Po sklizni ovoce a zeleniny připravujeme zahradu na zimu, a tak se obvykle věnujeme tolika činnostem, že nám unikne příležitost starat se už nyní o zdraví rostlin v příští sezoně.
Během dlouhého vývoje života na Zemi se u živočichů vyvinuly mechanismy, které slouží k zachování druhu v nepříznivém období. V našem podnebném pásu jde o mrazivou zimu s větší či menší sněhovou přikrývkou.
Neobvykle teplé zimy však mohou řadě tuzemských druhů přezimováním ztížit, protože různým vývojovým stadiím hmyzu (vajíčkům, larvám, kuklám i dospělcům) vyhovují teploty mírně pod nulou.
Mráz začátkem zimy spustí v organismu hmyzu tvorbu látek, které chrání buňky před poškozením nízkými teplotami. Celý proces lze přirovnat k výměně provozních kapalin aut před zimou za nemrznoucí směs.
Navíc nízká teplota snižuje metabolismus hmyzu či roztočů na minimální úroveň, jedinci výrazně omezují aktivitu, nepřijímají potravu a minimálně dýchají.
Ovšem téměř bezmrazá zima dokáže způsobit, že hmyz sice zůstane aktivní, ale nemá šanci najít dostatek potravy. Následuje úhyn celkovým vyčerpáním. Vyšší teploty často také zapříčiní, že živočichové jsou napadeni různými druhy parazitických hub nebo bakterií.
Kukly vrtalky pórkové přezimují v půdě
Současně však platí, že zimy s vyššími teplotami svědčí druhům šířícím se z teplejších oblastí. V našich podmínkách zejména z oblasti Středozemního moře. Teplé zimy tak naplňují hlavní předpoklad, aby se nový škodlivý druh trvale usídlil v našem klimatu, protože letní teploty vyhovují prakticky všem invazním druhům. A protože se každý druh vyvíjí a přizpůsobuje novým podmínkám, zpravidla dokáže po čase přezimovat při mnohem nižší teplotě než na začátku výskytu. Nejznámějším příkladem je postupné zdomácnění plzáka španělského (Arion lusitanicus).
Krom toho příroda počítala s tím, že jara se dožije jen zlomek podzimní populace, a mnohé druhy vybavila velkou rozmnožovací schopností.
A tak je nakonec bez ohledu na teplejší počasí a nové invazní druhy škůdců stále stejně důležité promyslet, jaká opatření udělat na podzim, abychom snížili na nejmenší možnou míru množství škůdců, kteří v zahradě úspěšně přezimují.
Plži i mnoho druhů hmyzu se před mrazy skrývají několik centimetrů pod povrchem půdy, často v blízkosti posklizňových zbytků rostlin.
Kukla krytonosce se kuklí v zemi v hliněné kolébce
Na 1 m² zeleninového záhonu se může vyskytovat okolo 100 kukel škodlivých druhů dvoukřídlého hmyzu. Po zarytí klesne počet životaschopných kukel téměř o 90 %.
Účinnou ochranou je důkladné hluboké zpracování půdy orbou nebo rytím. Přezimující stadia se tak dostanou do hloubky až okolo 20 cm.
Na jaře se vylíhlí dospělci nedostanou na povrch a hynou. Takto lze významně snížit výskyt nebezpečných škůdců zeleniny – květilky zelné (Delia radicum), plodomorky zelné (Contarinia nasturtii), vrtalky pórové (Napomyza gymnostoma), některých druhů motýlů (např. osenice) a brouků (např. krytonosci).
V podzimním období klade velká bělavá nebo žlutavá vajíčka jeden z nejškodlivějších plžů – plzák španělský (Arion lusitanicus). Tento původně jihoevropský druh v našich podmínkách nejlépe přezimuje právě jako vaječný zárodek. Dospělci přezimují jen za mírných zim nebo skryti v nějakém nepromrzajícím prostoru.
Vajíčka bývají kladena pod kameny, dřeva, sudy na vodu a další předměty. Je proto důležité před příchodem zimy objevit možné úkryty a nápadná vajíčka mechanicky likvidovat.
Tuzemské druhy plžů nekladou vajíčka tak pozdě na podzim jako plzák. Likvidace vajíček před zimou je tedy selektivním hubením nepříjemného přistěhovalce.
Hlíza mečíku poškozená sáním třásněnek a houbovými chorobami
Drobné třásněnky poškozují celé vegetační období mnoho druhů zeleniny a okrasných rostlin. Při prvním poklesu teplot se stěhují na rostlinné zbytky mělce do půdy. Hluboké zpracování půdy jejich populaci výrazně sníží.
Pouze dospělci třásněnky mečíkové (Thrips simplex) poškozující nadzemní částí gladiolů migrují do povrchových vrstev hlíz. Po přenesení hlíz do sklepa tento nejnebezpečnější škůdce mečíků poškozuje hlízy i během zimy sáním. Třásněnky zde výborně přezimují a na jaře opět poškozují mečíky na záhonech. Před uskladněním je proto vhodné po dobu asi 20 minut ponořit hlízy do roztoku insekticidu. Před uskladněním je důležité hlízy nechat důkladně oschnout
Foto autor
K účinné obraně záhonů před slimáky přispívá, když omezujeme jednotlivé fáze jejich rozmnožování. Největší efekt přináší likvidace vajíček.
Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.
Během zakořeňování řízků pelargonií pečlivě odstraňujeme veškeré žluté a suché listy. Právě tyto rostlinné zbytky bývají lákadlem pro plíseň šedou.
Kdo pěstuje lilie, možná si všiml, že se na jejich listech začínají objevovat stopy po žíru. Na slimáky se to svést nedá, chybí slizová stopa. Co se tedy na liliích pase?
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
