Předvánoční čas bývá plný shonu a spěchu. Leckdy se nestíháme ani v klidu najíst. Osvědčené polévky ze zeleniny a bylinek našemu tělu prospějí. (Pokračování textu…)
Nachlazení a virózy nás opakovaně dokážou přimět, abychom vedle běžně dostupných léků svou výzbroj proti bacilům doplnili něčím ještě osvědčenějším. (Pokračování textu…)
Vodní prvky v zahradě lze rozdělit do dvou skupin – člověkem viditelně vytvořené (užitkové nebo dekorativní) a prvky napodobující přírodu. (Pokračování textu…)
Nasypat slunečnici do dřevěného krmítka je jednoduché a užitečné. Ale krmítko může být i pozoruhodným detailem zahrady, balkonu, stromu či okna. (Pokračování textu…)
V zimě spí trvalky zakleté v podzemních pupenech, letničky dávno spálil mráz. Vázy zejí prázdnotou. Ale nemusí – suché květiny zastoupí ty čerstvé. (Pokračování textu…)
Temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa) známý jako černý jeřáb nebo černá jeřabina se stal oblíbeným zdrojem suroviny k podzimnímu zpracování. (Pokračování textu…)
Z brambor se dají vařit úžasné věci od české klasiky po moderní kuchyni, od jednoduché přípravy po náročnou, o to pak větší chuťový zážitek. (Pokračování textu…)
Antibakteriální účinky rostlin využíváme k prevenci nachlazení a viróz. Kombinací tří druhů známých antiseptických plodin s medem získáme přípravek, který také léčí. (Pokračování textu…)
Kámen je odvěkým prvkem zahradní tvorby. Stále častěji je umisťován i v současných zahradách, způsob jeho využití však mnohdy budí rozpaky. Kámen jako stavební materiál pro zídky, dláždění cest apod. zůstává nadčasový a při správném použití je ozdobou všech typů zahrad. Stejně jako materiál k tvorbě soch a plastik je tradiční a může obohatit zahradu starou i moderní.
Způsob, jakým je kámen často používán v současných zahradách, je poněkud jiný. Zkusme rozkrýt jeho původ a pochopit, proč někdy působí nepatřičně.
Forma převýšila obsah
Na prvním snímku je celkem častý útvar – obrubníkem vymezená „ledvina“ vysypaná bílým štěrkem a osázená převážně koniferami. Jejím ústředním prvkem je několik větších kusů lomového kamene.
Důvod, proč sestava na fotografii vznikla, je jiný – vznikla, protože se líbila u sousedů. Ač obsahuje prvky z výše uvedeného, jejich vyprázdněné využití tvoří seskupení, v němž je prapůvodní inspirace poměrně obtížně dohledatelná. Je zde vystaveno pro obdiv kolemjdoucích bez ambice splynout s okolím, působit přirozeně nebo mít nějaký význam, navíc bez příznivé perspektivy v budoucnu.
Méně bývá více
Na druhém snímku došlo k pokusu o využití kamene ke stavbě přírodně působícího útvaru – koryta vysokohorského potoka. Pokud vlastníme zahradu s prudkým svahem a ideálně přirozeným tokem, není takový nápad nemístný.
Dobře provedená realizace rozumného a přirozeně působícího nápadu bývá méně nákladná, než pokus vytvořit cosi ohromujícího.
Zde bystřina vyvěrá z betonových tvárnic, prodírá si cestu velmi divokým korytem a končí v pogumovaném plese obkrouženém dlažebními kostkami. Použití kamene (pokus o přírodní vyznění) bylo myšleno dobře, samotný výsledek příznivě nedopadl.
Důvodem je především neodpovídající prostředí (i okolní), přemíra nesourodých prvků a způsob jejich použití. Samotné provedení, jak je zde zřejmé, je stejně důležité jako dobrý a místu přiměřený nápad.
Kromě již zmíněných kamenných zahradních staveb a uměleckých objektů je možné kámen v zahradě použít i neopracovaný ve své syrové podobě. Zde je třeba mít jasný záměr, do jakého prostředí, jak a proč kámen umisťujeme.
Kameny bez ladu a skladu
Klasickým způsobem využití přírodně působícího kamene byly skalky. Při dobrém založení na vhodném místě (ve svahu) šlo často o zdařilé části zahrad zapálených sběratelů. Tato alpína imitovala divokou přírodu jak výběrem a uložením kamene, tak rostlinným sortimentem.
Skalky poněkud vyšly z módy a v současných zahradách se setkáváme s jejich podivnou obdobou – kameny nakupenými na hromadě v rovině, popřípadě kameny rozházenými v mulčovací kůře. Tudy, jak je ze snímku patrné, cesta nepovede.
Kamenné zápraží a vyvýšený bylinkový záhon se zídkou z místního kamene zdobí zahradu i stavení
Hlavním zdrojem inspirace pro využití člověkem neopracovaného kamene by měla být příroda a krajina. Pokud se pokusíme vybrat a uložit kámen tak, že bude působit, jako by do scenérie naší zahrady patřil, máme vyhráno. Sledujme například přirozenou polohu oblých kamenů na vřesovištích, pokud sami zahradu jako vřesoviště zakládáme.
Inspirativní stráň s kameny na jihu Moravy
Snímek z pálavské stráně nám pak může být dobrou inspirací pro moderní zahradu – dřeviny, trávy a místy vykukující vápencové balvany.
Kresba autoři, foto autoři a archiv autorů
Barevné listí, šišky, bukvice, žaludy, bobule jeřabin, hlohu, dřínu, rakytníku, dřišťálu, ptačího zobu, kaliny, malvičky šípků, kaštany, kdoule nebo mišpule… (Pokračování textu…)
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech růže, hortenzie, šeříku, tavolníku, dřišťálu, mahonie, hlohyně a dalších. Rozvoj infekce zastaví včasný chemický zásah.
