Domů » Zahrada » Zvířata » Život na zahradě » Rovnokřídlý hmyz v Česku: kobylky, koníci, cvrčci

Rovnokřídlý hmyz v Česku: kobylky, koníci, cvrčci

Kobylky

Jednou z našich největších kobylek, která dosahuje velikosti až 8 cm (měřeno s kladélkem), je kobylka zelená (Tettigonia viridissima). Jedná se o druh hojný všude v nížinách, vč. velkých měst. Většinu svého života však tráví vysoko v korunách stromů, a tak se s ní lidé běžně nesetkávají. Kdo zná její hlasitou stridulaci, uslyší ji při červencové nebo srpnové podvečerní procházce prakticky všude.

Kobylka zelená

Podobně velký druh, který však není jednobarevně zelený, ale drobně tmavě skvrnitý, je kobylka hnědá (Decticus verrucivorus). Vyskytuje se na travní vegetaci od nížinných stepí po horská rašeliniště, ale je mnohem vzácnější. Zajímavé je, že v dávných dobách byla využívána v lidovém léčitelství k vykusování bradavic. Při zakousnutí do bradavice kobylka vypouští obranný sekret, který je plný trávicích enzymů. Ty bradavici poleptají a zabrání jejímu dalšímu růstu.

Kobylka hnědá

Hojným stromovým druhem je svěže zelená kobylka dubová (Meconema thalassinusm), která dosahuje rozměrů pouze do 2 cm. Tato kobylka občas za teplých letních večerů zalétá otevřenými okny do bytů, kam je přilákána světlem. Protože nemá stridulační aparát, který by umožňoval vydávat hlasité zvuky, samečci využívají „náhradní řešení“. Usadí se uprostřed dobře rezonujícího listu stromu a klepou do něj zadníma nohama. Jejich „bubnování“ je slyšet i na několik metrů.

Kobylka dubová

Z ekologického hlediska je zajímavým druhem kobylka křídlatá (Phaneroptera falcata), která se ještě v devadesátých letech minulého století vyskytovala pouze na jižní a střední Moravě. Koncem století se však začala intenzivně šířit a dnes se jedná o běžný druh v nížinách a pahorkatinách také na celé severní Moravě, stejně jako na většině území Čech. Takto rychlé šíření kobylce umožňuje její schopnost dalekých přeletů. Důvodem šíření je zřejmě kombinace několika faktorů, zejména však oteplování klimatu.

Kobylka křídlatá

Největší z našich kobylek je kobylka sága (Saga pedo), která se vyskytuje pouze na několika stepních lokalitách jižní Moravy. Tato kobylka je zcela bezkřídlá a dosahuje velikosti přes 11 cm. Jedná se o dravý druh, který je schopen ulovit prakticky jakýkoliv jiný hmyz, ale i mláďata ještěrek. Oblíbenou potravou kobylky ságy jsou kudlanky nábožné (Mantis religiosa). Při neopatrném uchopení do ruky kobylka sága snadno prokousne pokožku a způsobí krvácející ránu.

Kobylka sága

Cvrčci a koníci

Cvrčky poznáme od kobylek snadno. Kobylky mají většinou stranově zploštělé tělo, ploché kladélko a jsou velmi často zelené. Cvrčci mají tělo až na malé výjimky válcovité, kladélko vždy jehlovité a žádný z našich druhů není zelený. Co se týče koníků, jsou celkovou stavbou těla podobní cvrčkům, jen pro ně neplatí jehlovité kladélko, které mají koníci ploché, podobné jako kobylky.

Cvrček polní

Nejznámějším druhem cvrčka, který také vystupuje příbězích o Ferdovi mravencovi, je cvrček polní (Gryllus campestris). Má nápadně černou velkou hlavu a červeně zbarvené vnitřní strany zadních stehen. Samečci cvrčků polních obývají podzemní nory. Před jejich vchodem obvykle hlasitě cvrkají a lákají k sobě samičky. V minulosti byl cvrček polní hojným druhem rozšířeným prakticky po celém území České republiky. V 60. až 70. letech 20. století však na mnoha místech podlehl intenzifikaci zemědělství (zejména rozorávání mezí) a plošnému ošetřování polních kultur pesticidy. Např. na severní Moravě se stal charakteristický květnový až červnový cvrkot cvrčků minulostí. Zůstala tady jen jediná izolovaná populace v podhůří Jeseníků.

Krtonožka obecná

Mezi cvrčky řadíme také krtonožku obecnou (Gryllotalpa gryllotalpa). Krtonožka, která dosahuje velikosti až 5 cm, žije v pozemních norách a zajímavostí je, že hlasitou, ale ne příliš libozvučnou stridulaci vydávají jak samci, tak také samice.

Cvrčík mravenčí

Nejmenším druhem rovnokřídlého hmyzu na českém území je kuriózní cvrčík mravenčí (Myrmecophilus acervorum). Dosahuje velikosti pouze 2–3 mm, zcela ztratil křídla a uchýlil se do podzemí mravenčích hnízd. Tady pobíhá mezi mravenci a živí se zejména zbytky jejich potravy.

Koník jeskynní

Z koníků se v České republice vyskytují pouhé dva druhy, oba jsou však velmi zajímavé. Koník skleníkový a koník jeskynní (Troglophilus neglectus), který byl v Česku objeven teprve na počátku tohoto století. A to prakticky zároveň na dvou místech – na severu Moravy a na severozápadě Čech. Na obou místech se však vyskytuje na nepřirozených biotopech, buď ve starých opuštěných štolách, nebo ve starých vojenských pevnostech z II. světové války. V původních jeskynních systémech koník jeskynní nikdy zjištěn nebyl.

Foto autor

Související články

bioagens hlístice molice mšice mšicomar parazit parazitoid smutnice vosička

Biologická ochrana zeleniny: mšicomar, vosička, hlístice

30. 12. 2022

Biologičtí ochránci zeleniny dokážou bránit rostliny před škůdci ve skleníku. Parazitoidi, jako je vosička, kladou vajíčka to těl škůdců.

číst více

chlupule chobotule mnohonožky půdotvorné procesy

Mnohonožky chlupule, chobotule a další vytvářejí novou půdu

30. 6. 2020

Žijí v pozapomenuté kupce listí či jiných zbytků rostlin, také v kompostu a spolu s dalšími půdními organismy mění organickou hmotu v úrodnou zeminu.

číst více

humus provzdušnění srážky vláha živiny žížaly

Žížala v roli půdní ekoinženýrky: Vytváří humus, zlepšuje úrodnost

23. 2. 2020

Přínos žížal pro úrodnost půdy znali už starověcí Egypťané a oceňoval ho i řecký filozof Aristoteles, jenž žížaly označil za střeva matky Země.

číst více

lumek pavouci škvor slunéčko střevlík užitečný hmyz

I pavouci, roztoči, střevlíci nebo škvoři pomáhají zahradě

24. 8. 2019

Pavouci se v zahradě živí převážně mouchami, komáry a mšicemi. Obavy z jejich přemnožení nejsou na místě, protože sami jsou potravou ptáků.

číst více