Vedle kompostů a statkových hnojiv používáme na hnojení zeleniny na zahradě též minerální, organominerální či organická hnojiva.
Rostlina nezbytně potřebuje ke svému růstu, vývoji a dobrému zdravotnímu stavu vápník. Nedostatek tohoto biogenního prvku vede k různým poruchám.
Luskoviny údajně obohatí za rok hektar půdy až čtyřiceti kilogramy dusíku. To je tolik dusíku, jako je ve dvou metrácích síranu amonného nebo ve 260 kg ledku vápenatého.
Náhradou uleželého hnoje či kompostu může být například hnůj granulovaný nebo nakupovaná rašelina, organické substráty. Nic z toho však není zadarmo.
V červenci 2021 lečo nebylo úplně proletářské jídlo. I teď v srpnu jsou rajčata poměrně drahá; na zahradě jich víc dozrává spíše ve skleníku než venku.
V červenci znovu raší stromy a keře. Tato tzv. druhá míza je však slabší než jarní. Podle druhu trvá do konce srpna, případně do poloviny září.
O růžích se říká, že jsou královnami květin. Dalšími v hierarchii květinové říše jsou zajisté princezny, mezi které můžeme směle zařadit i fuchsie.
Princip hnojení spočívá v obohacení půdy, ze které rostliny čerpají minerální látky. V duchu tohoto faktu bychom měli hnojit a výživu i správně dávkovat.
Některé rostliny svou přítomností signalizují různé půdní vlastnosti. Mohou nás svým výskytem upozornit také na to, že pro správnou péči o půdu budeme potřebovat její laboratorní rozbor.
Zelenina má poměrně vysoké nároky na živiny. A tak se může stát, že nedostatek fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku, síry nebo jiné látky v půdě sníží přítomnost zdraví prospěšných minerálů v zelenině.
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech růže, hortenzie, šeříku, tavolníku, dřišťálu, mahonie, hlohyně a dalších. Rozvoj infekce zastaví včasný chemický zásah.
