Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Škůdci » Aby pochmurnatka mrkvová a jiní škůdci nevyvolali chmury

Aby pochmurnatka mrkvová a jiní škůdci nevyvolali chmury

Pochmurnatka mrkvová (Psila rosae). leskle černá 4–5 mm velká moucha, se objevuje na zahrádkách zpravidla v druhé polovině května. Snadno unikne pozornosti. Dospělci se živí nektarem a rostlinu nepoškozují. Samičky však kladou vajíčka do půdy v blízkosti mrkve.

Žlutavé beznohé bezhlavé larvy vyžírají pod povrchem kořene chodbičky, které se zbarvují rezavě žlutě. Mladé rostliny mrkve mohou zahynout. U starších rostlin se kořen postupně silně deformuje, hořkne a zahnívá.

Dospělci škodlivější druhé generace se objevují od konce července a larvy poškozují rostliny podobným způsobem jako první generace. Mrkev většinou již neuhyne, ale kořen se silně deformuje.

V podzimním období se již kořen příliš nedeformuje, ale je celý prožrán černými chodbičkami, které způsobují praskání a hořknutí kořene. Často se přidává i hniloba.

Larvy pochmurnatky mohou napadnout i skladovanou mrkev ve sklepě. Při sklizni se zanesou do skládky vajíčka nebo drobounké larvy na zdánlivě zdravém kořeni. Ve sklepě probíhá vývoj larev i přes zimu a mohou skladovanou mrkev silně poškodit.

Podobným způsobem může pochmurnatka poškodit celer nebo kořenovou petržel, škody však nebývají tak závažné.

Z hygienických důvodů je chemická ochrana na zahrádce prakticky nemožná. V rámci integrované ochrany máme na zahrádce řadu možností omezit škodlivost tohoto škůdce.

Larvy pochmurnatky mrkvové na kořenu mrkve

Jak se bránit proti pochmurnatce

Dospělci pochmurnatky jsou špatní letci, kteří se rádi zdržují ve stínu vyšší vegetace či křovin.

• Mrkev by se měla zařazovat na stejný záhon nejdříve po 4–5 letech, také bychom ji měli vysévat co možná nejdále od loňského místa pěstování a záhony by neměly být zastíněny.

Důležité je tedy i odstraňovat plevele. Při pěstování mrkve na větší ploše bývají napadeny pouze okraje.

• Při běžném domácím pěstování mrkve se osvědčilo zakrýt mrkev bílou netkanou fólií nebo odchytávat dospělce na žluté lepové desky, které umístíme těsně nad zem v porostu mrkve.
• Pochmurnatka mrkvová je lákána pachem hnoje, proto by se neměla mrkev a ani rostliny pěstované v okolí hnojit chlévskou mrvou.
• Naopak pach cibule a kopru ji odpuzuje, a proto se doporučuje na 2–3 řádky mrkve vysadit jeden řádek cibule ze sazečky. Z cibule sice velký užitek nebývá, ve vlhkém a hustém porostu mrkve zahnívá, ale napadení mrkve zejména první generací pochmurnatky se výrazně snižuje.

Mrkev v hrůbku

Osvědčilo se také vysévat mrkev na předem nahrnutý hrůbek, půda v hrůbku je kyprá a sušší. Kořen je nucen proniknout do větší hloubky a krásně naroste, v hrůbku pěstované kořeny napadá pochmurnatka méně často. Larvy mají raději vlhčí prostředí. Tento systém pěstování však na jaře vyžaduje za sucha pravidelnou zálivku, než rostliny dorostou kořeny na původní podloží. Zvláště je možno ho doporučit na těžkých slévavých půdách.

Mšice na listech mrkve

Listy mrkve bývají často poškozeny sáním mšicemi. Častá bývá mšice hlohová (Dysaphis crataegi). Živorodé samičky jsou šedozelené, hnědé až černé, asi 2 mm velké. Dospělci zpočátku sají na hlohu, kde způsobují žluté až červené puchýře na listech. Od konce května migrují na mrkev. Sají na bázi listů nebo na kořenech. Způsobují deformace listů, žloutnutí nebo červenání. Zřídka se mohou objevit i na celeru. Na mrkvi sají až do podzimu, potom přelétávají na hloh. Zde jsou kladena vajíčka k pupenům. Vajíčka přezimují.

Na mrkvi rovněž škodí sáním mšice mrkvová (Semiaphis dauci). Tato mšice nestřídá hostitele, saje jen na mrkvi a miříkovitých plevelech. Rostliny poškozuje obdobně jako předcházející druh.

