Dřeviny, v jejichž listech se mísí zelená s bílou až krémově žlutou barvou, by neměly chybět na seznamu žádného zahrádkáře, který chce mít hezkou a zajímavou zahradu.
„Jen zelená nám nestačí!“ jako by křičely ony samy – variegátní neboli panašované keře a stromy s dvojbarevnými listy. Snad proto, aby nás neomrzely, zdobí se nejrůznějšími skvrnami, tečkami a proužky.
Nenáročných brslenů s variegátními listy je spousta. Všechny dobře prospívají i v květináči.
V přírodě se tzv. pestrolistost vyskytuje vzácně, trochu překvapivě se s ní setkáme třeba u obyčejného jetele lučního (Trifolium pratense). Stačí však navštívit zahradnictví, abychom zjistili, že si z rostlin s blonďatým melírem můžeme založit početnou sbírku.
Většina variegátních forem vznikla ze základního zeleného druhu, u kterého se objevila náhodná mutace, barevná odchylka, jíž si šlechtitelé všimli a prostřednictvím vegetativních metod množení uchovali.
Dobrá rada: Spatříme-li výhon, který se navrátil k zelené barvě, odstraníme ho, jinak hrozí, že původní, vitálnější druh panašovanou rostlinu časem udolá.
To, jak se odchylka – panašování – projevuje, záleží na rozložení a množství chlorofylu čili zeleného barviva. Čím je ho méně, tím větší a bledší skvrny se na listech tvoří. Úbytek barevného pigmentu v tomto případě vůbec neznamená, že jsou strakaté dřeviny ve srovnání se zelenými kolegy neduživé nebo méně odolné.
Říká se, že bledě panašované dřeviny nesmějí na sluníčko. Není to úplně pravda. Většina na slunci prospívá a popálením listů netrpí.
Třeba taková krásně vzrostlá svída sporná (Cornus controversa) Variegata se snadno stane hlavní ozdobou výhřevného patia u bazénu. Nesmíme ji však nechat na suchu, u kořenů potřebuje vlhko! Vodorovně rozprostřené větve tohoto šest až osm metrů vysokého stromu vyrůstají v jednotlivých patrech a tím mu propůjčují typický graciézní vzhled.
Kdo rád tvaruje, může dřín řezem přeměnit na půvabný stromek.
Na pohledově exponovaná místa se hodí i jinak obyčejný dřín obecný (Cornus mas). Stačí sáhnout po méně povědomém kultivaru Variegata s listy lemovanými tučnou bílou linkou. Stejně jako původní druh kvete žlutě a mnohdy už koncem zimy. Později bohatě plodí. Rudé trpké dřínky září mezi bledými listy jako rubíny. Pokud je nezpracujeme na kompot, pochutnají si na nich kosi, kteří ve spletité koruně s oblibou hnízdí. Oproti příbuzné svídě sporné toleruje tento robustní keř sušší půdu.
Ještě než potemnělý kout u garáže nebo pod stromem úplně zavrhneme, dáme příležitost některému ze skvostných panašovaných kultivarů cesmíny ostrolisté (Ilex aquifolium), jakými jsou například Argentea Marginata či Ferox Argentea. Jejich ostnité, leskle kožovité listy se smetanově bílými okraji přinášejí potěšení od jara do zimy a svádějí k tvorbě nejrůznějších aranží.
Bodlinaté, tučnou linkou lemované, lesklé listy cesmíny (Ilex aquifolium) Argentea Marginata nás těší od jara do zimy
Spoustu světla do zastíněných partií vnáší také vrba japonská (Salix integra) Hakuro Nishiki. Jako keř zaujme, jako stromek po naroubování na kmínek okouzlí a působivě ozvláštní i stísněný prostor u dveří v předzahrádce nebo na úzkém záhonku podél zdi. Při rašení má korunu téměř bílou, později se na listech objevují růžové a zelené skvrny. Abychom udrželi její mladistvý vzhled a pěkný tvar, je zapotřebí ji každoročně koncem zimy seříznout až na krátké pahýly.
