Zahradničení na balíku slámy připomíná pěstování na vysokém záhonu, jen s kratší životností. Zbylou hmotu poté využijeme na běžném záhonu.
Před nákupem balíku bychom se měli informovat o použití pesticidů, které se používaly při pěstování obilovin, aby nám jejich rezidua nezkazila radost z pěstování.
Výsledek pěstování na slámě
V samotné slámě není obsaženo nic jiného, než na živiny chudá a suchá buněčná vlákna. Aby na této „slaměné poušti“ mohlo něco růst, musíme uvést do chodu proces rozkladu slámy. K tomu je potřeba zejména voda. Dále pak ještě hnojivo a urychlovač rozkladu.
Balíky slámy si ven nachystáme prom výsev a osázení během dubna.
Z balíků utvoříme záhon v požadované formaci nebo postavíme jednotlivé balíky úzkou oříznutou stranou směrem nahoru.
1. den přidáme asi 100 g biologického hnojiva na 1 m2 a balíky zalijeme čistou, studenou, a pokud možno dešťovou vodou. Na začátek zalévání počítejme s přibližně 20 l/ vody na 1 m2.
2. den pokryjeme horní stranu balíků 3 až 5 cm jemné a na humus bohaté zeminy. Zemina by neměla obsahovat žádná doplňková hnojiva, aby nám to nekomplikovalo a nezkreslovalo dávkování hnojiva, které budeme aplikovat.
Na vrstvu humusu přidáme minerální hnojivo dle pokynu od výrobce a znovu zalijeme 10 l vody na 1 m2.
3. den opět zalijeme 10 l vody na jeden 1 m2, tentokrát ale bez předchozího přídavku hnojiva.
4. den zařadíme urychlovač rozkladu v dostatečném množství. Do balíků slámy uděláme přibližně 2 cm širokým zašpičatělým klackem asi 20 cm hluboké díry ve vzdálenostech 10 cm od sebe. Do těchto děr nalijeme na 1 m2 10 l vody, vyplníme další dávkou urychlovače a promícháme.
Od 5. dne zavlažujeme denně 10 l vody na 1 m2 a obden přidáváme na každý 1 m2 asi 100 g organického hnojiva. Tato fáze je ukončena 14. dnem.
V mezidobí by měl být proces rozkladu dobře rozběhnutý a uvnitř balíků by měla teplota dosahovat něco mezi 50 až 60 °C možná i více. Pokud v daném období hodně prší, je možno přídavky vody omezit, nebo dokonce vypustit úplně.
Od 15. dne do 20. dne vůbec nehnojíme. Dodáváme pouze obvyklých 10 l vody 1 m2. Pokud hodně prší, tak žádnou vodu přidávat nemusíme.
Od 20. dne by mělo teplo způsobující rozklad začít pomalu doznívat a teplota by měla dosahovat něco kolem 35 až 40 °C. V tuto chvíli máme balíky slámy připravené na osetí nebo osázení rostlinami.
Jakmile máme balíky osázené, dále 1 x týdně přihnojujeme.
Z balíků slámy si snadno vytvoříme vyvýšené záhony
Foto autor a Shutterstock
Jednoduché, efektivní a nenáročné pěstování hlívy na slámě nás baví. A ještě k tomu jde o celoroční způsob pěstování.
Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.
Uplatňují se v moderních zahradách s venkovskými prvky, v přírodní, permakulturní i ryze užitkové zahradě. Ke zřejmým výhodám vyvýšených záhonů patří i jejich úpravný vzhled.
Pěstitelé vědí, že vlastnosti půdy výrazně ovlivňují, co a jak poroste na pozemku. Ne každý má však to štěstí, aby měl od začátku půdu s ideálními vlastnostmi.
V máji jsme našli zalíbení především díky přírodě, která je najednou pestrá a plná květů. Také listy mají mnoho příjemných odstínů.
To není žádná novinka. U nás v rodině se tak pěstují okurky ve skleníku. Balík se rozpůlí, nahoru dáme dobrou zem, naklíčená semena okurek a zaléváme. Dělá se to u nás v rodině víc jak 50 let.
Je spousta věcí, které stojí za to zkusit a nejsou to novinky. A tohle je skoro zapomenuté. Ono už je docela problém malé balíky sehnat. Velké ze svinovacích lisů nejsou na nic, podobně jako velké hranaté, se kterými člověk sám nehne.
Bylo by pěkné kdybyste dík těm opravdu dlouholetým zkušenostem napsala jestli opravdu vše, co je výše uvedeno v pořádku. Pěstovali jsme tak okurky ve skleníku, možná na celém hektaru. Balíky přihrnuté zeminou, pohnojené močovinou, okurky jsme sázeli. Zpočátku měly rostliny kořeny skoro jen na povrchu balíků, zevnitř totiž hřály, jak pracovala sláma s močovinou.