Chystáme výsadbu stálezelených dřevin a jehličnanů i mulčování
25. 8. 2021Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.
Smrk, který dlouhými větvičkami zasahuje například do cesty nebo nad nižší rostliny, vyžaduje úpravu. Měli bychom větve řezat tak, aby zásah nebyl posléze znát.
Volně rostoucí větve smrku mají na koncích pupeny, které prorůstají. Když je plotostřihem seřežeme v ploše, konce větví zůstanou trčet do prostoru bez velké naděje, že by obrostly.
Na takové úpravy jsou lepší nůžky. Odstraňujeme jimi část větve, třeba i delší, a to tak, že větev sestřihneme nad některým z nižších větvení.
Rozvětvené tenčí větvičky reagují na krácení intenzivnějším prorůstáním. Stávají se postupně dominantními, koncovými. Vyvíjejí se na nich další pupeny a nové přírůstky, které v případě potřeby můžeme opět krátit.
Při takto opakovaném zakracování stěna houstne podobně, jako když vytváříme ze smrku živý plot.
Takový zákrok stromu neublíží, může se udělat najednou, na více větvích najednou. Optimální je upravit vždy celé patro, nenechávat v něm větve bez úpravy. Nejlépe na jaře, před rašením smrků.
Foto autor
V obdobích největších letních veder patří kypření půdy k nejdůležitějším zahradním činnostem. Po každém větším dešti nebo zálivce je nutné kypřením přerušit kapilaritu půdy. Okopávku můžeme nahradit mulčováním půdy.
Někde se píše, že zkracovat větve od podzimu do jara, tady, že nejlépe na jaře, tak nevím, kde je pravda…
Klidně se do toho pusťte od podzimu do jara, ale dříve než na jaře ten smrk stejně neporoste. Pravdou je i to, že ho můžete řezat i v létě…