Lze bez chemie ubránit okurky před škůdci a chorobami?

20. 7. 2020

Na zahradě nejvíc ohrožují okurky mšice, klopušky a plíseň okurková. Ve skleníku mšice, třásněnky, molice, svilušky, plíseň okurková, vadnutí okurek.

Plíseň okurková

Nejobávanější choroba okurek kazí pěstitelům úrodu již desítky let. Pomineme-li chemické přípravky, kterých je na trhu dostatek, volíme pro pěstování na zahradě odolnějších odrůdy, jako je Regina F1, Viola F1, Karolina F1, Aurea F1, Viktorie F1, aj. Rezistentní sice nejsou, ale pokud jsou napadeny, rychle obrůstají a plodí dále i po napadení.

 

Také vlhkost listů urychluje napadení plísní, proto rostliny nezavlažujeme na listy ale jen ke kořenům.

Protiplísňové opatření je i předpěstování sadby, které urychlí sklizeň. K tomu pomáhá i zakrytí záhonu po výsevu nebo nakličování semen. Tak můžeme sklízet až o dva týdny dříve a mít 50–100 sklenic zavařených dřív, než přijde plíseň.

Klopuška černá

Klopuška černá (Adelphocoris seticorniss); foto Shutterstock

Klopušky

Celkem běžný savý škůdce různých plodin se vyskytuje v řadě druhů. Okurky poškozuje častěji než v minulosti.

Nymfy a dospělci napadají především vegetační vrcholy, mladé listy i plody. Postižené části rostlin se deformují a tmavnou, rostlina přestává růst. Mladé plody padají.

Klopušky způsobují škody jak na klasických porostech na rovině, tak především na vertico, kdy rostlina pomalu a špatně zaplňuje plochu síta a při navádění se křehčí lodyhy lehce zalamují.

Nutná je pravidelná kontrola porostu, kdy mírným poklepáním vzrostlých vrcholů okurek zjišťujeme, zda klopuška vyletí.

Užitečné je současně podpořit růst rostlin přihnojením ledkem a zálivkou. Předpokládá to však teplé počasí.

Pokud se tyto příznaky objeví ve větším měřítku a již u mladých rostlin, je dobře zasáhnout insekticidním postřikem. Protože k tomu dochází většinou již u mladých rostlin, ještě před květem, nevadí ochranná lhůta. Bohužel se tím také omezí slunéčka, zlatoočky a ostatní přirození nepřátelé, takže je třeba zásah dobře rozvážit.

Mšice, svilušky, molice a třásněnky

Se škůdci si obvykle poradí jejich přirození nepřátelé, tedy slunéčka, zlatoočky, pestřenky a dravé ploštice. I když je v porostu najdeme, není obvykle třeba proti nim nic dělat, protože se na rozdíl od pěstování ve skleníku nebo fóliovníku nepřemnoží tak, aby rostliny zahubily.

Jeden z řady druhů třásněnek

Třásněnka na autoskle; foto Shutterstock

Plíseň ve skleníku

Pro plíseň okurkovou platí ve skleníku podobná ochranná opatření jako na zahradě. Na rozdíl od zahrady je však ve skleníku základním opatřením omezení doby ovlhčení listů a tedy výskyt a šíření plísně:

  1. Vertiko systém, tedy vedení rostlin do výšky na provázcích, sítích apod. Výše nad zemí listy rychleji osychají.
  2. Použitím kapkové závlahy nebo hadicí ke kořenům, tedy ne na list.
  3. Dostatečné větrání skleníku i za chladnějšího počasí – jednak kvůli osychání listů a jednak to umožní přístup opylovačům.

Vadnutí okurek a hlízenka obecná

Napadená rostlina je ráno krásná, ale kolem poledne zvadne, i když má vody dost. Přes noc se vzpamatuje, ale v poledne zase zvadne a po několika dnech obvykle uhyne. Stonek půl metru nad zemí je přitom na povrchu úplně suchý, a někdy na něm najdeme bílý povlak a malé (kolem 5 mm) černé kousky podobné koksu. Právě těmito tzv. sklerocii se choroba udržuje v půdě.

