Přesazování rostlin je zdánlivě jednoduchá věc. Vyplatí se však dodržet pár základních pravidel proto, abychom byli úspěšní.
Samozřejmě do této činnosti můžeme skočit, jak se říká po hlavě, se sáčkem substrátu z marketu a několika květináči. A nebo se můžeme nachystat. V prvním případě nemusíme být stoprocentně úspěšní, ale alespoň se nám doma udělá místo na další květiny.
Ideální substrát je plně vyzrálý, což zeminy z prodejen, které vznikly v kompostárnách sousedních států nebývají. Proto ho vždy prohlédneme a v rukách promneme, jestli v něm nejsou nerozložené kousky. Vyplatí se ho dát následně na topení, jestli se z něho po zahřátí nebude snažit cosi dostat pryč. Na mysli mám mnohonožky, larvy různých velikostí, barev, nějaký hmyz, prostě život. Určitě bychom ho měli vydesinfikovat propařením, propečením v troubě či mikrovlnce
Nádoba by měla být větší, v případě použití pálené keramiky ji před prvním použití vyloužíme ve vodě, aby se z ní vymyly eventuální jedovaté látky, které při pálení vznikají.
Květináče je dobré před použitím vhodně ošetřit
Starší květináče, které používáme opakovaně, raději vydezinfikujeme například horkou vodou nebo některým fungicidem, který se používá proti kořenovým chorobám. Je lepší sázet do květináče, který je nasáklý vodou, aby si neodtáhl ze substrátu vodu pro své provlhčení na úkor zasazené rostliny. Nádoby plastové, staré nebo už dříve používané, také vypláchneme.
Při přesazení rostliny dělíme, tvarujeme a usměrňujeme v růstu. Tím, že rostlinu ostříháme, usnadníme kořenům rychlou regeneraci.
Nepodceňujeme rukavice. Můžeme si díky nim ušetřit možné nepříjemnosti
Před tímto krokem si nastudujeme, zda přesazované rostliny nejsou náhodou, třeba jen trochu, jedovaté, jako např. pryšce, oleandry, klívie, tchýňáky, monstery, některé agave a diefenbachie a další arónovité. Pracujeme proto raději v rukavicích. Měli bychom znát o rostlině i to, jak dobře snáší poškození kořenů při vyklepávání vyžilé zeminy z kořenového balu.
Po přesazení, kdy většinou dojde k nějakému poškození kořenů, rostlinu hned nezaléváme. Počkáme raději do druhého dne, aby měly kořeny alespoň trochu času na vytvoření něco jako stroupku na poraněných kořenech.
V případě měkkolistých či na vodu náročných květin, jako je např. ibišek, pokojová lipka (Sparmannia africana), abutilon či mračňák, begonie, kamélie, azalky, je to těžké. Tyto rostliny mívají tendenci při přesazování vadnout. Pomůže, pokud použijeme přirozeně vlhký substrát.
V případě, že přesazujeme rostliny, které mají schopnost vydržet bez zálivky delší dobu, můžeme udělat i krátkou pauzu. Naopak kořeny některých sukulentů, zejména těch dužnatých, jsou na zálivku po přesazení citlivější a mohou snáze zahnívat.
Podle přesazované rostliny volíme zálivku
Některé rostliny dobře koření ve vodě, do které se řízky dávají ihned po odstřižení, jiné rostliny musíme nechat po oddělení několik dnů, aby řezná rána mohla zaschnout. To platí především pro sukulenty. Třeba i pelargonie můžeme před zahrábnutím do substrátu nechat den na parapetu.
V substrátech bývá hnojivo maximálně na šest týdnů. Jestli chceme, aby rostliny přibývaly na objemu a kvalitě, musíme jim několikrát za sezonu dopřát přihnojení.
Mladší rostlina, nebo bujně rostoucí keřík s dobře regenerujícími kořeny, odčerpá živiny rychleji než rostliny, které začínají více růst až po jarním slunovratu. Nedostatek živin jako je dusík, fosfor, draslík, hořčík se projeví na starých listech, které žloutnou nebo se u nich silně zvýrazní žilnatina. Tyto živiny totiž rostlina dokáže vytáhnout ze starých listů a přesunout je do těch nejmladších.
