Domů » Zahrada » Zelenina a byliny » Plodová » Červen ve znamení pravidelné péče o rajčata a papriky
Červen ve znamení pravidelné péče o rajčata a papriky
11. 6. 2023
V červnu rajčata, papriky a další rostliny potřebují závlahu, přihnojování, vyvazování, vyštipování a ochranu proti chorobám a škůdcům.
Koncem měsíce se ti z nás, kteří vysadili rajčata do skleníku, mohou dočkat prvních plodů. Pro podzimní sklizeň salátových okurek je na jejich výsev pravý čas.
Tyčková rajčata je nutné vyvazovat k opoře
Rajčata a pravidelná péče
Rajčata a papriky zaléváme zpočátku vydatně, abychom zajistili dobré uchycení a růst sazenic. Po uchycení rajčat je až do nasazení prvních plůdků zaléváme méně. Donutíme tím intenzivně kvést již první vijany. V době tvorby plodů zaléváme opět vydatně, ale méně často. Půda musí mezi jednotlivými intervaly řádně vyschnout.
Rostliny taktéž pravidelně přihnojujeme, ideálně jednou týdně vybraným kompletním hnojivem.
U tyčkových rajčat je nejdůležitější prací řez a vedení. Vyvazujeme pouze hlavní lodyhu a všechny boční větve pravidelně odstraňujeme. Pouze u třešňových a datlových odrůd s řídkým listem a slabším olistěním např. Bibi, Mini, Datlo, Valdo, Jahodo je můžeme pěstovat bez obav na dva výhony. Tímto způsobem získáme větší první sklizně, ale zkrátíme dobu plodnosti.
Vylamování zálistku tyčkových rajčat známé pod názvem zaštipování rajčat
Při pěstování rajčat ve skleníku nesmíme zapomenout, že ke zdárnému opylení a nasazení dochází jen při vibraci květů, které nejsnadněji docílíme větráním. Průvan rajčatům na rozdíl od papriky a okurek nevadí. Případně, abychom podpořili opylení, doporučujeme rostlinami odpoledne po slunečním dnu lehce zatřepat.
Papriky vyvazujeme
První prací po uchycení rostlin paprik je odstraňování předčasně nasazených plůdků, které u slabě rostoucích rostlin po 14 dnech opakujeme. Jakmile jsou rostliny 25–30 cm vysoké, vyvazujeme je natažením motouzu po obou stranách řádku k oporám, asi 15 cm pod vegetačním vrcholem. Další motouzy natahujeme vždy, jakmile rostlinky povyrostou o dalších 15–20 cm.
Také papriky potřebují průběžné vyvazování
Co se zasycháním konce plodů na které rajčata a papriky trpí
Jde o častý problém při pěstování rajčat a paprik. Příčina je společná a to, akutní nedostatek přijatelného vápníku.
- U rajčat jsou za vlhkého počasí nekrotické skvrny šedavé a mokré, za sucha zasychají a jsou vpadlé, téměř černé, někdy druhotně pokryté saprofytickými houbami.
- U papriky je někdy nekrotizována celá špička plodu, jindy se na plodech vyskytují okrouhlé skvrny, které ale vždy jsou v květní části plodů a nikdy ne na polovině plodu, která je blíže ke stopce.
Abiotická nekróza květního konce plodu papriky
Základní preventivní ochranou proti všem uvedeným příznakům nedostatku vápníku je pravidelná a dostatečná závlaha. V průběhu celé vegetace by nikdy nemělo dojít k přeschnutí kořenové soustavy. V některých případech se však nedostatek vápníku může projevovat i na půdách příliš mokrých a rozbahněných.
Vyrovnaná výživa všemi důležitými živinami je také důležitá:
- Nemělo by nikdy docházet hlavně k přehnojování dusíkem a to zejména v amoniakální formě.
- Opatrně zacházíme také s draslíkem, a to především na půdách s vyšším obsahem tohoto prvku.
Preventivně, již v počátku vývoje plodů nebo při výskytu prvních příznaků dodáváme rostlinám vápník listovou aplikací ve snadno přijatelné formě. Tou je především chlorid vápenatý (0,5 %) nebo některá speciální hnojiva, která tuto formu vápníku obsahují. Někdy postačí i postřik rostlin vhodně zředěnou rozpustnou frakcí ledku vápenatého.
Foto autor a Shutterstock
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
Chlorid vápenatý je sice dobrý zdroj vápníku, ale na 1 atom vápníku vneseme do půdy 2 atomy chlóru (CaCl2). Některé rostliny mohou být citlivé na vyšší obsah chlóru. Chlór v nadbytlu podmiňuje spékavost půdy – vytváření zatvrdlé krusty na povrchu. Potom kyslík hůře proniká do půdy, voda se zbytečně nadměrně z půdy odpařuje a následně musíme povrch častěji kypřit. V obchodech jsou k dostání speciální vápenná hnojiva s pozvolným uvolňováním vápníku. Kdo nechce moc utrácet, bohatě stačí mletý vápenec anebo dolomitický vápenec, který navíc obsahuje zdroj hořčíku.Hořčík je centrální atom chlorofylu, který zajišťuje fotosyntézu rostlin, tedy prazáklad existence, růstu a prosperity rostlin. Pro zahrádku jsou ideální drcené anebo mleté vaječné skořápky, které obsahují celé spektrum makroprvků i mikroprvků. A víte, že si na záhonek nesypete žádnou „těžkou“ chemii.
Pane Dr. Ing. J. Krátký, reagujete zajímavě, ale jste mimo téma, asi jste nepochopil, že nejde o hnojení půdy, ale o co nejrychlejší dodání vápníku – přes list, povrch plodů, v době, kdy rostlina není schopná zásobit prostřednictvím kořenů celou nadzemní část, zejména tvořící se plody. Tam, kde je třeba rychlost a adresnost jste doporučil něco jiného. Na místě jsou hnojiva suspenzní s obsahem listy a dalšími nadzemními orgány dobře přijatelného vápníku. Pokud byste měl být adresný, přidejte prosím informaci o působení chloridu vápenatého, chlóru a vápníku z něho na povrchu rostliny, popřípadě o tom, za jakou dobu vápník projde do rostliny od kořenů a přes povrch nadzemních částí.