Kupujeme-li stromek, zajímá nás, o jakou letní, podzimní či zimní odrůdu jde. Stejně důležitá je však informace o podnoži, na níž je odrůda naštěpována.
Zaměřme se na jabloně. U nich mají odborníci vliv podnože na růst a plodnost naštěpované odrůdy nejvíc prozkoumán a zmapován. Není velký rozdíl v tom, zda se na vybranou podnož zvolená odrůda naroubuje nebo naočkuje. Je to spíše na rozhodnutí školkaře, tedy toho, kdo stromky produkuje.
Zatímco v případě vysokokmenu zaujme jeden strom v dospělosti okolo 100 m², na stejnou plochu při volbě zakrslé podnože lze vysadit 30 až 40 jabloní ve tvaru vřetene.
Chce-li si někdo v podhůří u chalupy zasadit jabloň, aby mu nejen pravidelně plodila, ale také stínila a vytvářela přirozenou dominantu, dá pravděpodobně přednost prověřené lokální odrůdě vyššího tvaru na semenáči, a není-li poblíž jiná jabloň, vysadí ještě jinou odrůdu jako opylovače.
Naopak na malé zahrádce v dobrých půdně klimatických podmínkách vysazujeme zpravidla mnohem hustěji, proto dobrou volbou budou výkonné (bohatě plodící) odrůdy na slaběji rostoucích podnožích.
Vysoké očkování a zavazování oček podnoží pro jabloně ve školce je základem pro vypěstování nízkokmenu jabloně na slabě rostoucí podnoži (M9)
Z těchto příkladů je evidentní, že správnou kombinací odrůdy a podnože může pěstitel nejen spolehlivě regulovat růst a plodnost, ale založit výsadbu s přesněji vymezenou dobou předpokládané životnosti v nejrůznějších klimaticko-půdních podmínkách dané lokality.
Během předjarního roubování spotřebujeme víc roubů. Roubovance vysazené zjara do volné půdy však nedosáhnou do podzimu přírůstku jednoletých očkovanců a obvykle zůstávají ve školce o rok déle.
Většina podnoží, zvláště ty slabší, s vyrovnaným růstem se očkuje ve druhé míze (červenec, srpen), a to alespoň 15 až 20 cm nad úrovní půdy, aby vliv podnože byl co největší a při neopatrné hlubší výsadbě nebo větším nahrnutí půdy ke stromkům nehrozilo zakořenění původními – vlastními – kořeny.
Naopak u tlustších podnoží se mnohdy dává přednost tzv. roubování v ruce (únor až březen) na prostokořenné podnože.
Dobře je známa také stabilita (kotvení) stromků v půdě na konkrétních podnožích:
Například na generativně množených semenných podnožích (J-TE-1, J-TE-2, J-KL-1, J-KL-2, J-KL-3, J-KL-4) nebo na velmi silně rostoucích vegetativních podnožích (A2, M1, M11, J-TE-A, J-TE-C a další) nepotřebují stromy trvalou opěru.
Pro slabě až zakrsle rostoucí podnože (například M26,M9, B9, Jork 9, J-TE-E, J-TE-F, J-TE-G, J-OH-A, P2, P22, M27) vzhledem k mělčímu kořenění je opěra – kůl nebo drátěnka – nezbytná po celou dobu životnosti stromů. Ta je pochopitelně ve srovnání s bujnějšími podnožemi kratší, a to přibližně poloviční (15 až 20 let).
Zleva dvě schémata roubování obyčejnou a anglickou kopulací v době vegetačního klidu. Tento způsob se využívá také v předjaří při přeroubování neujatých očkovanců.
Při mezištěpování a přeštěpování se strom sestává ze tří, v případě dalšího, opětovného přeroubování i více komponentů.
Někdy se pro větší odolnost k nepříznivým povětrnostním podmínkám, pro oslabení růstu, pro vytvoření rovného kmínku apod. používá při vypěstování stromků ve školce mezištěpování. Na vybranou podnož se naštěpuje kmenotvorná odrůda (tzv. mezikmen) a ve výšce budoucí korunky se pak naroubuje nebo naočkuje vlastní ušlechtilá odrůda.
Na obdobném principu je založeno i přeštěpování: nevyhovující odrůda se na trvalém stanovišti přeštěpuje jinou s očekávanými lepšími vlastnostmi.
Foto autor
Také v létě lze roubovat. V tomto období řežeme rouby bezprostředně před použitím. Chybí-li nám dostatek materiálu k roubování, můžeme očkovat.
Rouby révy o délce 30 cm odebíráme z jednoletého dřeva. Lehce zvlhčené je zabalíme do igelitového sáčku. Skladujeme v chladničce, sklepě apod.
Ačkoliv pečlivě vybereme a do zahrady vysadíme odrůdy svého oblíbeného ovoce, stane se, že s úrodou nejsme spokojeni. Kde hledat příčinu?
Řez broskvoní se liší od řezu jiných ovocných druhů. Každoročně u nich provádíme hluboký řez. Nikdy je neřežeme během vegetačního klidu.
Je-li teplo, rostliny schované pod chvojím začínají růst a vytahovat se. Navíc hrozí nebezpečí rozšíření plísní. Pod chvojím se také schovávají hlodavci. Proto za teplého počasí chvojí nadzvedneme a větráme.
Dobrý den.Potřebuji jabloň na jižním svahu,která bude mít hluboké kořeny aby mohla brát vlhkost z hloubky . Povrch svahu se stále vysušuje sluncem. Jablka by měla být nakyslá, konzumovatelná až v pozdním podzimu. Zajímala by mně jabloň Antonovka a byla by vedle Melodie.