Pěstování na dosah ruky: Vyvýšený záhon šetří záda i vláhu

26. 2. 2021

Uplatňují se v moderních zahradách s venkovskými prvky, v přírodní, permakulturní i ryze užitkové zahradě. Ke zřejmým výhodám vyvýšených záhonů patří i jejich úpravný vzhled.

Variant, jak přizpůsobit vzhled a výšku záhonu vlastní představě, je mnoho. Někomu stačí dvacet centimetrů, jiný vysévá nebo vysazuje rostliny osmdesát centimetrů nebo metr nad úrovní terénu. Takové nejvíc ocení lidé s bolavými zády nebo starší generace. Pěstitel má půdu a plodiny na dosah ruky.

Stylové provedení vyvýšených záhonů

Konstrukce vyvýšených záhonů může usnadnit jejich údržbu

Záda a ohýbání šetří i ty záhonky, které jsou jen mírně přizvednuté nad terénem pozemku. Navíc obvodová konstrukce bez ohledu na výšku brání splavování dešťové vody do okolí, a tak šetří vláhu pro plodiny, bylinky či okrasnou výsadbu ve vyvýšeném záhoně.

Ceny vyvýšených záhonů se však mohou dost lišit v závislosti na použití klasického nebo moderního materiálu. Může stát až několik tisíc korun. Ocel odolnou povětrnostním podmínkám – tzv. corten – si oblíbili zahradní architekti. Ale záhon se dá dobře postavit i levněji ze smrkového řeziva, které však vydrží jen několik let.

Vyvýšený bylinkový záhon

Vyvýšení svědčí i bylinkám

Záhony v permakulturní zahradě

Vyvýšené záhony mohou být opravdu hodně variabilní, což dokazují především zahrádkáři hospodařící na svých permakulturních zahradách. Na nich se běžně setkáte s přírodními vyvýšenými záhony, na jejichž výrobu se nepoužívají žádné obvodové konstrukce. Jsou ovšem vyrobeny z různých přírodních hmot, které tvoří jádro, na kterém je navýšena zemina určená pro pěstování zeleniny.

Přírodně pojaté vyvýšení záhonu

Také takto lze vyvýšit pěstební plochu nad úroveň terénu

V jádru se tak může vyskytovat kámen, kmeny stromů, drobné větve, částečně pak třeba posečená tráva a jiné organické hmoty, které vznikají při údržbě zahrady. Zatímco kámen vytvoří stabilní jádro, které nepodléhá rozkladu, ostatní materiály postupným rozkladem do půdy uvolňují živiny, které pak využijí pěstované rostliny jako přirozené hnojivo.

  • Velké kusy dřeva a kmeny dokážou ve své struktuře zadržovat vodu, která pak hraje důležitou roli především v létě, kdy upravuje mikroklima záhonů.
  • Aby se omezilo odpařování vody z půdy, bývají tyto přírodně pojaté záhony zamulčovány slámou, tenkou vrstvou posečené trávy nebo štěpkou.
Postupné vršení vyvýšených záhonů

Vyvýšený záhon inspirovaný hrůbkováním

Záhony s obvodovou konstrukcí

V okrasných či formálních bylinkových i zeleninových zahradách se často uplatňují záhony s obvodovou konstrukcí. Na její stavbu se nejčastěji používá řezivo. Nižší pořizovací náklady smrkového dřeva jsou vykoupeny nízkou životností.

Mírně vyvýšený záhon na zeleninu

Vyvýšené zeleninové záhony jsou zajímavé na pohled, mohou být i nízké

Oblíbené je také borové, bukové nebo dubové dřevo, které si s agresivním půdním prostředím poradí mnohem lépe. Pokud budete chtít životnost dřeva podstatně prodloužit, lze v místech, kde dochází ke kontaktu půdy a dřeva instalovat nopovou fólii používanou na základové zdivo. Pro tvorbu vyvýšených záhonů se často používají také stavební materiály, dobrou práci odvede kámen nebo cihly.

