Bez černý patří mezi nejcennější léčivé keře. Přečtěte si o jeho účincích, využití a důvody, proč by neměl chybět na žádné zahradě.
Bez černý patří mezi tradiční evropské léčivé rostliny, které lidé využívají po staletí. Přesto je dnes často vnímán jen jako planě rostoucí keř u cest a na okrajích zahrad. Přitom se jedná o mimořádně cennou dřevinu s širokým spektrem využití – od léčitelství přes kuchyni až po potravinářský průmysl. Díky své nenáročnosti a vysoké užitné hodnotě si bez černý zaslouží mnohem větší pozornost i místo v moderní zahradě.
Bez černý byl od nepaměti považován za posvátnou a ochrannou rostlinu. Ve střední Evropě se tradovalo, že chrání dům před nemocemi i zlými silami. V lidovém léčitelství se využívaly prakticky všechny části rostliny – květy, plody, listy, kůra i kořeny. Nejčastěji se však sbíraly květy a plody, které měly široké spektrum účinků.
Plody můžeme využít na marmelády i džemy
Bez černý je ceněn především pro vysoký obsah biologicky aktivních látek. Květy i plody obsahují flavonoidy, antokyany, vitaminy (zejména vitamin C), silice, třísloviny a organické kyseliny.
Květy bezu černého se tradičně používají při:
Nejčastěji se z nich připravují čaje, sirupy nebo maceráty.
Šťáva z květů
Plody, tzv. bezinky, jsou silným antioxidantem a podporují:
Důležité je připomenout, že syrové plody nejsou vhodné ke konzumaci – obsahují látky, které se tepelnou úpravou rozkládají. Po povaření jsou však zcela bezpečné a velmi cenné.
Likér
V kuchyni má bez černý překvapivě široké využití. Nejčastěji se zpracovávají:
Bezová šťáva se používá také jako přírodní barvivo a ochucovadlo. V moderní gastronomii se bez černý objevuje i v dezertech, omáčkách nebo fermentovaných nápojích.
Kosmatice (květy v těstíčku)
Kromě domácího zpracování má bez černý významné místo i v potravinářském průmyslu. Plody se využívají při výrobě:
V některých zemích, například v Rakousku nebo Německu, se bez černý pěstuje cíleně na plantážích a patří mezi ekonomicky zajímavé plodiny.
Pěstování v sadu
Bez černý nabízí kombinaci vlastností, které z něj dělají ideální rostlinu i pro hobby zahrádkáře. Je nenáročný na půdu i péči, má vysokou odolnost vůči mrazu, poskytuje bohatou úrodu květů i plodů, má léčivý, kulinářský i okrasný význam, přitahuje opylovače a podporuje biodiverzitu. Díky novým vyšlechtěným odrůdám už bez černý dávno není jen rozložitým keřem na okraji pozemku, ale může se stát plnohodnotnou součástí ovocné zahrady.
Kromě užitkové hodnoty má bez černý i významnou funkci okrasnou. Na jaře zaujme bohatými květenstvími, v létě tmavými plody a některé kultivary i dekorativními listy. Existují odrůdy s tmavě purpurovými nebo jemně členěnými listy, které se uplatní i v moderních zahradách.
V příštím článku poradíme, kam bez vysadit, jak jej řezat a kdy sklízet květy i plody.
Foto Shutterstock
Bylinkový čaj se na zimu hodí každému, kdo prochladne, zápolí s chřipkou či virózou nebo si chce jen odpočinout u voňavého šálku.
Začne-li nás obcházet nachlazení, mnozí sáhneme po česneku na topince a po česnečce. Účinek potvrzují i poznatky vědy. A co užít proti kašli?
Nejznámější lék proti horečce je aspirin, dnes se vyrábí synteticky, ale pochází ze salicylátu ve vrbové kůře. Horečku mírní řada rostlin.
Hledání dobrého stanoviště pro rybíz, angrešt, maliník a ostružiník ovlivní jejich nároky na slunce a půdu. Roli hraje i vítr či průvan.
Ještě před nákupem semínek zelenin a květin, prohlédneme osiva z minulých let, která máme doma. Pro přehlednost je nejsnazší označit sáčky s osivy již při jejich nákupu rokem pořízení. U starších si zkouškou klíčivosti stanovíme jejich kvalitu.