  • Houba hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum), která způsobuje tuto chorobu, se vyskytuje v půdě, takže jedinou pomocí je vyvézt zeminu do 30 cm hloubky a nahradit ji novou, nejlépe ornicí z pole – ne ze zelinářské zahrady.

 

Pokud jde o okurky (ale i rajčata a papriku), můžeme to udělat také jinak: Pěstovat tyto rostliny v PE pytlích či jiných nádobách naplněných rašelinovým substrátem objemu asi 15–20 litrů.

Kromě půdních pesticidů (např. účinná látka propamocarb) je další možností roubování okurek na tykev fíkolistou, což ale není jednoduché.

Mšice, třásněnky a molice ve skleníku

Na přirozené nepřátele těchto škůdců se ve skleníku nemůžeme spoléhat, ke slovu musí přijít chemická ochrana. Ale dobu, kdy je už nutno stříkat, můžeme značně oddálit, jestliže ve skleníku rozvěsíme několik žlutých a modrých lepových desek.

Molice

Molice

Žlutá barva láká molice a mšice, modrá třásněnky, a tak první škůdci, kteří se ve skleníku vyskytnou, se ve velké většině chytí na tyto desky, kde zahynou. Není to 100% ochrana, ale velmi pomáhá omezit použití postřiků.

Lepové desky ve skleníku proti škůdcům

Lepové desky pomohou a posunou termín případného chemického postřiku; foto Shutterstock

V případě nutnosti je k dispozici dost široký sortiment insekticidů, ovšem v době sklizní je třeba počítat s ochrannou lhůtou, která je u těchto přípravků dost dlouhá (asi 7 dní).

Na svilušky lepové desky neplatí

Ale i v případě svilušek můžeme značně oddálit dobu zásahu postřikem. Je jen třeba si často (nejlépe denně) všímat listů okurek, jestli se na nich neobjevuje žlutavá drobná mozaika. Čím dříve tento příznak objevíme (tedy čím menších skvrnek si všimneme), tím lépe. Na spodní straně takového listu obvykle najdeme (pod lupou) pohybující se svilušky („pavoučky“), zpočátku jen několik málo jedinců.

  • Takový list opatrně odstraníme, aby svilušky nespadly na zem a nepřešly na další zdravé rostliny – tím bychom věc jen zhoršili.

Nejlépe je dát list do mikrotenového sáčku a ten pak do popelnice, ne na kompost či jinam na zahradu! Při troše štěstí (a hodně vytrvalosti) se takto lze někdy i obejít bez postřiků.

Larvy Tetranychus urticae pod lupou

Mnohokrát zvětšené larvy svilušky chmelové na listě; foto Shutterstock

Pokud se ve skleníku objeví celá žlutá rostlina s listy obalenými pavučinkou plnou svilušek, je už obvykle pozdě. Je ji ještě možno také odstranit, ale to už bývá invaze škůdce tak silná, že ji nezastavíme. V takovém případě už zbývá jen použití insekticidů (např. s účinnou látkou abamectinem), ale pozor na ochranné lhůty v době sklizní. Jako vždy je nejlepší zabránit rozšíření škůdce hned na samém počátku jeho výskytu.

Tomu velice přispívá i prevence, tedy dezinfekce skleníku po ukončení vegetace. Je vhodné po vyklizení zbytků rostlin vystříkat celou vnitřní plochu skleníku silnější koncentrací insekticidu, či ještě lépe zapálením sirných knotů nebo svíčky v utěsněném skleníku podobně, jako se síří sudy a sklepy ve vinařství.

Zkrátka a dobře: Na zahrádce se při troše štěstí a s vydatnou péčí můžeme obejít bez chemie. Při pěstování komerčním čili ve velkém je však potřeba správně investovat do vhodných pesticidů.

Foto autor a Shutterstock

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Každý rok mne trápí svilušky na okurkach ve skleníku. Po postřiku většinou už okurky tak neprospívaji Letos opět svilušky a manželka měla doma vyluh z rebarbory na mšice. Postříkal jsem večer a ráno jsem nenašel ani jednu živou svilušku. A listy bez příznaků spálení postřikem. Po 3 dnech opakuji a uvidím výsledek.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
1
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x