Na přítomnost mšic často upozorní mravenci, kteří mšice přenášejí, chrání před přirozenými nepřáteli a živí se sladkou medovicí, kterou mšice vylučují. Z chemické ochrany je možno použít přípravek Pirimor 50 WG, který při správném použití nehubí užitečné nepřátele mšic, ale pouze mšice.

Výskyt nymf merule mrkvové sníží odchyt dospělců

Sání mšic na nadzemní části mrkve se nesmí zaměnit za poškození listů merulí mrkvovou (Triosa apicalis). Tento hmyz nepatří mezi mšice, ale dospělec jej jim hodně podobný. Nymfa je odlišná, velká asi 2 mm. Tělo má ploché, žluté. Kolem těla je plochý lem složený z hustých voskových tyčinek.

Dospělci se objevují na listech mrkve v květnu a počátkem června. Vajíčka jsou kladena na list, nymfy sají podél listových nervů. Listy jsou tak silně zkadeřené, že připomínají kadeřavou petržel, ale nežloutnou, zůstávají zelené. Vývoj nymf trvá asi měsíc. Dospělci zůstávají na mrkvi až do podzimu. Potom přelétávají na jehličnany.

Chemická ochrana není povolena. Přípravek Pirimor nepůsobí! Ochranou může být v místech opakovaných škodlivých výskytů přikrytí porostu bílou netkanou fólií nebo odchyt dospělců na žluté lepové desky společně s pochmurnatkou.

Častí škůdci: drátovci

Kořeny mrkve mohou být poškozeny řadou škůdců. Nejčastěji na nich škodí drátovci, larvy kovaříků. Způsobují hluboké úzké chodbičky v kořeni, který často zahnívá. Přímá ochrana není možná. Vzhledem k víceletému vývoji tohoto škůdce, je možné si před výsevem zjistit přítomnost tohoto škůdce v půdě a v případě velkého množství mrkev raději nevysévat.

Larva drátovec v kořenu mrkve

• Jednoduše se přítomnost drátovců zjistí nalákáním na návnady – rozkrájené brambory či naklíčené zrní, které se mělce zapraví do půdy a překryjí černou fólií. Druhý den je možno zkontrolovat počet nalákaných drátovců z okolní půdy.

Kořeny poškozují hraboši, hryzci, myšice i housenky osenic

Žír kořenů mrkve způsobený housenkami připomíná svojí velikostí poškození hlodavci. Z hlodavců ničí mrkev mnoho druhů – hraboši, hryzci, myšice a další. Hlodavci mohou během zimy zcela zničit přezimující rostliny kořenové zeleniny – např. petržel kadeřavou.

Ochrana je na zahrádkách velmi obtížná. Vzhledem k velkému nebezpečí pro člověka, pro domácí i volně žijící zvířata bychom na zahrádkách ve venkovním prostředí neměli používat žádné jedovaté nástrahy.

Také slimáci mohou mrkev likvidovat

Z plžů mohou porost mrkve úplně zničit zejména slimáčci. Z mnoha typů jedovatých nástrah bychom měli na zahrádce dávat přednost aplikaci přípravku Ferramol, který není nebezpečný pro jiné živočichy. Na plže působí velmi dobře a uhynulí jedinci nezůstávají na povrchu půdy. Účinná látka fosforečnan železitý se v půdě rozkládá a rostliny ho využijí jako hnojivo.

Slimáčci v kořenu mrkve

Foto autor

Související články

bioagens hlístice molice mšice mšicomar parazit parazitoid smutnice vosička

Biologická ochrana zeleniny: mšicomar, vosička, hlístice

30. 12. 2022

Biologičtí ochránci zeleniny dokážou bránit rostliny před škůdci ve skleníku. Parazitoidi, jako je vosička, kladou vajíčka to těl škůdců.

číst více

drátovci housenky larvy škůdci

Škůdci, kteří škodí v podzemí: larvy drátovci a housenky osenice

18. 7. 2020

Většina z pozdemních škůdců si příliš nevybírá svého hostitele a může poškozovat mnoho druhů okrasných i užitkových rostlin.

číst více

celer dospělec larva moucha vrtule celerová

Larvy vrtule celerové minují v listech i na podzim. Jak na ně?

11. 9. 2019

Významnějším škůdcem všech druhů celeru je moucha vrtule celerová (Philophyla heraclei). Dospělci této 5–6 mm velké mouchy se objevují začátkem května. Rostliny nepoškozují, ale jejich larvy ano.

číst více

bejlomorka biologická ochrana červci ploštice predátor roztoči slunéčko

Biologická ochrana zeleniny aneb predátoři proti škůdcům

28. 4. 2019

Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic.

číst více