Variegátní dřeviny působí na zahradu jako osvěžující vánek v horkém letním dni. Není snadné omezovat se v jejich množství. Tři kusy jsou na malé ploše tak akorát. Zvlášť pečlivě zvážíme počet velkých panašovaných stromů, jako je překrásný javor mléč (Acer platanoides) Drummondii s oblou korunou a nápadnými, krémově lemovanými, laločnatými listy, které se s podzimem vybarvují do teple oranžové barvy. Na středně velkém pozemku stačí jediný exemplář, jinak snadno ztratí status speciální rostliny.
Dobrý tip: Řešením, jak do zahrady propašovat víc strakatých dřevin, aniž by výsledný dojem působil chaoticky, je pěstování v nádobách na terase. Omezený prostor květináče dobře snášejí brsleny. Vhodnými kandidáty jsou zejména stálezelené odrůdy nízkého brslenu Fortuneova (Euonymus fortunei), které zůstávají krásné navzdory mrazu a sněhu. K osvědčeným patří smetanově panašovaný Emerald Gaiety a žlutopestrý Emerald ‚N‘ Gold.
Bílými linkami protkaný plůtek z brslenu Fortuneova Emerald Gaiety barevně ladí s bělokvětými hledíky
Dostanou-li tyto nenáročné brsleny příležitost, vyšplhají se po opoře jako popínavé rostliny. Pod hustým kabátkem skryjí oprýskanou zídku anebo vytvoří atraktivní živý plůtek podél zahradní pěšiny, před domem nebo na pozadí rozkvetlého záhonu.
Chce to však jistou dávku trpělivosti. Nejen výše uvedené odrůdy, ale všechny panašované dřeviny rostou pomaleji než variety se zelenými listy. Díky sníženému obsahu chlorofylu v listech totiž dochází ke zpomalení fotosyntézy – procesu, při kterém se vytvářejí živiny důležité pro růst rostlin.
Jedničku s hvězdičkou zasluhují kombinace známé z tzv. měsíčních zahrad, kde hrají prim bělokvěté trvalky a letničky spolu s bíle panašovanými keři a stromky. Romanticky založené povahy potěší půvabná vajgélie květnatá (Weigela florida) Variegata. Když se na jaře zahalí do obláčků z růžových květů, vypadá úžasně v doprovodu pozdních tulipánů a srdcovek. Měří asi dva metry a prospívá jak na slunci, tak v polostínu.
Aukuba japonská Crotonifolia
Ve stínu spokojeně roste stálezelená aukuba japonská (Aucuba japonica) Crotonifolia, jejíž velké lesklé listy vypadají jako postříkané máslově žlutou barvou. Vybereme pro ni chráněné místo v sousedství barevně ladících žlutopestrých bohyšek a rákosíku japonského (Hakonechloa macra).
Zdánlivě obyčejná svída bílá (Cornus alba) Elegantissima okoření trvalkový záhon s máky a česneky
Ten, kdo si potrpí na barevné kontrasty, vysadí do záhonu s výraznými květy, jako jsou třeba okrasné česneky a máky, zdánlivě obyčejnou svídu (Cornus alba) Elegantissima. Její jemné, lehce zkrabatěné zelenobílé listy trčí do všech stran a nad ostatní zelení dokonale vynikají. Na keři je přitažlivý i samotný kontrast mezi listy a nachově červenými výhony, dobře patrný zvlášť v době rašení a počátkem léta.
Foto autorka
Keře, velmi pestrá skupina dřevin, nabízejí rozmanité využití v různých zákoutích zahrady i poblíž domu.
Přemýšlíte, kterým stromem oživit zahradu? Obloukovitě skloněné větve sakury své okolí zkrášlují od jara až do zimy.
Velký strom může být největší hodnotou zahrady, ať už té současné, nebo budoucí. Pojďme pro příklad do jedné zahrádky.
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
