Čím upoutat děti? Poznáváním semen zeleniny a bylinek? Bude je to zajímat, bude je to bavit? Chce to vyzkoušet. Tady je tip, jak na to – výsevní kolečka.

Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.

Výsadba hlíz jiřinek koncem dubna může být předčasná. To zejména, když se jaro opozdí a záhon není na jiřinky dobře připraven. Hrozbou jsou i přízemní mrazíky v polovině května.

Smrk, který dlouhými větvičkami zasahuje například do cesty nebo nad nižší rostliny, vyžaduje úpravu. Měli bychom větve řezat tak, aby zásah nebyl posléze znát.

Říká se jim kopretiny křovité, margaritky, pařížské kopretiny. Současné botanické pojmenování rostliny zní kopretinovec dřevnatý (Argyranthemum frutescens).

Skoro kvízová otázka: Co je fenologie? Že by nauka o fenách, tedy snad o psích slečnách a paních? Vzdělaný tolerantní zahrádkář se vtípku zasměje: Fenologie, to jsou přece fenofáze – pilíře mých radostí.

Kdybychom si mohli u zlaté rybky přát něco zahrádkářského, pak by to vedle zákazu růstu plevelů byla nejspíš možnost ovlivnit pravidelnost a vydatnost srážek. Abychom vždy měli čím zalévat.

Řadě pěstitelů révy se stalo, že jim ze zakoupené sazenice vyrostla jiná odrůda, než kterou si vybrali. Co s tím? Řešením je roubování révy.

Bohatě kvetoucí verbeny, správně česky sporýše, bývají v barevných katalozích prezentovány, jak bujně rostou a kvetou za okny, jaké mají zářivé květy a jak snadno se pěstují. Mají pravdu.

U stálezelených listnáčů (některých kalin, ptačích zobů, cesmín, buxusů,…) není problém s obnovou řezem. Ve chvíli, kdy jsou přerostlé, prostě se do nich více řízne a ony obrostou.