Místo každoročního hrabání listí lze do některých polostinných míst vysadit dřeviny a trvalky, které ve svém hustém koberci nechají listí zmizet přirozenou přeměnou v půdní živiny.
Takovými půdopokryvnými rostlinami jsou: břečťan (Hedera), barvínky (Vinca), škornice (Epimedium), dále pupkovec (Omphaloides), kakosty (Geranium), zběhovec (Ajuga), tlustostoník (Pachysandra), rdesno (Polygonum), čechrava (Astilbe).
Na slunných místech je pak výčet použitelných rostlin ještě širší. Dají se použít některé stálezelené dřeviny (plazivé jalovce a skalníky) nebo trvalky: rožec plstnatý (Cerastium tomentosum), kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum), rozchodníky (Sedum) a další.
Také v mateřídoušce vejčité mizí listí; foto Pixabay
Tam, kam potřebujete občas na plochu vstoupit, dáme přednost trvalkám snášejícím v menší míře sešlapávání. Takovými jsou bedrnička (Acaena), kociánek (Antennaria), mechovec (Cotula), průtržník (Herniaria), stříbřenka (Paronychia), úrazník (Sagina) a mateřídouška (Thymus serpyllum).
Okenní truhlíčky a přenosné nádoby v zahradě a na balkonech osiřely a ani zapomenutý květ růže, listopadky nebo fialky už nedávají naději, že by se zima ještě o den dva kdesi zdržela.
S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly pampové trávy a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů.
Se správným zazimováním choulostivých rostlin pomůže i přikrývka z listí, především z bukového. Bukové listí se velmi pomalu rozkládá.
Ovoce z vlastní zahrady si právem ceníme. Začínáme-li zahrádkařit, věnujme své úsilí osvědčeným druhům. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
