V Hamzově léčebně v Luži pod Košumberkem vyrostlo arboretum, které jsem měl a mám možnost již přes 25 let dotvářet.
Že nevíte, kde to je? Směrem na Chrudimsko. Dost možná že Košumberk znáte spíše z dějepisu. Z něj totiž byl jistý Slavata z Chlumu a Košumberka, jehož let z oken pražského hradu stál na počátku stavovského povstání, Bílé hory a Třicetileté války.
Jedna z budov v areálu Hamzovy léčebny, která byla založena v roce 1901 MUDr. Františkem Hamzou
Na začátku 20. století, na úpatí hradu Košumberka, založil lékař, profesor František Hamza léčebnu, v níž jako první na světě zajistil vyučování i dlouhodobě hospitalizovaných dětí. Děti zde chodily „do školy“ v hájcích, vysazených mezi pavilony léčebny, pracovaly v zahradě nebo se slunily na umělé písečné pláži.
Hamzova léčebna prošla za více než století mnoha změnami, jen Hamzovy stromy v něm rostou stále. Už jsou dost věkovité. To víte, nesázely se semenáčky, ale už stromy odrostlejší. Tak vznikla kostra, na níž současní správci a zejména ředitel léčebny MUDr. Volejník mohou stavět.
Arboretum se za dobu mé spolupráce, jako garanta sbírky dřevin, značně rozrostlo. Ostatně, každý rok vysazujeme při příležitosti Dne stromů a dřeva, další nový strom.
A sem tam třeba založíme nějaký zajímavý koutek. Jeden takový se nám obzvláště vydařil. Pojmenovali jsme ho Zahrádka slečny Diorové. Podobně jako tvůrci parfémů jsme se i my snažili, aby arboretum a park měly kousek, který bude také vonět.
Vstupní oblouk s akebií pětičetnou
Je to skutečně koutek. Sotva 10 m široký a 20 m dlouhý. Vchází se do něj pod obloukem, na němž se pne a vine nádherná akebie pětičetná. To je liána, která je u nás stále ještě málo využívaná. Akebie je z čeledi kokylovitých. Když kvete, voní tak, že musíte vzduch doslova rozhrnovat.
Kdo by chtěl vidět statně vzrostlou kalinu, může navštívit zámek ve Štiříně, kde se pne u dvouramenného schodiště před jižní frontou zámku.
V zahrádce nechybějí ani kaliny. Ta Carlesiova (Viburnum carlesii) přehluší dokonce i šeřík. Jsou tu ale i její kolegyně či sestry, např. kalina bodnatská (Viburnum × bodnantense). Kvetou brzo na jaře, kdy nemají velkou konkurenci.
Kalina Carlesiova svou vůní předčí i šeřík
Zimokvět časný (Chimonanthus praecox) se tak nadarmo nejmenuje. Kvítává leckdy už v lednu a voní na dálku. Navíc má krásné květy, bleděžluté, ale s výrazným karmínovým jícnem. Je z čeledi sazaníkovitých.
Ani sazaník květnatý v této voňavé zahrádce nechybí. Jmenuje se Calycanthus floridus a je ze Severní Ameriky. Nenechte se ovšem zmást, nepochází totiž z Floridy. To jen druhové jméno floridus, znamenající květnatý, je zavádějící. Ten ovšem voní, tak trochu posmrtně.
Sazaník květnatý voní trochu jinak, než bychom čekali
Když zlomíte zasychající větévku, ovane vás nádherná eukalyptová vůně. Pro pacienty a klienty léčebny jsme připravili i zvláštní vůni zvláštní růže, která voní i když nekvete. Je to růže vinná (Rosa rubiginosa), někdy přezdívaná rezavá, protože má listy poseté miliony žlázek s tak intensivní jablečnou vůní, že máte pocit, že jste vstoupili do sklepa plného jablek.
Takovou zahrádku či koutek si můžete vytvořit i na ploše jako dlaň či kapesník.
Mysleli jsme i na byliny a vytvořili jsme bylinné patro. Najdete v něm jak jinak, než mátu, levanduli, meduňkou a mateřídoušku.
Počet druhů a odrůd rostlin, především dřevin, se v Hamzově arboretu blíží k pěti stům. Možná právě proto bylo v roce 2016 přijato do Unie botanických zahrad České republiky. Až se zase někdy vydáte na výlet za hrady a zahradami, zastavte se i v Hamzově arboretu. Jste srdečně zváni.
Foto Jana Zavřelová a Shutterstock
Bylinky díky své vůni a chuti často zaujmou děti. Vyplatí se přizvat malé pomocníky, aby si vyzkoušeli péči o bylinkovou zahrádku.
Plánujete založit nebo renovovat stinné zahradní zákoutí? V horkém létě není příjemnějšího stínu, než toho, který poskytnou stromy pod svými korunami.
V každé zahradě by mohl kvést šeřík. Pro svou jarní atraktivitu, pro vůni i kvůli pěkným tmavě zeleným listům.
Během léta můžeme vidět okrasné rostliny v celé jejich kráse, nejen kvetoucí, a třeba i podle toho vybírat druhy pro podzimní nebo jarní výsadbu.
Doba zakořeňování přezimovaných hlíz begonií je přibližně 3 až 4 týdny. Výhodné je předklíčení na sucho při teplkotě 15-20 °C a ve tmě. Zhruba po týdnu se objeví na plošší straně malé puky. Hlízky opatrně očistíme od starých zbytků kořenů a vysadíme.
Já jsem panem Větvičkou vždy nadšená, bohužel už ho není vidávat v televizi. Dívám se na špatnou televizi? Držím mu palce a přeji pevné zdraví a více takových článků. Bl