Škůdci, kteří škodí v podzemí: larvy drátovci a housenky osenice

18. 7. 2020

Většina z pozdemních škůdců si příliš nevybírá svého hostitele a může poškozovat mnoho druhů okrasných i užitkových rostlin.

Na nadzemních částech rostlin nemusí být přítomnost škůdce hned patrná. Postupně se však rostliny mohou opožďovat v růstu, vadnout a někdy uhynout. Častěji však škůdce odhalíme až při sklizni podzemních částí.

Podzemním škůdcům nejvíc chutnají kořínky

Typické poškození žírem lze někdy zaměnit za hnilobu, která je však až druhotným projevem. Půdní bakterie nebo houby často pronikají vzniklými ranami do rostlinných pletiv a svými příznaky překryjí původní příčinu poškození.

Stopy po drátovcích

Brambor poškozený drátovci

Ochrana proti všem škůdcům poškozujících rostliny pod povrchem půdy je obtížná a někdy na zahrádkách téměř nemožná. O to více musíme využívat všech příležitostí alespoň částečně zmírnit způsobené škody.

Kovařík a jeho žravé larvy

Snad nejčastěji poškozují podzemní části rostlin drátovci – larvy brouků kovaříků Elateridae. Tito hojní brouci však snadno uniknou naší pozornosti. Přitom jenom na území našeho státu jich žije okolo 170 druhů. Jednotlivé druhy jsou zvláště ve zbarvení a velikosti dosti rozdílní. Jsou velcí podle druhu 6–17 mm a zbarveni hnědožlutě, hnědě, černě s kovovým leskem, červenohnědě, ale i žlutě nebo s kovovým leskem. Některé druhy mají i kresbu. Společným znakem dospělců je protáhlé ploché tělo s nápadným štítem.

Trik pro rozpoznání kovaříka

Dospělce kovaříků bezpečně rozlišíte od ostatních brouků, použijete-li jednoduchý trik. Brouka si vezměte do ruky a otočte ho na záda. Kovařík se v mžiku prohne a vymrští se zpět do přirozené polohy. Žádný jiný brouk to tak rychle nedokáže.

Drátovci odolní jako drát

Larvy jsou výrazně protáhlé žluté až okrové, silně sklerotizované oligopodní larvy s třemi páry krátkých hrudních nohou. Podle druhu jsou před kuklením velké 15 – 30 mm. Larvy se jen těžko mechanicky poškodí, nejde je lehce ani „přetrhnout“. Pro tyto vlastnosti se jim říká drátovci. Žijí v tlejících rostlinných zbytcích nebo v půdě. Některé druhy i v tlejících pařezech. Mají dlouhý víceletý vývoj, podle druhu 3–5 let. Patří k hojným a mimořádně škodlivým larvám v půdě.

Škůdci provrtají, nač pod zemí narazí

Dospělci však neškodí, žijí relativně krátce a živí se nektarem. Vajíčka jsou kladena do půdy, přednostně do vlhčích a humózních půd se zapojeným porostem (trávníky, pařeniště komposty apod.). Larvy typickým způsobem poškozují veškeré podzemní orgány rostlin včetně kořenů stromů. Silně poškozují i velká klíčící semena slunečnice, plodové zeleniny nebo okrasných rostlin.

Drátovci škodí také na kořenovém systému brambor, luskovin, zeleniny a na mnoha druzích okrasných rostlin. Větší podzemní orgány (hlízy, bulvy, odénky, silné kořeny) poškozují i vnitřním žírem, mnoha úzkými chodbičkami, které doslova provrtávají napadené části rostlin. Poškozené podzemní orgány jsou často sekundárně napadány různými houbovými chorobami a hnijí.

Drátovci na cibulovině

Drátovci poškozují i cibuloviny

Chemie pod zem nedosáhne, zabere rotavátor i brambora

Největší škody způsobují na trvalých porostech nebo na plochách, kde byly dříve např. trávníky a po zrytí jsou na nich pěstovány pro drátovce atraktivní rostliny.

Klíč k rozpoznání chorob a škůdců podle příznaků poškození rostlinných částí

Přímá chemická ochrana není možná. Protože škodí především víceleté larvy ke konci svého vývoje, je nutné sledovat výskyt v půdě a na silně zamořených plochách nepěstovat nejvíce poškozované druhy rostlin – brambory, mrkev a rostliny s velkými semeny (slunečnice, okurky, kukuřice, dýně).

