vodorovné polohy, abychom omezili růst do výšky a abychom podpořili vývin květních pupenů. V ohýbání pokračujeme i v červenci.
Po sklizni třešní a višní stále trvá příhodná doba k letnímu prořezání korun stromů. Prořezávat můžeme i bujně rostoucí jabloně či hrušně, které již ukončily růst krátkých letorostů. Podle množství plůdků se věnujeme i probírce plodů ovocných stromů.
Jak poškozuje nadměrné množství vody růst, vývoj a plodnost rostlin? A do jaké míry ovlivní úrodu sucho, vítr, teplo, sluneční úžeh a úpal?
Stromkům v prvním roce po výsadbě zkrátíme během června letorosty, které prodlužují vybrané kosterní výhony a to na 20-30 cm délky.
Během června mohou v zahradě na ovocných plodinách postupně přibývat příznaky přítomnosti různých škůdců a chorob. Pokud nám zkušenosti a znalosti dovolí, reagujeme na ně.
Přírodní srážky a spodní voda nestačí pro zásobování zahradních rostlin, které k životu potřebují hodně vody. Nedostatek vody omezuje jejich vitalitu, růst, kvetení i výnos.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
