Princip hnojení spočívá v obohacení půdy, ze které rostliny čerpají minerální látky. V duchu tohoto faktu bychom měli hnojit a výživu i správně dávkovat.
K častým chybám při hnojení zahradních plodin patří aplikace dávek hnojiv odhadem, aniž bychom o půdě věděli, které minerály obsahuje.
Nesprávné bývá také načasování přihnojení a to nejen dusíkem, ale i kompostem.
Kompost je ideálním hnojivem; foto Shutterstock
Dávky jsou v litrech na 1 metr čtvereční.
| Plodina | dávka kompostu l/m² |
|---|---|
| Jahody | 1–2 |
| Trávníky, růže, ovocné stromy a drobné ovoce | 2 |
| Okrasné stromy a keře | 2–3 |
| Trvalky a letničky | 4 |
| Zelenina podle náročnosti | 4 nebo 6–8 |
Pokud přidáme do půdy kompost v těchto doporučených dávkách, je na jaře zbytečné používat vícesložková hnojiva.
Kompost jen mělce zapravíme do půdy a na trávník jej prosátý pouze rozhodíme.
Foto Shutterstock
Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.
Pro pečlivé zahrádkáře se laboratorní rozbor půdy stává východiskem ke správnému hnojení. Nabízíme několik tipů na firmy a organizace, kde půdní rozbory provádějí.
Známá věc, přesto dobrá k připomenutí: Humus a minerální látky z kompostu zvyšují úrodnost a přispívají ke zdravému růstu rostlin.
Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.
Pro výsadbu stromku vyhloubíme dostatečně velkou jámu, do níž zatlučeme kůl, který je zároveň možné využít jako ochranu před sluncem. Stromek proto sázíme severně od kůlu.
