Jabloně mají pro člověka velký zdravotní význam a zejména zimní odrůdy si ceníme pro jejich dlouhou dobu skladovatelnosti.
Připomeňme, že sacharid pektin přispívá v zažívacím traktu člověka k tomu, aby z těla odcházely škodlivé látky. Chutná jablka obsahují vedle dalších látek organické kyseliny, které svědčí krevnímu oběhu, a také flavonoidy, přírodní rostlinné látky, které příznivě ovlivňují hladinu cholesterolu. Jablka mají antioxidační účinky a rovněž zklidňují nervovou soustavu.
Jablka odrůdy Šampion
Nesporný je fakt, že jabloně zdobí zahrady, ať už jarními květy, nebo plody – od těch letních až po zimní. Bez jabloní jako by zahradě něco chybělo.
Každá jabloň je díky roubování kombinací vyšlechtěné odrůdy a podnože, často ještě s meziroubováním pro správnou a odpovídající tvorbu kmene. Nejlépe se jabloním daří na humózních vlhčích půdách.
Stejné postavení jako jabloně si bezesporu zaslouží i hrušně. Potřebují velmi hluboké, dobré a spíše lehčí a sušší, záhřevné půdy, nejlépe v chráněné slunečné poloze. Při výběru odrůd pamatujeme na to, aby se mohly vzájemně opylovat.
Rzivost hrušně, urputná houbová choroba, kazí radost z úrody jak zahrádkářům, tak sadařům. Rez hrušňová poškozuje i svého zimního hostitele.
Kupujeme-li stromek, zajímá nás, o jakou letní, podzimní či zimní odrůdu jde. Stejně důležitá je však informace o podnoži, na níž je odrůda naštěpována.
Správná sklizňová zralost jádrového ovoce nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí.
Květnový Zahrádkář roku 2018 pozval k rozhovoru Josefa Suse, znalce ovocnářství, aby mu popřál k sedmdesátinám a pro čtenáře vyzvěděl pěstitelské tipy.
Nehrozí-li již silnější mrazy, hluboce ořežeme i keře a polokeře kvetoucí v létě a časně na podzim a to na jednoletých výhonech. Jednoleté letorosty je potřeba seříznout na několik oček, protože jen tak na nich narostou letošní silné výhony
