Dobroslav Drobník ze Svojetic se podělil se čtenáři časopisu Zahrádkář o své zkušenosti s výsadbou, průřezem, sklizní a se zpracováním úrody. Šťávu konzervuje, zužitkuje i výlisky.
V roce 2003 získal první sazenice samičí odrůdy Novosť Altaja a samce (opylovače) Polmix. Ten zahynul a tak později s nákupem dalšího opylovače dokoupil dvě rostliny odrůdy Leikora.
„Základní informace o pěstování jsem získal z dostupné literatury – Ing. Bajer Rostliny pro život, Prof. Pavel Valíček: Rostliny pro zdravý život a z článků uveřejněných v Zahrádkáři.
„Pokud bychom odstřihli celé větve s plody, ochudíme se o úrodu příštího léta,“ upozorňuje Dobroslav Drobník
Keře jsem vysadil ve směru západ – východ, dva metry od sebe. Ne však do zákrytu, ale vždy střídavě jeden keř 0,5 m nalevo, další napravo od osy řady. Samec je na západní straně (odkud fouká nejčastěji vítr). Jílovitou půdu jsem nahradil kompostem. Rakytníkový porost udržuji v bezplevelném stavu. Na podzim hnojím kompostem.“
| Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 |
| Šťáva v litrech | 1 | 4,5 | 30 | 11 | 17 | 13 |
„Sklízet začínám koncem srpna a v průběhu září, jednotlivé plody stříhám ručně, nůžkami. Zkoušel jsem různé metody, ale nejvíce se mi osvědčilo při stříhání pod větvičky umístit plachetku. Odstříhané plody volně padají do plachetky. Z plachetky plody vyberu do sběrné nádoby.“
Odstřihané plůdky rakytníku padají do plachetky, ztráty při sklizni se tím minimalizují
„Mimo jiné práce na zahrádce nastříhám během dne tak 1,5 až 2,5 kg plodů, které pak večer na odšťavňovači zpracuji na šťávu. Tímto způsobem plody při stříhání nepoškodím. Doporučovaný postup sklizně řezáním větviček s následným zmrazením, to je pro mě jako malého zahrádkáře nedostupné, prakticky nemožné. Navíc bych řezáním větví úrodu pro příští rok zmenšoval.“
„Ze začátku jsem na zpracování šťávy používal ruční odšťavovač (český, ruský). Práce trvala dlouho, a šťáva se znehodnocovala tím, že přicházela do styku s kovem. Výtěžnost šťávy byla poměrně malá. Při použití moderního odšťavovače vyrobeného z plastu se ve šťávě uchová více živin a enzymů, vitaminů, získá se i větší množství čerstvé šťávy, je méně odpadu.“
Usušené výlisky z plodů rakytníku je třeba uložit v suchu a nejlépe i v chladu
„Rakytníkový „odpad“ usuším, obyčejně na sluníčku nebo při nepříznivém počasí v sušičce. Usušenou hmotu dám do sklenic a postupně dál zpracuji.
Na kávovém mlýnku ji rozemelu na prášek. Ten používám pro přímý konzum nebo ho dávám do jídla.
Využívám i listy rakytníku trhané v létě, a to čerstvé nebo sušené na přípravu čajů.“
Foto autor
Zdroj Zahrádkář 2/2013
Třešně patří v Česku mezi nejoblíbenější ovoce, zejména pro svou ranost – v sezoně dozrávají jako první stromové ovoce.
Jahody sklízíme převážně v červnu. Pěstovat jahody a vybírat odrůdy na záhon však můžeme i tak, aby plody dozrávaly od května do listopadu.
Většina odrůd slivoní pěstovaných na českém území geneticky vychází z druhu Prunus domestica, tedy ze slivoně švestky neboli švestky domácí.
Rakytník si již vydobyl zaslouženou pozornost. Obohatil sortiment drobného ovoce, rozšířil nabídku doplňkových potravin.
Správná sklizňová zralost nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí, potom se hodnotí ostatní znaky: barva jadérek, vybarvení slupky a i větší propad plodů za bezvětří.
Já vyrábím likér (dá se udělat z každého ovoce) 1/3 rakytníku vcelku, 1/3 cukru, 1/3 alkoholu (40% a více). Nechat ve sklenici 3 měsíce, občas zamíchat a pak scedit. Cukru je možno dát i méně. Likér je výborný pomerančové chuti a scezené plody rakytníku je možno použít do čaje nebo samotné.