Uplatňují se v moderních zahradách s venkovskými prvky, v přírodní, permakulturní i ryze užitkové zahradě. Ke zřejmým výhodám vyvýšených záhonů patří i jejich úpravný vzhled.
Variant, jak přizpůsobit vzhled a výšku záhonu vlastní představě, je mnoho. Někomu stačí dvacet centimetrů, jiný vysévá nebo vysazuje rostliny osmdesát centimetrů nebo metr nad úrovní terénu. Takové nejvíc ocení lidé s bolavými zády nebo starší generace. Pěstitel má půdu a plodiny na dosah ruky.
Konstrukce vyvýšených záhonů může usnadnit jejich údržbu
Záda a ohýbání šetří i ty záhonky, které jsou jen mírně přizvednuté nad terénem pozemku. Navíc obvodová konstrukce bez ohledu na výšku brání splavování dešťové vody do okolí, a tak šetří vláhu pro plodiny, bylinky či okrasnou výsadbu ve vyvýšeném záhoně.
Ceny vyvýšených záhonů se však mohou dost lišit v závislosti na použití klasického nebo moderního materiálu. Může stát až několik tisíc korun. Ocel odolnou povětrnostním podmínkám – tzv. corten – si oblíbili zahradní architekti. Ale záhon se dá dobře postavit i levněji ze smrkového řeziva, které však vydrží jen několik let.
Vyvýšení svědčí i bylinkám
Vyvýšené záhony mohou být opravdu hodně variabilní, což dokazují především zahrádkáři hospodařící na svých permakulturních zahradách. Na nich se běžně setkáte s přírodními vyvýšenými záhony, na jejichž výrobu se nepoužívají žádné obvodové konstrukce. Jsou ovšem vyrobeny z různých přírodních hmot, které tvoří jádro, na kterém je navýšena zemina určená pro pěstování zeleniny.
Také takto lze vyvýšit pěstební plochu nad úroveň terénu
V jádru se tak může vyskytovat kámen, kmeny stromů, drobné větve, částečně pak třeba posečená tráva a jiné organické hmoty, které vznikají při údržbě zahrady. Zatímco kámen vytvoří stabilní jádro, které nepodléhá rozkladu, ostatní materiály postupným rozkladem do půdy uvolňují živiny, které pak využijí pěstované rostliny jako přirozené hnojivo.
Vyvýšený záhon inspirovaný hrůbkováním
V okrasných či formálních bylinkových i zeleninových zahradách se často uplatňují záhony s obvodovou konstrukcí. Na její stavbu se nejčastěji používá řezivo. Nižší pořizovací náklady smrkového dřeva jsou vykoupeny nízkou životností.
Vyvýšené zeleninové záhony jsou zajímavé na pohled, mohou být i nízké
Oblíbené je také borové, bukové nebo dubové dřevo, které si s agresivním půdním prostředím poradí mnohem lépe. Pokud budete chtít životnost dřeva podstatně prodloužit, lze v místech, kde dochází ke kontaktu půdy a dřeva instalovat nopovou fólii používanou na základové zdivo. Pro tvorbu vyvýšených záhonů se často používají také stavební materiály, dobrou práci odvede kámen nebo cihly.
Smrková nebo lépe dubová bočnice záhonu brzy splyne s okolím
Jestliže máte v plánu pěstování plodin náročných na dusík, můžete při zakládání vyvýšených záhonů uložit na jejich dno posečenou trávu, listí nebo jiné zahradní hmoty, raději se však vyvarujte kuchyňských zbytků.
Vrstvu organického materiálu pak překryjte zahradní zeminou. Po skončení sezony obě vrstvy zpracujte rýčem, aby se promíchaly. Tímto způsobem do půdy dodáte důležitou organickou hmotu a živiny pro náročné plodiny.
Foto autorka
Kdo to zkusil, ví, že polévka s čerstvě utrženou petrželkou chutná nejlépe. Bylinky, zelenina, ovoce k zahradě patří. Kam je umístit?
Vlastní minulost šíleného pěstitele masožravých rostlin mě přivedla k nápadu využít relativně velký objem bývalého jezírka pro rašeliniště.
Kámen je odvěkým prvkem zahradní tvorby. Stále častěji je umisťován i v současných zahradách, způsob jeho využití však mnohdy budí rozpaky. Kámen jako stavební materiál pro zídky, dláždění cest apod. zůstává nadčasový a…
Pěstitelé vědí, že vlastnosti půdy výrazně ovlivňují, co a jak poroste na pozemku. Ne každý má však to štěstí, aby měl od začátku půdu s ideálními vlastnostmi.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
Nejsem přesvědčen o tom, že tyto záhony jsou výhodné. Pořizovací cena je dost vysoká, nemáte-li auto, přidává se ještě cena za dovoz. Dřevo není věčné, za pár let hrazení bude třeba vyměnit, což je další perná investice, nepočítám- li dřinu s tím. Vodu tyto záhony jistojistě nešetří, ze stran se zemina vysušuje. Pro běžného důchodce silně nevhodné. Netuším, proč je to tak často doporučováno, je to jen a pouze módní výstřelek.
souhlasím s vámi , že je to módní výstřelek a také chyták na peníze , pro výrobce pěkný výdělek , jeden takový přijde na cca 3000 bez zeminy , tu si také musíte někde pořídit , a rytí v takovém záhoně je divné , pokud někdo pěstuje ve větším , tak se nevyplatí , pokud si někdo chce vypěstovat pár bylin , tak na okrasu k baráku ano.
Ztracene betonové bednění ( betonové kvadry) do výšky 80 cm v kombinaci s netkanou textilií při předjarni výsadbě nemůže být nic lepšího. A navíc s předpěstoványmi sazenicemi doma v malém plne automatickém miniskleniku nemůže být nic lepšího. Ale to je již vyšší dívčí.
Vyvýšené záhony mohou pomoct tam, kde nemáte jistotu, že zahradní půda je v pořádku, je něčím zamořená. Také na mokrých stanovištích. Vlastně i na suchých, kde je třeba jen 10 cm zeminy na kamenitém podloží a podobně. Neřekl bych, že jde o módu. V podstatě se mnohde dělají z nutnosti, jen jsou jinak zvány.
Když už je jednou založíte, půdu v nich organikou zlepšujete. Hodí se tam, kde je málo zdrojů zeminy, organické hmoty a třeba i prostoru. Na plochou střechu, na dlážděný či vybetonovaný podklad, třeba vedle garáže.
Na vyvýšené záhony stačí sehnat několik vyřazených palet, ošetřit je přípravkem proti houbovkám, pár jich rozebrat na doplnění plochy v mezerách ložné plochy palety – pokud je mají. V lesích je spousta dřeva po kůrovci. Nemusíte pracovat s hranolky a fošnami, ale třeba jen s loupanými kmínky, stěny záhonů si vyplést proutím…
Ono se to dřevo tak moc brzy nerozkládá. Boky pařenišť dříve bývaly na více než jednotky let, tohle je hodně blízké.
Nebo si je udělat z cihel, někde z bouračky, z kamene vyskládaného jako suchá zídka, draze z KB bloků,…
Pokud jde o zalévání, lépe se zaměřuje voda do místa, které máte blíž k tělu, než dolů na zem. Takže můžete takto šetřit vodu.
Kdo má zahrádku ve svahu nejspíše dělá terásky, což je také možná varianta. To je vlastně vyvýšený záhon hrazený ze tří stran.
Proč utrácet peníze za to, co možná máte doma.