Doplňovat živiny do půdy minerálními hnojivy na základě půdního rozboru má značný význam také kvůli přiměřenému obsahu dusičnanů v zelenině.
Malé množství dusičnanů, které člověk přijímá v pitné vodě nebo v potravinách, neohrožuje lidské zdraví. Nadměrný příjem dusičnanů však může v těle vyvolat reakce, při nichž vznikají dusitany a další sloučeniny, které jsou pro organismus škodlivé. Negativně mohou poznamenat trávení a vstřebávání živin, činnost mozku, štítné žlázy, srdce, krve, krevního oběhu.
Proto je stanovena krajní mez obsahu dusičnanů v lidské stravě: 3,6 mg na 1 kg tělesné váhy a den. Při 70 kg tělesné hmotnosti je to tedy 252 mg dusičnanů denně.
Pětistupňové třídění rozlišuje množství dusičnanů v zelenině od velmi nízkého až po velmi vysoké.
Zelenina pěstovaná v zimním období, rychlená a skleníková, obsahuje víc dusičnanů, než je uvedeno v popisech kategorií.
Připomeňme, že nejvíc dusičnanů obsahují vegetativní části rostlin – lodyhy, stonky, listová žebra a kořeny. Jen malé množství dusičnanů je obsaženo v generativních částech – květech, plodech a semenech.
Zelenina je důležitým zdrojem mnoha prospěšných látek pro člověka, ale obsahuje i škodlivé dusičnany. Jak moc a kde se jich máme obávat?
V únoru až březnu je možné vyhubit klíčící semena a mělce kořenící drobné plevele přibližně do stadia vyvinutého čtvrtého listu. Pomůže dusíkaté vápno.
Každý kdo pěstuje na své zahrádce zeleninu, usiluje o kvalitu. O té však nemůže být řeč, obsahuje-li zelenina dusičnany v nadměrném množství.
Z výraznějšího výskytu některých druhů plevelů můžeme vyčíst, jak je na tom půda se zásobami výživných látek a kterých. Plevele tak prozradí i nadměrnou kyselost půdy.
