Říjen ve znamení sklízení, skladování zeleniny a uklízení záhonů

6. 10. 2023

Není nad to, když máme na zimu vlastní zásoby zeleniny. Úspěšnost skladování zvýšíme správně provedeným sběrem a posklizňovým ošetřením.

Podzim je definitivně tady. Sice ještě můžou hřát poslední paprsky babího léta, konec vegetace je již ale znát v každém koutu zahrady. První seriózní mráz většinou přijde ještě před Dušičkami a sežehne nejenom plevele, ale i papriky, rajčata, lilky či tykve. Může se stát, že přijde až v listopadu, ale spoléhat na to nemůžeme. Je dobré být připraven, jako by měl přijít zítra. Vyhneme se tak namrzlým plodům, které místo ve sklepě nebo spíži skončí na kompostu.

Běžné podzimní práce na zahrádce

Doplňování kompostu so zeminy

Záhony ošetříme zarytím dostatečné dávky kompostu nebo chlévské mrvy

  • Stále je čas sklidit poslední plody rajčat a paprik než přijdou první mrazíky.
  • Je čas sklizně pekingského i čínského zelí, asijské listové zeleniny i podzimních salátů
  • Pokud pěstujeme přezimující saláty, špenát nebo košťáloviny na pozemcích, kam mají přístup zajíci nebo jiná zvěř, záhony raději oplotíme. Křehké lístky mladých rostlin jsou v nastupujícím podzimu pro zvěř lahůdkou.
  • Vyryjeme kořeny pukové čekanky k rychlení a založíme je do co nejchladnějšího sklepa.
  • Sklízíme košťálovou zeleninu, je čas na naložení kysaného zelí do soudků.
  • Pečlivě kontrolujeme kořeny košťálovin při sklizni a sledujeme případný výskyt nádorovitosti.
  • Věnujeme pozornost odstranění posklizňových zbytků rostlin ze záhonů, vyplatí se to v prevenci nemocí pro příští rok.
  • Před rytím záhonů, nebo při něm zapravíme do půdy rozleželou chlévskou mrvu nebo kompost.
  • Pokud budeme v pozdním podzimu vysévat mrkev a petržel, připravíme si záhon již teď a necháme půdu slehnout.
  • U nedozrálých, nebo naopak přezrálých plodů se doba skladování zkracuje. Proto sklízíme zeleninu na vrcholu zralosti. Plody nevhodné ke skladování nevyhazujeme, naopak je spotřebujeme jako první. Případné přebytky zamrazíme nebo zakonzervujeme.
  • Pro skladování vybereme hlávky či kořeny nepoškozené, nepopraskané, bez viditelného napadení chorobami.
  • Zeleninu na skladování sklízíme ráno, kdy je po studené noci vychlazená, nebo ji necháme před skladováním přes noc venku, aby vychladla.
  • Při sklizni někdy zjistíme, že se u mrkve kořen hned pod povrchem rozvětvuje. Příčinou je hlubší tvrdá vrstva půdy, její špatná struktura nebo množství tvrdých hrud a kamenů. Pro příští rok proto přeryjeme půdu důkladněji a hlouběji, nebo pěstujeme mrkev na hrůbcích.

    Sklizeň mrkve z hrůbku

    Kořeny mrkve narostly v hrůbku pěkně rovně

Je čas skladování cibule

Cibule a cibuloviny obecně včetně česneku a šalotky jsou dobře přizpůsobeny pro dlouhodobé skladování. Mnozí z nás již ví, jak na správné skladování cibule. Není ale nad to si některá pravidla připomenout.

Suchý prostor a teplota těsně nad bodem mrazu jsou pro skladování optimální.

Dobrá skladovatelnost je odrůdovou vlastností. Výborně skladovatelné jsou odrůdy Štutgardská, Všetana a Tandem nebo černá Grenada.

Cibule Všetana, Štutgartská, Sturon

Odrůdy cibule Všetana, Štutgartská, Sturon

Kratší dobu je možné skladovat cibule bílé, obří cibule španělského typu např. Globo nebo dlouhé, tzv. salámové cibule, např. Tosca.

Promrznutí při skladování cibulím neuškodí. V tomto případě se ale vyvarujeme jakékoliv manipulaci se zmrzlou cibulí. Došlo by k jejímu otlačení, které se po rozmražení projeví hnitím.

Optimální čas sklizně je pro schopnost skladování cibule zásadní. Polehnutí natě je nejlepším indikátorem zralosti. Sklízíme tehdy, když má 50 % rostlin polehnutou nať. Vyjmeme rostliny ze země a necháme je několik dní na záhonu tzv. zatáhnout. Potom je opatrně očistíme od zbytků zeminy. Nať zakrátíme asi 1 cm nad vrcholem cibule.

Při čištění vytřídíme všechny cibule s poškozenými nebo prasklými suknicemi, cibule viditelně otlačené, nebo s příznaky napadení chorobami. Vytříděné kusy použijeme k rychlé spotřebě.

Skladování mrkve má svá pravidla

Nejlepší skladovatelnost má mrkev pěstovaná na lehčích, humózních půdách s vyšší zásobou draslíku. Pěstování na vlhkých, dusíkem přehnojených půdách naopak zkracuje její skladovatelnost.

Při vytahování mrkve za listy se může snadno stát, že nám zůstane trs natě v ruce a kořen v zemi. Pokud však před vytažením kořen zlehka zatlačíme do země, zvětšíme tím otvor, přetrhneme jemné kořínky a mrkev bez problémů vytáhneme. Rýč je při podzimním sklizni mrkve nepostradatelným pomocníkem.

Mrkev a sklizeň

Při sklízení dbáme na to, abychom kořeny o sebe neklepaly

Vyvinuté kořeny sbíráme od října do příchodu mrazu. V teplejších oblastech můžeme část úrody ponechat v půdě a sklidit až na jaře. Ke skladování vybereme zdravé, dobře vybarvené kořeny, vytřídíme popraskané a rozvětvené. Nať odřízneme asi centimetr nad vrcholem kořene tak, aby zůstal zachován vrchol rostliny.

Při oklepávání hlíny kořeny zásadně o sebe neťukáme, výrazně bychom tak snížili skladovatelnost.

Skladovat se dají i karotky, ale jen z pozdních červnových výsevů. Jejich fyziologicky mladší kořeny snášejí skladování lépe než u karotek vysetých v březnu či dubnu.

Očištěnou mrkev necháme několik dní oschnout. Poté ji uložíme do sklepa. Optimální teplota pro skladování je kolem 1 °C při relativní vlhkosti vzduchu 90 až 95 %.

Pokud jsou podmínky sklepa sušší, raději založíme mrkev do bedny s vlhkým pískem nebo agroperlitem. Vlhkost pomůže uchovat i překrytí skladovací bedny fólií, což nám umožní kontrolu kořenů během skladování. Při pravidelných kontrolách co nejdříve odstraňujme nahnilé kořeny, aby se infekce nešířila na ty zdravé.

Pro skladování jsou nejvhodnější pozdní skladovatelné odrůdy, např. Francis nebo Autumn King 2.

Podobné podmínky pro skladování jako mrkev potřebují i petržel, pastinák, celer, salátová řepa, tuřín či vodnice.

Foto autor

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x