„Nemůžeme vynechat našeho favorita,“ odhalují zahradní architekti svůj obdiv k dřínu japonskému. Stejně jako jiní autoři dalších článků květnového Zahrádkáře přinášejí tipy a rady, které se jim osvědčily a osvědčují.
„Rádi je navrhujeme, sázíme a některé z nich i pěstujeme ve vlastní zahradě,“ popisují manželé Kolkovi desítku okrasných keřů, které doporučují k výběru do zahrady. „Nejsou to žádné křehotinky, kolem kterých byste museli tancovat. Když je zasadíte na vhodné místo a občas si jeden druhého všimnete, budete si navzájem už dělat jen radost.
Dřín japonský v jarních a podzimních barvách, v nádobě hortenzie latnatá Silver Dollar; foto Kolkovi
Nejspíš jsme vám o něm už párkrát říkali. Ale to nám musíte odpustit, on si to zaslouží. Dřín japonský je těžko přehlédnutelný v květu. Na jeho velké bílé listeny se během Víkendu otevřených zahrad v naší zahradě zeptá každý.
Kvete v červnu, jeho květy se mění v červené půvabné plody připomínající liči. Postupnou přehlídku barev poskytne na podzim, v tom je nedostižný. Je vyšší a spíše nohatý než kompaktní. V naší zahradě snese slunce, polostín i plný stín. Zdá se nám však, že nejlépe se cítí v polostínu.
Stejně jako vy, tak i my sem tam neodoláme a do zahrady doneseme keř, pro který opravdu nenajdeme v zahradě vhodné místo. Chcete-li se do takového maléru také přivést, pak zkuste třeba některou z menších hortenzií latnatých.
Nízký kmínek révy může přispět k časnějšímu zrání hroznů; foto Pavel Pavloušek
Kratší vegetační období často neumožní na zahrádce pěstovat takové odrůdy révy vinné, které bychom rádi vysadili. V nevinařských oblastech tak dáváme přednost rané révě, protože pozdní odrůdy špatně dozrávají.
Ačkoliv tím hlavním, co ovlivňuje termín zrání, je teplota, promlouvá do něj také výška kmínku. Může totiž vylepšit mikroklima keře a tím i teplotní poměry v zóně hroznů.
Aktuální francouzské výzkumy naznačují, že volbou výšky kmínku je možné uspíšit zrání hroznů, a tak rozšířit i spektrum odrůd v tzv. okrajových pěstitelských oblastech révy.
V tuzemských podmínkách pažitka bez problémů přezimuje a na zahrádce bývá první jarní zeleninou. Její aromatické a jemné lístky jsou výborné na chleba s máslem, do vajíček, nebo jenom na dochucení rýže či vařených brambor.
Také květ pažitky ochutí pečivo nebo chléb s máslem; foto Shutterstock
V době květu si však většinou na pažitku ze zahrádky ani nevzpomeneme, protože stonky pod květy bývají tuhé, a tak se k jídlu příliš nehodí. Přitom jedlé květy pažitky chutnají a voní jako listy a stejným způsobem se dají i použít.
Pokud chceme do půdy dostat žížaly anebo v ní žížaly udržet, což v některých půdách není snadné, sáhněme po kopřivách. Kopřivy jsou pro žížaly velkou pochoutkou. Žížalí příspěvek k tvorbě kompostu podpoříme, když do tlející hmoty přidáme spařené kopřivy.
Kopřiva prospívá také žížalám, půdě a kompostu; foto Shutterstock
Na podzim můžeme kopřivy zarýt přímo do půdy. Přes zimu se nať rozloží lépe, než kdybychom ji zaryli do záhonů na jaře před výsadbou. Zbytnělé oddenky potřebují na rozložení delší dobu.
Předplatné časopisu Zahrádkář si můžete objednat také zpětně – v objednávce nastavte dostupná čísla vydání.
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.
Jahody sklízíme převážně v červnu. Pěstovat jahody a vybírat odrůdy na záhon však můžeme i tak, aby plody dozrávaly od května do listopadu.
Názory na termín řezu ořešáků se liší. Jaroslav Matejsek v průběhu více než třiceti let ověřil, že pro zdraví stromu je řez na jaře nejlepší.
Doba zakořeňování přezimovaných hlíz begonií je přibližně 3 až 4 týdny. Výhodné je předklíčení na sucho při teplkotě 15-20 °C a ve tmě. Zhruba po týdnu se objeví na plošší straně malé puky. Hlízky opatrně očistíme od starých zbytků kořenů a vysadíme.
