Rovnokřídlý hmyz v Česku: kobylky, koníci, cvrčci

16. 2. 2020

Naprostá většina z 26 tisíc popsaných druhů rovnokřídlého hmyzu je teplomilná a v nejpestřejším zastoupení obývá tropické a subtropické oblasti. Na území České republiky zasahuje jen 97 druhů. Nabízíme výběr několika z nich.

Kobylky

Jednou z našich největších kobylek, která dosahuje velikosti až 8 cm (měřeno s kladélkem), je kobylka zelená (Tettigonia viridissima). Jedná se o druh hojný všude v nížinách, vč. velkých měst. Většinu svého života však tráví vysoko v korunách stromů, a tak se s ní lidé běžně nesetkávají. Kdo zná její hlasitou stridulaci, uslyší ji při červencové nebo srpnové podvečerní procházce prakticky všude.

Kobylka zelená

Kobylka zelená

Podobně velký druh, který však není jednobarevně zelený, ale drobně tmavě skvrnitý, je kobylka hnědá (Decticus verrucivorus). Vyskytuje se na travní vegetaci od nížinných stepí po horská rašeliniště, ale je mnohem vzácnější. Zajímavé je, že v dávných dobách byla využívána v lidovém léčitelství k vykusování bradavic. Při zakousnutí do bradavice kobylka vypouští obranný sekret, který je plný trávicích enzymů. Ty bradavici poleptají a zabrání jejímu dalšímu růstu.

Kobylka hnědá

Kobylka hnědá

Hojným stromovým druhem je svěže zelená kobylka dubová (Meconema thalassinusm), která dosahuje rozměrů pouze do 2 cm. Tato kobylka občas za teplých letních večerů zalétá otevřenými okny do bytů, kam je přilákána světlem. Protože nemá stridulační aparát, který by umožňoval vydávat hlasité zvuky, samečci využívají „náhradní řešení“. Usadí se uprostřed dobře rezonujícího listu stromu a klepou do něj zadníma nohama. Jejich „bubnování“ je slyšet i na několik metrů.

Kobylka dubová

Kobylka dubová

Z ekologického hlediska je zajímavým druhem kobylka křídlatá (Phaneroptera falcata), která se ještě v devadesátých letech minulého století vyskytovala pouze na jižní a střední Moravě. Koncem století se však začala intenzivně šířit a dnes se jedná o běžný druh v nížinách a pahorkatinách také na celé severní Moravě, stejně jako na většině území Čech. Takto rychlé šíření kobylce umožňuje její schopnost dalekých přeletů. Důvodem šíření je zřejmě kombinace několika faktorů, zejména však oteplování klimatu.

Kobylka křídlatá

Kobylka křídlatá

Největší z našich kobylek je kobylka sága (Saga pedo), která se vyskytuje pouze na několika stepních lokalitách jižní Moravy. Tato kobylka je zcela bezkřídlá a dosahuje velikosti přes 11 cm. Jedná se o dravý druh, který je schopen ulovit prakticky jakýkoliv jiný hmyz, ale i mláďata ještěrek. Oblíbenou potravou kobylky ságy jsou kudlanky nábožné (Mantis religiosa). Při neopatrném uchopení do ruky kobylka sága snadno prokousne pokožku a způsobí krvácející ránu.

Kobylka sága

Kobylka sága

Cvrčci a koníci

Cvrčky poznáme od kobylek snadno. Kobylky mají většinou stranově zploštělé tělo, ploché kladélko a jsou velmi často zelené. Cvrčci mají tělo až na malé výjimky válcovité, kladélko vždy jehlovité a žádný z našich druhů není zelený. Co se týče koníků, jsou celkovou stavbou těla podobní cvrčkům, jen pro ně neplatí jehlovité kladélko, které mají koníci ploché, podobné jako kobylky.

Cvrček polní

Cvrček polní

Nejznámějším druhem cvrčka, který také vystupuje příbězích o Ferdovi mravencovi, je cvrček polní (Gryllus campestris). Má nápadně černou velkou hlavu a červeně zbarvené vnitřní strany zadních stehen. Samečci cvrčků polních obývají podzemní nory. Před jejich vchodem obvykle hlasitě cvrkají a lákají k sobě samičky. V minulosti byl cvrček polní hojným druhem rozšířeným prakticky po celém území České republiky. V 60. až 70. letech 20. století však na mnoha místech podlehl intenzifikaci zemědělství (zejména rozorávání mezí) a plošnému ošetřování polních kultur pesticidy. Např. na severní Moravě se stal charakteristický květnový až červnový cvrkot cvrčků minulostí. Zůstala tady jen jediná izolovaná populace v podhůří Jeseníků.

Krtonožka obecná

Krtonožka obecná

Mezi cvrčky řadíme také krtonožku obecnou (Gryllotalpa gryllotalpa). Krtonožka, která dosahuje velikosti až 5 cm, žije v pozemních norách a zajímavostí je, že hlasitou, ale ne příliš libozvučnou stridulaci vydávají jak samci, tak také samice.

Cvrčík mravenčí

Cvrčík mravenčí

Nejmenším druhem rovnokřídlého hmyzu na českém území je kuriózní cvrčík mravenčí (Myrmecophilus acervorum). Dosahuje velikosti pouze 2–3 mm, zcela ztratil křídla a uchýlil se do podzemí mravenčích hnízd. Tady pobíhá mezi mravenci a živí se zejména zbytky jejich potravy.

Koník jeskynní

Koník jeskynní

Z koníků se v České republice vyskytují pouhé dva druhy, oba jsou však velmi zajímavé. Koník skleníkový a koník jeskynní (Troglophilus neglectus), který byl v Česku objeven teprve na počátku tohoto století. A to prakticky zároveň na dvou místech – na severu Moravy a na severozápadě Čech. Na obou místech se však vyskytuje na nepřirozených biotopech, buď ve starých opuštěných štolách, nebo ve starých vojenských pevnostech z II. světové války. V původních jeskynních systémech koník jeskynní nikdy zjištěn nebyl.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

19. 4. 2024

Aby jiřinky, mečíky, sasanky a další naplno rozkvetly do krásy

Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x