Aplikace tekutého hnojiva k pokojovým rostlinám by měla být během vegetace pravidelná a v množství odpovídající objemu substrátu v květináči
U dlouho nehnojených listnatých rostlin jako jsou ibišky, abutilony, různé druhy fíkusů, apod., pak nastává výměna listů v poměru 1:1. Za jeden přirůstající, jeden nejstarší zežloutne, uschne a odpadne.
Existují různé druhy substrátů podle jejich použití. Například pro:
Pokojovky se sázejí do kompostových nebo rašelinových substrátů. Tím, že jde prakticky o čistě organické substráty, bychom měli přimíchat minerální podíl, tedy zeminu, až do 30 až 50 %. Substrát pak pomaleji ubývá z květináče, nerozkládá se.
Vápnostřežné rostliny, jako jsou azalky, kamélie, hortenzie, begonie, fuchsie a jiné, potřebují organominerální či čistě organický substrát, do kterého nebyl přidávaný vápenatý podíl na úpravu pH. Do koupeného rašelinového substrátu můžeme přidat dvouletý až tříletý kompost, jen do něj nesmíme před tím přidat například dusíkaté vápno nebo jiný zdroj vápníku.
Akadam, přirozeně se vyskytující, zrnitý jíl, vhodný např. pro bonsaje
Pro epifytní rostliny a sukulenty nejsou univerzální substráty. Liší se složením, obsahem minerálních součástí, podle skupiny rostlin do nich sázených. Pro některé druhy by měly být bez vápníku, pro jiné s ním (některé kaktusy, třeba některé z rodu Astrophytum). Substráty se skládají například z hrubé vláknité rašeliny, kousků kůry, porézních minerálních komponentů, jako je hrubý perlit, celý nebo hrubě drcený keramzit.
Při domácí výrobě keramzitu do něj můžeme přidávat drcený polystyrén, nastříhaný molitan, pro sukulenty drcené cihly, porézní stavební kostky (cihly) z jiných materiálů. Tyto substráty mají být oporou kořenům, ale voda jimi má protéct, ne se v nich ve větším množství zastavit. zasáknout.
Foto Shutterstock
Jak známo, zásoba živin v květináči je omezená, a tak musíme vyčerpaný substrát průběžně doplňovat a rostliny hnojit. Připomeňme si základní pravidla.
Jako nádoby pro okrasné rostliny lze v podstatě použít cokoliv, do čeho lze sázet. Měli bychom však vybírat jen takové, které rostlinám budou svědčit.
Bezesporu, volba substrátu pro kaktusy je jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují úspěch nebo nezdar při jejich pěstování.
S blížícím se jarem přibývá světla i tepla, květiny se probouzejí, přichází čas přesadit je. Pro někoho jednoduchý úkol, pro jiného příjemné dobrodružství.
V máji jsme našli zalíbení především díky přírodě, která je najednou pestrá a plná květů. Také listy mají mnoho příjemných odstínů.
Pěkný den,
stručné doplnění k méně častým typům substrátu a jejich použití:
Epifyty (většina orchidejí a bromélií, epifytické kaktusy – např. tzv. vánoční, velikonoční, rhipsalisy a epiphylla)
Používám už několik let úspěšně čistý kůrový substrát. Kupuji pytlovaný substrát pro orchideje, vybírám takový, který prohmatáním přes pytel obsahuje největší podíl hrubých kousků kůry. Doma jej „přeseji“ rukama – vyberu z něj pouze kusy kůry (zbývající rašelinu používám pro běžné pokojové rostliny s měkkými listy – náročnějšími na zálivku). Cílem je maximální množství vzduchu v kořenové části rostliny.
Kulovité a sloupovité kaktusy (S. Amerika, Mexiko, J. Amerika jižně od Brazílie)
Používám směs 1 : 1 objemových dílů prosáté rašeliny (zbavené prachu) a prosátého písku (zbaveného prachu). Odstranění prachových částí je velmi důležité – zabraňuje utužování substrátu. Cílem je zmenšení absorpce vody v kořenové části rostliny.
Ať to kvete!
Milan Číha
Díky za zkušenosti.
Osobně jsem v zahradě míchal písek, antuku, perlit a listovku u některých druhů přidával drcenou opuku. Pro orchideje dělal směs z drcené kůry, drceného polystyrénu, molitanu, hrubé rašeliny, někdy s keramzitem pro epifytní, pro zemní listovku, rašelinu, trochu kompostu, když jsme likvidovali osladič, tak se suchým osladičem, drceným korkem. No a pak přišla doba borky…