Zahradní ocúny a jejich poupata hlásí příchod podzimu

3. 9. 2023

Nejen krásné květem, ale i se zajímavým vegetačním cyklem, nenáročností na stanoviště a prudce jedovaté. To vše v sobě skrývají ocúny.

Neobvyklý vegetační cyklus

V přírodě České republiky se lze relativně hojně setkat s ocúnem jesenním (Colchicum autumnale), který roste nejčastěji na vlhčích, často podhorských loukách. Lze jej ale vidět i v nižších polohách. Pokud pomineme několik výjimek, které kvetou na jaře, např. turecký druh (Colchicum szovitsii), patří naprostá většina zahradních ocúnů k vytrvalým, hlíznatým zahradním květinám nakvétajícím na přelomu léta a podzimu.

Colchicum autumnale hlásí příchod podzimu

V Čechcá ve volné přírodě se můžeme často setkat s ocúnem jesenním (Colchicum autumnale)

Jejich vegetační cyklus je poměrně neobvyklý. Rostliny totiž nakvétají o mnoho měsíců dříve, v jiném kalendářním roce, než dochází k tvorbě semeníků a zrání semen. Tedy rostliny, které vykvetou letos na podzim, vytvoří zralá semena až v příštím roce na počátku léta. Po odkvětu a opylení květy odumřou a listové růžice začnou vyrůstat až v pozdním podzimu, resp. velmi časně zjara. Ve středu listových růžic se pak objevují tobolky se zrajícími semeny.

Poté, co semena uzrají, nadzemní listové růžice postupně zežloutnou a zcela seschnou. K tomu obvykle dochází během měsíce června. V červenci a až zhruba do poloviny srpna je místo jejich výsadby opticky zcela prázdné. Ve druhé polovině srpna či počátkem září se začínají objevovat rašící poupata nových květů.

Nejlepší sousedé pro ocúny

Díky tomuto cyklu je z hlediska výsadby výhodnější sázet ocúny po menších skupinkách a prostřídat je s jinými, na jaře a především v pozdním létě atraktivními rostlinami, mezi které patří:

  • suchomilnější hvězdnice, např. hvězdice chlumní (Aster amellus) či hvězdice zlatohlávek (Aster linosyris)
  • nižší okrasné trávy, třeba kostřavy
  • trsnatě rostoucí vyšší rozchodníky
Sedum spectabile

Rozkvetlý rozchodník (Sedum spectabile) ve smíšené květinové výsadbě

Popřípadě rostlinami půdopokryvnými jako jsou:

  • kakosty oddenkaté (Geranium macrorrhizum) či kantabrijské (Geranium macrorrhizum, G. × cantabrigiense)
  • plazivě rostoucí rozchodníky

Vhodné stanoviště

Zahradní ocúny patří mezi poměrně přizpůsobivé rostliny. Lze je pěstovat na plném slunci, ale také na místech s rozptýleným světlem nebo v polostínu, např. pod vzrostlými stromy. Na stinných místech ale méně ochotně kvetou.

Vhodným termínem pro výsadbu, popřípadě také přesazení starších rostlin, je právě období vegetačního klidu. To spadá zhruba na počátek července až polovina srpna. V tuto dobu se obvykle nabízejí hlízy k prodeji, a to již často s rašícími květními poupaty.

Díky obsahu vody a zásobních látek v hlíze a rovněž díky tomu, že obvykle nejsušší období roku, tedy léto, přečkávají ve vegetačním klidu, hodí se ocúny i na místa relativně sušší. Tedy taková, kde se příliš nepočítá se závlahou.

Zejména velkokvěté zahradní formy a kultivary ocúnů jsou poměrně náročné na výživu. Ideálním stanoviště je místo se živnou, hlinitou, propustnou půdou, obohacenou při výsadbě dobře vyzrálým kompostem. Hlízy jsou často poměrně velké, proto tomu musí odpovídat i hloubka jejich výsadby, která by měla být zhruba 2,5–3násobek výšky hlízy. V praxi  to může být klidně i 15–20 cm.

Ocúny a jejich dostupný sortiment

Byť je v naší přírodě domácím druhem ocún jesenní, na zahradách se s ním setkáváme spíše vzácně. Občas bývá k vidění jeho bělokvětý kultivar Alba, popř. i jeho plnokvětá forma Pleniflorum.

Jako okrasné zahradní rostliny se většinou pěstují:

  • Druhy původem z Balkánu a Malé Asie, např. ocún ozdobný (Colchicum speciosum), ocún maďarský (Colchicum hungaricum).
  • Rovněž mnozí kříženci, kteří vynikají daleko většími květy Rosy Dawn, Giant, Lilac Wonder, aj.
  • Velmi oblíbený je i další, známější plnokvětý kultivar Waterlily.
  • Spíše sběratelský význam pak mají např. ocún pestrý (Colchicum variegatum) s výrazně kostkovaným květem či ocún žlutý (Colchium luteum). Pro jejich pěstování je ale spíše doporučován skalničkový skleník.

Posílení rostlin

Ocúny jsou schopny vydržet po výsadbě na jednom stanovišti poměrně dlouho. Pokud vidíme, že trsy slábnou, nakvétají menším množstvím květů, pak je dobré je v období klidu z půdy vyjmout. Hlízy rozdělíme a znovu vysadíme s opětným doplněním vyzrálého kompostu. Obvykle to není dříve než po 4–5 i více letech.

Pokud odstraníme listy dříve, hlízy nestihnout doplnit zásobní látky, rychleji slábnou a málo následně nakvétají.

Jejich listy za jejich vegetace neodstraňujeme. Tedy dokud jsou zelené. Což je obecné pravidlo pro všechny hlíznaté či cibulnaté rostliny. Dobře uděláme, když je necháme přirozeně zežloutnout a zatáhnout.

Krásné ale jedovaté, i to jsou ocúny!

Ocúny jsou velmi atraktivní, pozdně letní až podzimní květiny a rozhodně stojí za to si je na zahradu vysadit. Je ale potřeba pamatovat na to, že celá rostlina je velmi prudce jedovatá. Což je dáno obsahem alkaloidu kolchicinu a dalších látek. Některé obsahové látky se sice využívají v lékařství, ale domácí použití je naprosto nevhodné a vysoce rizikové.

Pozor bychom si měli dát zejména v jarních měsících. Byly totiž popsány případy otravy díky záměně listů ocúnu za listy česneku medvědího.

Zdroj: Autor je kurátorem trvalek a okrasných trav v Botanické zahradě v Praze Troji

Foto autor a Shutterstock

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x