Na mnohých českých zahrádkách už si ředkev našla své místo. A dokonce má i odrůdy českého původu – Jarola F1 a Japana F1.
Ředkev je nejen velmi chutnou zeleninou, ale také obsahuje zdraví prospěšné látky:
Ředkev je zdraví prospěšná v jakékoli formě. Největší zastoupení vitaminů a minerálů však nabízí ředkev syrová.
Naopak není vhodná pro osoby trpící průjmy, žaludečními a dvanácterníkovými vředy, zvětšenou štítnou žlázou a všechny, kdo po jejím požití pociťují žaludeční obtíže.
Zajímavou ředkví je odrůda Read meat. Bulva má na povrchu zelenošedou pokožku, jemná dužnina rubínově červené barvy má jemnou, výraznou chuť. Je určena pro přímé použití a vzhledem k atraktivní barvě na řezu je i zajímavou oblohou. Skladovatelnost je střední, v dobrých podmínkách vydrží až do ledna.
Obě odrůdy, Jarola F1 a Japana F1 mají v rodném listu český původ a rodiště Smržice.
Odrůda, která je zcela výjimečná tím, že je vhodná pro celoroční pěstování, tzn. také pro jarní výsevy.
Je extrémně odolná k předčasnému vybíhání a houbovatění. Kořeny jsou rampouchovitého tvaru, dlouhé 25–30 cm. Intenzivně roste a vyžaduje dostatečnou závlahu a lehké půdy. Má jemnější, ředkvovitou chuť.
Je určena jen pro podzimní pěstování. Má středně dlouhé, silně laločnaté listy. Kořeny jsou bílé, dlouhé, válcovité s tupě špičatým zakončením a netrpí houbovatěním. Dorůstá do délky až 35 cm, v dobrých půdních podmínkách a na hrůbcích může být i delší. Délka vegetační doby je 80–90 dní.
Kromě bílé, existuje také ředkev černá. Má pikantní chuť a je zdraví velmi prospěšná. Již staří Egypťané při stavbě pyramid pojídali tyto chutné kořeny spolu se stroužky česneku. Jejich účinky znali také lékaři ve starém Řecku i Římě.
Její blahodárné účinky:
K léčebným účelům se používá 100% a čerstvá šťáva, která je nejbohatší na účinné látky. Také k jídlu volíme nejlépe řepu syrovou. Je výbornou přílohou. Servírujeme ji buď v celku, nebo nastrouhanou, osolenou, pokapanou olejem, citronem a lehce odleželou. Je dobrá také jako teplá příloha. Mladé listy se zpracovávají jako špenát.
Odrůda černé ředkve, která je určená k výrobě šťávy, přímé spotřebě nebo dlouhodobému skladování. Tvoří vyrovnané kulovité bulvy o průměru 6–10 cm s jemným kořenem a drobnějším listem. Povrch je černý a slabě korkovitý. Dužnina je bílá, kompaktní, hvězdicovitě mramorovaná s výrazně ředkvovitou chutí. Ředkve sklizené v říjnu a listopadu před příchodem silnějších mrazů je možné skladovat ve sklepech při teplotě 2–7 °C.
Pomazánka z černé ředkve:
Černou ředkev oloupeme a najemno nastrouháme. Posolíme, promačkáme a necháme odležet. Po odležení vmícháme pomazánkové máslo, příp. dozdobíme zelenou petrželkou. Chuť pomazánky se řídí podle doby, kterou ředkev stojí prosolená. Pokud krátkou dobu, cca 1–2 minuty, jde o příjemně pikantní pomazánku. Pokud ředkev zůstane stát cca 10 minut před vmícháním másla, jde o jemnou zeleninovou pomazánku.
Obě odrůdy jsou ideální pro přímou spotřebu. Lze je i krátkodobě skladovat, maximálně však do jednoho měsíce.
Jde o kvalitní ranou letní ředkev protáhlého tvaru s atraktivně zbarvenou bulvičkou. Má středně vzrůstnou rostlinu, kdy třetina vyčnívá z půdy. Bulvička je protáhle kuželovitého tvaru s karmínově červeným povrchem. Dužnina je bílá, jemná, téměř ředkvičkovité chuti. Je určena k přímé spotřebě. Tato odrůda je odolná proti houbovitosti dužniny a je pěstitelsky nenáročná. Doporučený pěstební spon 20×8 cm.
Raná, až středně raná letní ředkev protáhlého tvaru s matně žlutou bulvičkou. Taktéž je určena k přímé spotřebě. Odrůda je odolná proti houbovitosti dužniny a pěstitelsky nenáročná. Doporučený pěstební spon 20×6 cm.
Při pěstování zařazujeme ředkve jako následnou plodinu po sklizni raných brambor a rané zeleniny apod. Pro ty odrůdy, které tvoří dlouhé bulvy, musí být půda před výsevem řádně prokypřena a připravena. Optimální je pěstování na hrůbcích.
Během vegetace vyžadují pravidelnou závlahu. Jejich pěstování je snadné, nicméně bychom měli mít na paměti, že v podmínkách dlouhého dne nevytvářejí bulvy, ale přímo vybíhají do květu. To neplatí u odrůdy Jarola F1.
Proto je dobré ředkev vysévat až od druhé poloviny července a pro skladování nejpozději do začátku srpna. Z pozdějších výsevů totiž narostou menší bulvy s nižší skladovatelností.
Vyséváme nejlépe do hnízd po 2–3 semenech do sponu 40 x 40 cm. Po vzejití vyjednotíme na 1 rostlinu.
Velkým problémem na ředkvích jsou květilky. Její larvy tvoří chodbičky v hlavách kořenů, čímž je znehodnocují. Rostlina se napadení květilkou brání a tvoří hořčiny. Jinak sladká dužina kořene se tím stává téměř nepoživatelnou. Zachytit nálet květilky v letních měsících je prakticky nemožné. Z tohoto důvodu doporučujeme pěstovat pod netkanou textilií, která mechanicky zabrání muškám květilek v nakladení vajíček na kořenové krčky ředkví.
Foto autor a I. Dvořák
V zeleninové zahrádce nyní vyséváme už i teplomilné druhy zelenin – fazole, tykev, okurky, cukety, kukuřici cukrovou. Dále v opakovaných výsevech pěstujeme sadbu v odstupu zhruba tří týdnů.