Ozimá peluška je vhodná pro zelené hnojení. Kdy ji vysít, jak hluboko a jak ji na jaře zapravit pro lepší půdu?
Nenechte půdu ladem přes zimu a připravte ji pro výsev paprik a rajčat!
Ozimá peluška je výborná plodina pro zelené hnojení. Podzimní setí (říjen, listopad), rychle narůstá brzy po zimě, využívá zimní vláhu a výrazně zlepšuje kvalitu půdy pro následné plodiny. Obohacuje půdu o dusík.
| Termín setí | Říjen, ideálně okolo 15.–20. 10., v teplejších oblastech až do 10.11. |
| Hloubka setí | 3 cm |
| Výsevní množství pro ruční setí | 1 balení = 0,5 kg / 10 m² |
| Po zasetí | Pokud je sucho, pak je vhodné zalévat |
Kořeny s hlízkovými bakteriemi
Na kořenech ozimé pelušky se vytvářejí hlízky se symbiotickými bakteriemi. Ty vážou vzdušný dusík a zpřístupňují jej rostlině. Po zapravení porostu se část tohoto dusíku spolu s organickou hmotou vrací do půdy.
Peluška jako zelené hnojení
Peluška ozimá vytvoří na jaře značné množství biomasy, kterou asi 14 dní před výsadbou zeleniny zapravíme do půdy, ideálně konec dubna a výsev pak provádíme po „zmrzlých“, tedy ve druhé polovině května. Peluška zlepšuje půdní strukturu a dodává do půdy organickou hmotu a živiny. Rostliny poutají nejen vzdušný dusík, ale zároveň ze zelené hmoty přijímají i řadu dalších živin (fosfor, draslík, hořčík, aj.), které jsou po zapravení postupně uvolňovány do půdy pro následné plodiny, které tyto živiny využívají pro růst.
Ozimá peluška je velmi vhodnou předplodinou pro plodovou zeleninu, zejména pro rajčata a papriky. Ve skleníku mohou následovat i další druhy jako je například lilek.
Přínos pro půdu: více organické hmoty, biologicky fixovaný dusík, lepší struktura půdy a příznivější podmínky pro následné plodiny.
Peluška ozimá = ekologické hnojení dusíkem!
Foto autor
Zelené hnojení známe jako způsob, jak dodat půdě humus a živiny. Ale že by bylo predátorem? Masožravkami přece nehnojíme, tak jak to tedy je?
Jak známo, zelené hnojení zásobí půdu organickou hmotou. Biomasa se pak postará o to, aby rostliny měly živiny dostupné. A k čemu je tu frisbee?
Luskoviny údajně obohatí za rok hektar půdy až čtyřiceti kilogramy dusíku. To je tolik dusíku, jako je ve dvou metrácích síranu amonného nebo ve 260 kg ledku vápenatého.
Většina rostlin označovaných pojmem zelené hnojení v podstatě není formou hnojiva. Přesto zlepšují kvalitu půdy.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