  • Larvy drátovce lze úspěšně hubit hlubokým zpracováním půdy. Půda však musí být zpracovávána hodně vlhká, samozřejmě přiměřeně, aby bylo možno použít např. rotavátor. Za sucha totiž zalézají drátovci i přes 1 m hluboko a hubení není možné. Pomáhá i pravidelné vápnění.
  • Na malých izolovaných plochách v pařeništích nebo i doma v truhlících nebo květináčích je možno lákat krytonosce na přeříznutou bramboru mělce zahrnutou půdou. Drátovci se na ni shromáždí a lze je snadno z půdy odstranit.

Osenice: můry a jejich nenažrané potomstvo

V posledních letech se i na zahrádce silně rozšířila můra osenice polní — Agrotis segetum. Tento noční motýl patří mezi mimořádně škodlivé druhy hmyzu výrazně poškozující mnoho druhů rostlin na zahradách. Dospělci létají v noci, a přestože jsou velcí v rozpětí křídel 35-45 mm a na délku 16–20 mm zjišťují se jen obtížně. Přispívá k tomu také jejich zbarvení. Přední křídla jsou hnědá, šedohnědá, s nevýraznou tmavší kresbou ledvinovitých skvrn. Zadní křídla jsou světle šedožlutá s bílými třásněmi.

Žravá housenka osenice

Silný žír housenky osenice

Samice kladou několik set až tisíc vajíček na různé rostliny, nejčastěji plevele (merlíky, lebedy aj.). Housenky prvních vývojových fází (instarů) se živí listy, později zalézají do půdy a ožírají všechny typy podzemních orgánů rostlin. Žerou typickým plýtvavým žírem, kdy rostliny pouze překousnou, ale více je nespotřebují. Protože z každé získají jen málo potravy, počet poškozených rostlin jednou housenkou je velký.

Hrubým povrchovým žírem mohou poškozovat hlavně brambory, luskoviny, zeleninu, kořeny vinné révy a mladých ovocných stromů i keřů. V noci mohou poškozovat i přízemní části různých rostlin.

Zemní housenky osenice polní, ypsilonové a vykřičníkové

Housenky dorůstají až 55 mm. Jejich žír je tak silný, že jej lze zaměnit za poškození hlodavci. Nazývají se také „zemní housenky“. Poškozené podzemní orgány rostlin jsou často sekundárně napadány různými houbami.

Mívají obvykle jednu generaci, v mimořádně teplých letech se od konce srpna vyvíjí ještě druhá generace, která je početnější než první a způsobuje velké škody na podzim.

Housenka osenice

Housenka osenice ve svinuté poloze

Kromě osenice polní se běžně vyskytují ještě další dva druhy osenic s podobnou bionomií a škodlivostí housenek. Jsou to: osenice ypsilonová (Agrotis ypsilon) a osenice vykřičníková (Agrotis exclamationis).

Pomůže včasný zásah, později už jen noční lovy housenek

Ochrana je mimořádně obtížná a musí se provést insekticidy v době, kdy mladé housenky ještě žijí na listech. Starší housenky v půdě se jen těžko hubí, přípravky se aplikují v noci, kdy housenky vylézají na povrch. Úspěšnost ochrany je však malá.

Housenky ožírají i rostliny pěstované doma v nádobách v místnostech. Na jejich listech se objevují „nevysvětlitelné“ velké otvory nebo listy mizí úplně. Housenky poškozují nadzemní části jen v noci, odhalit je můžete za tmy náhlým rozsvícením. Potom je obvykle stačí pouze chytit a zneškodnit.

Snímky autor

2 komentáře: “Škůdci, kteří škodí v podzemí: larvy drátovci a housenky osenice”

  1. Jana Pittnerová napsal:

    během týdne se nám ve skleníku objevily na zemi dokonale kulaté jamky jako při hraní kuliček .Mají dírku uprostřed a přibývají.zatím se nám nepodařilo objevit,kdo je způsobuje.Máme tam krásná rajčata a okurky a bojíme se o ně.Děkuji za radu o co jde a jak na tyto škůdce.Pittnerovi

  2. Ivan Dvořák napsal:

    Dokonale kulaté jamky, trychtýřky, vytváří mravkolev. Tak si Vaše podání vysvětluji já. Podívejte se do sekce Tematická diskuse, najdete to jako Vyhrabané jamky trychtýřovitého tvaru 3-10 cm v hlíně a v nich brouček

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

25. 2. 2021

Vyséváme letničky s dlouhou dobou předpěstování

Konec února a počátek března je důležitým obdobím pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Ideálními podmínkami je teplý skleník, nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20-22°C. Po vzejití a přepikýrování je možné teplotu snížit na 18°C.

zobrazit další rady a tipy