Ráčku podobný, hnědý asi 5 cm dlouhý hmyz žije v teplejších oblastech, hlavně na lehkých humózních půdách a působí velké škody na rostlinách.
Krtonožka okusuje kořeny rostlin zejména v místech, kde si staví svá hnízda. Živí se převážně půdními larvami a dešťovkami.
Krtonožky dorůstají velikosti až 6 cm; foto Shutterstock
Pro omezení výskytu používáme hlavně mechanické hubení odchytem do nádob se strmými stěnami, které zapustíme do půdy po okraj. V noci pobíhající krtonožky do nich spadnou. Účinné a důležité je vyhledávání hnízd s vajíčky a larvami, které ničíme.
V půdě, kde je porost, poznáme hnízda dobře podle vadnoucích rostlin, kterým krtonožka nad svým hnízdem překouše kořeny aby zlepšila prohřívání půdy sluncem a tím zajistila tepelnou bilanci hnízda.
V hloubce 10 až 15 cm pod zemí vyhrabují krtonožky komůrku pro hnízdo; foto Shutterstock
Zahradu napadenou krtonožkami je možné večer silně zalít nebo prohlédnout po větším dešti. Tam, kde se škůdce projeví tím, že vrtá nové chodby, protože ty původní zanesla voda zeminou, bude hnízdo.
Kořenová zelenina, zejména mrkev, různé formy petržele a celer bývá poškozována několika významnými škůdci, kteří mohou výrazně zhoršit výsledky pěstování.
Na zahradě nejvíc ohrožují okurky mšice, klopušky a plíseň okurková. Ve skleníku mšice, třásněnky, molice, svilušky, plíseň okurková, vadnutí okurek.
Naprostá většina z 26 tisíc popsaných druhů rovnokřídlého hmyzu je teplomilná a v nejpestřejším zastoupení obývá tropické a subtropické oblasti. Na území České republiky zasahuje jen 97 druhů. Nabízíme výběr několika z nich.
Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic.
V zeleninové zahrádce nyní vyséváme už i teplomilné druhy zelenin – fazole, tykev, okurky, cukety, kukuřici cukrovou. Dále v opakovaných výsevech pěstujeme sadbu v odstupu zhruba tří týdnů.
