V zahrádce přichází v úvahu, jako organické hnojení, kompost, zelené hnojení, sklizňové zbytky, chlévský hnůj a rašelina.
Co dělat proto, aby strupovitost či monilióza měli co nejmenší šanci? Prevenci bychom neměli podceňovat. Hodně pomůže, ale ne vždy stačí.
Červenec, období prázdnin a volna pro děti, pro zahrádkáře právě naopak. Je to měsíc žní a současně čas na další výsevy pro podzimní sklizeň.
Salát představuje rozmanité množství forem. Dělíme ho na hlávkový, ledový, listový a římský podle růstu a typu olistění.
Na kompost máme kompostéry, které nám dává město, svou ohrádku v koutě zahrady, případně využijeme službu kompostárny.
Květen je na zahrádce rušné období. Vrcholí výsadba trvalek, letniček a po 15. květnu můžeme vysazovat i druhy, které nesnášejí mráz.
Nároky listnáčů na živiny a půdní reakci jsou oproti jehličnanům o něco rozmanitější. Tedy i hnojení listnáčů má svou důležitost.
Pór má široké uplatnění v kuchyni při přípravě polévek, dušení, vaření, zapékání, sušení. Je výborný i syrový do salátů nebo pomazánek.
Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Ovoce bychom neměli uchovávat v sousedství brambor, řepy apod. Právě tak nevhodné je skladovat společně s jablky celer, cibuli, pór, česnek a podobnou zeleninou výraznou svou vůní, protože jablka a další ovoce tyto pachy snadno přijímají.
