Zkuste sít mrkev také v červnu, vyberte odrůdy k uskladnění
17. 6. 2022Zejména v případě, že jsme zjara vyseli jen rané karotky určené k rychlé spotřebě, máme v červnu příležitost sít mrkev, odrůdy k uskladnění.
Není nad to, když máme na zimu vlastní zásoby zeleniny. Úspěšnost skladování zvýšíme správně provedeným sběrem a posklizňovým ošetřením.
Podzim je definitivně tady. Sice ještě můžou hřát poslední paprsky babího léta, konec vegetace je již ale znát v každém koutu zahrady. První seriózní mráz většinou přijde ještě před Dušičkami a sežehne nejenom plevele, ale i papriky, rajčata, lilky či tykve. Může se stát, že přijde až v listopadu, ale spoléhat na to nemůžeme. Je dobré být připraven, jako by měl přijít zítra. Vyhneme se tak namrzlým plodům, které místo ve sklepě nebo spíži skončí na kompostu.
Cibule a cibuloviny obecně včetně česneku a šalotky jsou dobře přizpůsobeny pro dlouhodobé skladování. Mnozí z nás již ví, jak na správné skladování cibule. Není ale nad to si některá pravidla připomenout.
Suchý prostor a teplota těsně nad bodem mrazu jsou pro skladování optimální.
Dobrá skladovatelnost je odrůdovou vlastností. Výborně skladovatelné jsou odrůdy Štutgardská, Všetana a Tandem nebo černá Grenada.
Kratší dobu je možné skladovat cibule bílé, obří cibule španělského typu např. Globo nebo dlouhé, tzv. salámové cibule, např. Tosca.
Promrznutí při skladování cibulím neuškodí. V tomto případě se ale vyvarujeme jakékoliv manipulaci se zmrzlou cibulí. Došlo by k jejímu otlačení, které se po rozmražení projeví hnitím.
Optimální čas sklizně je pro schopnost skladování cibule zásadní. Polehnutí natě je nejlepším indikátorem zralosti. Sklízíme tehdy, když má 50 % rostlin polehnutou nať. Vyjmeme rostliny ze země a necháme je několik dní na záhonu tzv. zatáhnout. Potom je opatrně očistíme od zbytků zeminy. Nať zakrátíme asi 1 cm nad vrcholem cibule.
Při čištění vytřídíme všechny cibule s poškozenými nebo prasklými suknicemi, cibule viditelně otlačené, nebo s příznaky napadení chorobami. Vytříděné kusy použijeme k rychlé spotřebě.
Nejlepší skladovatelnost má mrkev pěstovaná na lehčích, humózních půdách s vyšší zásobou draslíku. Pěstování na vlhkých, dusíkem přehnojených půdách naopak zkracuje její skladovatelnost.
Při vytahování mrkve za listy se může snadno stát, že nám zůstane trs natě v ruce a kořen v zemi. Pokud však před vytažením kořen zlehka zatlačíme do země, zvětšíme tím otvor, přetrhneme jemné kořínky a mrkev bez problémů vytáhneme. Rýč je při podzimním sklizni mrkve nepostradatelným pomocníkem.
Vyvinuté kořeny sbíráme od října do příchodu mrazu. V teplejších oblastech můžeme část úrody ponechat v půdě a sklidit až na jaře. Ke skladování vybereme zdravé, dobře vybarvené kořeny, vytřídíme popraskané a rozvětvené. Nať odřízneme asi centimetr nad vrcholem kořene tak, aby zůstal zachován vrchol rostliny.
Při oklepávání hlíny kořeny zásadně o sebe neťukáme, výrazně bychom tak snížili skladovatelnost.
Skladovat se dají i karotky, ale jen z pozdních červnových výsevů. Jejich fyziologicky mladší kořeny snášejí skladování lépe než u karotek vysetých v březnu či dubnu.
Očištěnou mrkev necháme několik dní oschnout. Poté ji uložíme do sklepa. Optimální teplota pro skladování je kolem 1 °C při relativní vlhkosti vzduchu 90 až 95 %.
Pokud jsou podmínky sklepa sušší, raději založíme mrkev do bedny s vlhkým pískem nebo agroperlitem. Vlhkost pomůže uchovat i překrytí skladovací bedny fólií, což nám umožní kontrolu kořenů během skladování. Při pravidelných kontrolách co nejdříve odstraňujme nahnilé kořeny, aby se infekce nešířila na ty zdravé.
Pro skladování jsou nejvhodnější pozdní skladovatelné odrůdy, např. Francis nebo Autumn King 2.
Podobné podmínky pro skladování jako mrkev potřebují i petržel, pastinák, celer, salátová řepa, tuřín či vodnice.
Foto autor
Jahodníky je třeba připravit na zimu tak, aby jim neublížil mráz. Krčky rostlin chráníme zeminou, celé rostliny zasteleme pod chvojí. Stejně se postaráme o převislé jahody, které přemístíme z nádob na záhon.