Dřevěná konstrukce záhonu

Smrková nebo lépe dubová bočnice záhonu brzy splyne s okolím

Tip pro pěstitele

Jestliže máte v plánu pěstování plodin náročných na dusík, můžete při zakládání vyvýšených záhonů uložit na jejich dno posečenou trávu, listí nebo jiné zahradní hmoty, raději se však vyvarujte kuchyňských zbytků.

Vrstvu organického materiálu pak překryjte zahradní zeminou. Po skončení sezony obě vrstvy zpracujte rýčem, aby se promíchaly. Tímto způsobem do půdy dodáte důležitou organickou hmotu a živiny pro náročné plodiny.

Foto autorka

4 komentáře: “Pěstování na dosah ruky: Vyvýšený záhon šetří záda i vláhu”

  1. Josef napsal:

    Nejsem přesvědčen o tom, že tyto záhony jsou výhodné. Pořizovací cena je dost vysoká, nemáte-li auto, přidává se ještě cena za dovoz. Dřevo není věčné, za pár let hrazení bude třeba vyměnit, což je další perná investice, nepočítám- li dřinu s tím. Vodu tyto záhony jistojistě nešetří, ze stran se zemina vysušuje. Pro běžného důchodce silně nevhodné. Netuším, proč je to tak často doporučováno, je to jen a pouze módní výstřelek.

    • Mariana Mášová napsal:

      souhlasím s vámi , že je to módní výstřelek a také chyták na peníze , pro výrobce pěkný výdělek , jeden takový přijde na cca 3000 bez zeminy , tu si také musíte někde pořídit , a rytí v takovém záhoně je divné , pokud někdo pěstuje ve větším , tak se nevyplatí , pokud si někdo chce vypěstovat pár bylin , tak na okrasu k baráku ano.

  2. Novotný Vlastislav napsal:

    Ztracene betonové bednění ( betonové kvadry) do výšky 80 cm v kombinaci s netkanou textilií při předjarni výsadbě nemůže být nic lepšího. A navíc s předpěstoványmi sazenicemi doma v malém plne automatickém miniskleniku nemůže být nic lepšího. Ale to je již vyšší dívčí.

  3. Ivan Dvořák napsal:

    Vyvýšené záhony mohou pomoct tam, kde nemáte jistotu, že zahradní půda je v pořádku, je něčím zamořená. Také na mokrých stanovištích. Vlastně i na suchých, kde je třeba jen 10 cm zeminy na kamenitém podloží a podobně. Neřekl bych, že jde o módu. V podstatě se mnohde dělají z nutnosti, jen jsou jinak zvány.
    Když už je jednou založíte, půdu v nich organikou zlepšujete. Hodí se tam, kde je málo zdrojů zeminy, organické hmoty a třeba i prostoru. Na plochou střechu, na dlážděný či vybetonovaný podklad, třeba vedle garáže.
    Na vyvýšené záhony stačí sehnat několik vyřazených palet, ošetřit je přípravkem proti houbovkám, pár jich rozebrat na doplnění plochy v mezerách ložné plochy palety – pokud je mají. V lesích je spousta dřeva po kůrovci. Nemusíte pracovat s hranolky a fošnami, ale třeba jen s loupanými kmínky, stěny záhonů si vyplést proutím…
    Ono se to dřevo tak moc brzy nerozkládá. Boky pařenišť dříve bývaly na více než jednotky let, tohle je hodně blízké.
    Nebo si je udělat z cihel, někde z bouračky, z kamene vyskládaného jako suchá zídka, draze z KB bloků,…
    Pokud jde o zalévání, lépe se zaměřuje voda do místa, které máte blíž k tělu, než dolů na zem. Takže můžete takto šetřit vodu.
    Kdo má zahrádku ve svahu nejspíše dělá terásky, což je také možná varianta. To je vlastně vyvýšený záhon hrazený ze tří stran.
    Proč utrácet peníze za to, co možná máte doma.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

30. 7. 2021

Co mají společné pelargonie, muškáty a čapí zobáky

Balkonové pelargonie patří k robustním hrnkovým a truhlíkovým květinám. Mohou být pěstovány i na větrných místech a zůstávají dlouho pěkné, i když je občas zapomeneme zalít. Kvetou po celou vegetační sezonu od časného jara do pozdního podzimu.

zobrazit další rady a tipy