Zimostrázy patří k velmi oblíbeným okrasným dřevinám, které se hodí i do malých zahrad. Pěkné keře však dokáže značně potrápit zavíječ zimostrázový.
Tyto dřeviny se ideálně hodí do parků, historických zámeckých výsadeb či moderních zahrad. Dají se velmi dobře tvarovat, a proto se mohou pěstovat i v malých zahradách a okrasných kontejnerech.
Nejvíce využívané druhy ve výsadbách jsou zimostráz vždyzelený (Buxus sempervierens) a zimostráz malolistý (Buxus microphylla). Jsou to stálezelené keře s dlouhou životností a odolností proti abiotickým stresům. Dříve se v našich podmínkách na zimostrázech vyskytoval pouze jediný škůdce – bejlomorka zimostrázová (Monarthropalpus flavus) způsobující puchýřkovitě vyklenuté útvary na listech, které při silném napadení mohou opadávat. Častá je i mera zimostrázová (Psylla buxi). Zavíječ rozšířil řady škůdců celkem nedávno.
Dospělá housenka zavíječe zimostrázového
Tento škůdce se v Evropě poprvé objevil v roce 2006 v Německu (Bádensko-Württembersko). V současné době se vyskytuje také v jiných evropských zemí. Na našem území byl poprvé zaznamenán v roce 2011 v Podyjí, odkud se dál rozšířil. Má na svědomí odlistění a postupné odumírání keřů, které je nevzhledné a které snižuje estetickou hodnotu hlavně u živých plotů a tvarovaných forem.
Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) patří do řádu motýli. Pochází z mírných a subtropických oblastí východní Asie, Číny, Japonska a Koreje. Předpokládá se, že do Evropy byl škůdce zavlečen loděmi jako „černý pasažér“ se zbožím z Číny.
Dospělý motýl je středně velký s rozpětím křídel 4 cm. Má bílé zabarvení s hnědými pruhy na vnějších okrajích křídel. Motýl je velmi pohyblivý, rychle se množí a může se dožívat až dvou týdnů. Na keřích je vidět zřídka, aktivní začíná být podle teplot už v polovině března. V Číně má 3–4 generace, v Evropě může mít až 3 generace, podle počasí.
Škůdce klade vajíčka na spodní stranu listů. Shluk 5 až 20 vajíček je nejdříve světle žlutý, pokrytý želatinovou hmotou, při dozrávání černají a tvoří se z nich larvální kapsle. Prahové hodnoty pro vývoj vajíček se v Evropě pohybují mezi 8–12 °C. Evropské populace tedy zřejmě pocházejí z chladnějších oblastí.
Housenka zavinutá v kokonu
Nově vylíhnuté larvy (housenky) jsou zelenožluté s černou hlavou. Zavíječ má 5–7 larválních stádií. Starší housenky mají na zeleném těle tmavě hnědé pruhy. Larvální vývoj trvá 40 dnů. Přezimuje-li larva v kokonu mezi listy, svůj vývoj dokončí na jaře. Kukly jsou 1,5–2 cm dlouhé,
zpočátku zelené, později zhnědnou. Lze je těžko zjistit, protože jsou ukryté mezi spředenými listy.
Působení mladých stádií housenek si většina pěstitelů nevšimne. Larvy okénkují listy na spodní straně uvnitř keře. Patrné jsou škody až ve chvíli, kdy housenky okusují vnější stranu listů a poškozené větvičky zapřádají jemným předivem s množstvím trusu. Poškozené výhony následně hnědnou. Při velkém zamoření škůdcem dochází k úplné defoliaci (odlistění) rostlin. Někteří zahraniční vědci uvádějí, že housenky zavíječe mohou napadnout i kůru keřů, což vede k jejich usychání a odumírání.
Poškozený keř
Rozšíření tohoto škůdce může představovat hrozbu pro okrasné školky, parky i zahrady.
Zavíječ zimostrázový má málo přirozených nepřátel. Může se proto snadno šířit. Rozptyl škůdce je omezen počtem hostitelských rostlin. Dále závisí na faktorech jako je teplota, délka dne a vlhkost ovzduší.
Hubení je náročné a z hlediska výskytu více generací i dlouhodobé.
Ruční odstraňování housenek během každých 2 až 3 dnů je velmi obtížné, protože na vzrostlém tvarovaném keři se může vyskytovat více než sto housenek v různých vývojových stadiích a jsou skryté mezi listím.
Poškození zimostrázu způsobené druhou generací
Při cíleném a pravidelném používání je velmi účinný biologický přípravek Lepinox Plus (s Bacillus thuringiensis), který je určen hlavně pro okrasné školky. Další tipy na aktuálně dostupné přípravky uvádí Rostlinolékařský portál.
Při masivním výskytu škůdce se ukazuje jako nejúčinnější a nejdostupnějším prostředkem použití insekticidních přípravků, jako je např. Decis. Velmi důležité je, aby se přípravek dostal i dovnitř napadených keřů. Postřik je potřeba opakovat během deseti až čtrnácti dnů, především vždy na počátku výskytu další generace.
Foto autorka
Přišla mi poštou otázka. Bohužel tazatelka uvedla jen písemnou adresu, takže jsme si o věci nemohli popovídat. A co paní napsala?
Po sklizni ovoce a zeleniny připravujeme zahradu na zimu, a tak se obvykle věnujeme tolika činnostem, že nám unikne příležitost starat se už nyní o zdraví rostlin v příští sezoně.
Jarní zeleň svěžích lístků a nových výhonů má svůj jedinečný odstín. Občas ji však pokazí stopy po škůdcích. Atakují i krásu okrasných rostlin.
Při používání chemických přípravků proti škůdcům postupujeme pečlivě podle návodu. Důležitá je například i aktuální venkovní teplota.
Existují různé způsoby stínění skleníku během vegetace – nátěry, zakrytí rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy. Výhodné je využití révy vinné. Pro menší skleníky postačí jedna sazenice (hlava) – rostoucí ve skleníku.
