Bylinky díky své vůni a chuti často zaujmou děti. Vyplatí se přizvat malé pomocníky, aby si vyzkoušeli péči o bylinkovou zahrádku.
První pěstitelské zážitky usnadní fakt, že tyto rostliny vesměs nemají velké nároky. Bez problémů porostou na záhoně nebo v nádobách. Zájem dětí můžeme podnítit i sběrem léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. V teplých červnových dnech k tomu nastává nejvhodnější doba.
Bylinky zaujmou; foto Shutterstock
Pro bylinkový koutek se jistě najde místo i v té nejmenší zahrádce, dobře poslouží i osluněný okenní parapet. Rostliny pocházející ze Středomoří vyžadují zejména dostatek světla a tepla, jinak jim ale k životu postačí i suchá zídka. Jiné, často domácí bylinky (pažitka, šťovík) potřebují naopak zeminu vlhčí a výživnější, a snesou rovněž polostín.
Kuchyňské bylinky a kořeninové rostliny s různými nároky je možné pěstovat společně na malém prostoru: k tomuto účelu slouží tzv. bylinková spirála. Jde o kamennou zídku, postavenou do tvaru vyvýšené spirály a vyplněnou zeminou. U paty spirály na severní straně najdou své místo rostliny vlhkomilnější (máta, petržel či pažitka), v nejvyšší úrovni zase suchomilná mateřídouška, dobromysl nebo tymián.
Čerstvě osázená bylinková spirála; foto M. Bruchter
Nemáte-li dostatek místa nebo se do stavby spirály nechcete pouštět, vysaďte aromatické rostliny mezi zeleninu nebo do okrasných záhonů. Ve smíšené kultuře plní tyto rostliny mimo jiné funkci odpuzovačů nejrůznějších druhů škůdců či naopak lákají hmyzí opylovače.
Do bylinkové zahrádky pro děti je vhodná většina běžně pěstovaných aromatických rostlin. Nic nezkazíte použitím heřmánku (Matricaria chamomilla), meduňky (Melissa officinalis), máty (Mentha), anýzu (Pimpinella anisum) nebo levandule (Lavandula officinalis).
Kromě těch běžně pěstovaných se poohlédněte i po netradičně vonících odrůdách: Děti potěší
Společně pak můžete zkusit rozeznávat aromatické rostliny jen po hmatu a čichu.
Levandule lékařská; foto A. Blahušová
Větší děti vezměte na zahradu sbírat bylinky o letním slunovratu: užijete si společně malé noční dobrodužství. Svatojánská noc byla už podle našich předků nocí, kdy měly bylinky a léčivé rostliny tu největší sílu. Tradičně se sbíralo devatero svatojánských bylinek: složení svatojánské kytičky se sice region od regionu liší, většinou ale nechyběl řebříček, dobromysl nebo jitrocel.
Foto autorka, M. Bruchter a Shutterstock
Bylinky nám učarovaly, protože působí na naše smysly. Spojujeme si je s dobrými jídly, s cestováním, s romantikou. A voňavé aranže jim sluší.
Téměř vše léčivý heřmánek působí protizánětlivě, mírní křeče, uklidňuje nervový systém. Je součástí dětských čajů, mastiček, olejíčků a mýdel.
V červenci pečujeme o půdu také na bylinkových záhonech. Současně sklízíme, sušíme, případně zamrazujeme a bylinky používáme. Stále je i vyséváme.
Poslední měsíc roku, necelých 50 hodin průměrného slunečního svitu čili asi 2 % celoročního úhrnu, teplota půdy směřuje pod nulu. Ale také slunovrat, Vánoce, někdy i na sněhu.
