Od jara do podzimu si můžeme vyrobit léčivý sirup z bylinek dostupných na zahradě a ve volné přírodě nebo použijeme ovoce ze zahrádky.
Ovocné sirupy jsou skvělé především pro malé děti, u nichž se chceme vyhnout podávání klasických limonád, které nejsou zrovna symbolem zdravého pitného režimu.
Výroba sirupů v domácnosti bývala poměrně oblíbená. Pak nastala doba, kdy jsme byli okouzleni širokou nabídkou komerčních sirupů. Masová výroba však měla jeden velký háček. Kromě hezkých etiket a poutavých reklam nabídla také množství chemie a cukru.
Výroba sirupu zastudena je snadná a je šetrná k zachování maxima vitamínů
Výroba sirupů se může stát dokonce vášní, o čemž svědčí i to, že se někteří drobní výrobci zaměřují výhradně na produkci ovocných a bylinných sirupů.
Sirupy můžeme vyrobit buď zastudena, nebo klasickou metodou založenou na varu. Obě metody mají své výhody i negativa.
Vybereme si vhodné léčivé rostliny se specifickou účinností. Oblíbené jsou především sirupy proti kašli, proti chřipce nebo jako chutná prevence některých méně závažných onemocnění. Tyto sirupy bývají poměrně oblíbené i menšími dětmi, které jinak některé produkty s obsahem léčivých látek mohou odmítat. Berme je spíše ale jako doplněk léčby. Záněty nebo silné horečky jimi nevyléčíme.
Ovocné sirupy můžeme bez výčitek brát za zdravější variantu ochucených tekutin. Ten, kdo je milovníkem klasických limonád, které připomínají spíše produkt chemické laboratoře, si domácím ovocným sirupem může jedině polepšit.
Pokud chceme, aby sirup obsahoval co největší množství minerálů a vitaminů z ovoce, je tato metoda ta správná. Jediným nedostatkem je krátká trvanlivost. Jakmile láhev se sirupem otevřeme, je třeba ji skladovat v lednici. Sirup v potřebné kvalitě vydrží přibližně měsíc, ale při každém otevření je třeba sledovat, jestli se na povrchu netvoří plíseň.
Vrstvení surovin při výrobě sirupu zastudena
Tradiční způsob výroby sirupů, kdy suroviny přejdou varem, zaručí vyšší trvanlivost. Tyto sirupy lze skladovat v chladnější místnosti neotevřené klidně i roky. Vysoká trvanlivost je ovšem vykoupena vyšší ztrátou léčivých látek při varu.
Vhodné je kombinovat obě metody. Menší zásobu sirupů s obsahem bylin si vyrobíme zastudena. Klidně během roku výrobu jednou nebo dvakrát zopakujeme, ať si zajistíte vždy čerstvé sirupy. Sirupy z ovoce, které budeme chtít používat na ochucení nápojů i během zimy, pak vyrobíme tradiční metodou. Tuto metodu využijeme i v případě, kdy nemáme dostatek daného ovoce, třeba rakytníku, a nechceme riskovat, že nám sirup chytne plíseň.
Experimentujme. Přidejme do sirupu chuťově výrazné bylinky. Ideální je třeba bazalka.
Mezi často používanými léčivými rostlinami bývají:
V posledních letech je čím dál oblíbenější rakytníkový sirup, který lze považovat za skvělý lék proti nachlazení, chřipce či virózám. Určitě bychom neměli opomíjet ani jeho vliv na imunitu.
Aronie dodá sirupu mírně natrpklou chuť
A na osvěžení si vyrobíme sirupy z ovoce, například z malin, jahod nebo ostružin. Pokud chcete vyzkoušet i poněkud netradiční, mírně natrpklou chuť, pak si sirup vyrobíme z plodů aronie.
Levanduli a limetky opláchneme studenou vodou a necháme okapat. Limetky zbavíme kůry a nakrájíme na plátky a levanduli nasekejte na hrubší části. Oboje spolu se skořicí dáme do hrnce a zalijeme vodou. Poté vaříme asi 20 minut. Odstavíme z plotny a necháme 1 den louhovat při pokojové teplotě. Pak přecedíme výluh přes plátýnko, opět přelijeme do hrnce, přidáme cukr a povaříme 15 minut. Následně plníme do sirupových sklenic.
Tento sirup je skvělý při nachlazení nebo si ho v menším množství přidáme do letních nápojů s bylinkami. Má výraznou vůni i chuť a jistě si ho zamilují i děti.
Mátový sirup je v létě velmi osvěžující
Bylinky opláchneme studenou vodou a necháme okapat. Citrony zbavíme kůry a nakrájíme je na tenké plátky. Bylinky i citron dáme do větší nádoby a zalijeme vodou. Tuto směs při občasném promíchání necháme 1 den macerovat při pokojové teplotě. Druhý den přecedíme přes husté plátýnko do hrnce, přidáme cukr a kyselinu citronovou. Na plotně zahřejeme, nikoli ovšem k varu, pouze udržujeme vyšší teplotu okolo 80 °C. Během zahřívání mícháme do té doby, než se cukr úplně rozpustí. Sirup nalijeme do vypařených horkých lahví.
Před výrobou sirupu plody očistíme, propláchneme studenou vodou a necháme okapat. Poté je v mixéru nadrtíme. Po nějaké době se začne směs dělit na 2 složky. Na povrchu se vytvoří vrstva s obsahem oleje, kterou odebereme do jiné nádoby třeba polévkovou lžící. Na výrobu sirupu totiž budeme potřebovat pouze rakytníkovou šťávu, která je pod touto frakcí. Výroba sirupu je dále už snadná. Stačí jen promíchat všechny potřebné suroviny a cukr rozpustit mírným zahřátím. Jakmile se cukr rozpustí, naplníme sirup do láhví a zavaříme. Pokud se nebojíme nižší trvanlivosti, pak zavářet nemusíme, jen stačí láhve uložit na místo s nižší teplotou.
Foto autorka
Rychlý způsob, jak si můžeme vyrobit sirup zastudena a hlavně přitom uchovat všechny minerály a vitaminy z bylin.
K vyhledávaným ovocným dřevinám patří i temnoplodec černoplodý neboli aronie, známá též jako černý jeřáb.
Rakytník si již vydobyl zaslouženou pozornost. Obohatil sortiment drobného ovoce, rozšířil nabídku doplňkových potravin.
Antibakteriální účinky rostlin využíváme k prevenci nachlazení a viróz. Kombinací tří druhů známých antiseptických plodin s medem získáme přípravek, který také léčí.
Ozimé – přezimované – plodiny, jako je polníček, špenát, jarní cibule, se nyní probouzejí k růstu. Mírně je přihnojíme a k dopěstování využijeme fóliový kryt.
