Kupujeme-li stromek, zajímá nás, o jakou letní, podzimní či zimní odrůdu jde. Stejně důležitá je však informace o podnoži, na níž je odrůda naštěpována.
Zaměřme se na jabloně. U nich mají odborníci vliv podnože na růst a plodnost naštěpované odrůdy nejvíc prozkoumán a zmapován. Není velký rozdíl v tom, zda se na vybranou podnož zvolená odrůda naroubuje nebo naočkuje. Je to spíše na rozhodnutí školkaře, tedy toho, kdo stromky produkuje.
Zatímco v případě vysokokmenu zaujme jeden strom v dospělosti okolo 100 m², na stejnou plochu při volbě zakrslé podnože lze vysadit 30 až 40 jabloní ve tvaru vřetene.
Chce-li si někdo v podhůří u chalupy zasadit jabloň, aby mu nejen pravidelně plodila, ale také stínila a vytvářela přirozenou dominantu, dá pravděpodobně přednost prověřené lokální odrůdě vyššího tvaru na semenáči, a není-li poblíž jiná jabloň, vysadí ještě jinou odrůdu jako opylovače.
Naopak na malé zahrádce v dobrých půdně klimatických podmínkách vysazujeme zpravidla mnohem hustěji, proto dobrou volbou budou výkonné (bohatě plodící) odrůdy na slaběji rostoucích podnožích.
Vysoké očkování a zavazování oček podnoží pro jabloně ve školce je základem pro vypěstování nízkokmenu jabloně na slabě rostoucí podnoži (M9)
Z těchto příkladů je evidentní, že správnou kombinací odrůdy a podnože může pěstitel nejen spolehlivě regulovat růst a plodnost, ale založit výsadbu s přesněji vymezenou dobou předpokládané životnosti v nejrůznějších klimaticko-půdních podmínkách dané lokality.
Během předjarního roubování spotřebujeme víc roubů. Roubovance vysazené zjara do volné půdy však nedosáhnou do podzimu přírůstku jednoletých očkovanců a obvykle zůstávají ve školce o rok déle.
Většina podnoží, zvláště ty slabší, s vyrovnaným růstem se očkuje ve druhé míze (červenec, srpen), a to alespoň 15 až 20 cm nad úrovní půdy, aby vliv podnože byl co největší a při neopatrné hlubší výsadbě nebo větším nahrnutí půdy ke stromkům nehrozilo zakořenění původními – vlastními – kořeny.
Naopak u tlustších podnoží se mnohdy dává přednost tzv. roubování v ruce (únor až březen) na prostokořenné podnože.
Dobře je známa také stabilita (kotvení) stromků v půdě na konkrétních podnožích:
Například na generativně množených semenných podnožích (J-TE-1, J-TE-2, J-KL-1, J-KL-2, J-KL-3, J-KL-4) nebo na velmi silně rostoucích vegetativních podnožích (A2, M1, M11, J-TE-A, J-TE-C a další) nepotřebují stromy trvalou opěru.
Pro slabě až zakrsle rostoucí podnože (například M26,M9, B9, Jork 9, J-TE-E, J-TE-F, J-TE-G, J-OH-A, P2, P22, M27) vzhledem k mělčímu kořenění je opěra – kůl nebo drátěnka – nezbytná po celou dobu životnosti stromů. Ta je pochopitelně ve srovnání s bujnějšími podnožemi kratší, a to přibližně poloviční (15 až 20 let).
Zleva dvě schémata roubování obyčejnou a anglickou kopulací v době vegetačního klidu. Tento způsob se využívá také v předjaří při přeroubování neujatých očkovanců.
Při mezištěpování a přeštěpování se strom sestává ze tří, v případě dalšího, opětovného přeroubování i více komponentů.
Někdy se pro větší odolnost k nepříznivým povětrnostním podmínkám, pro oslabení růstu, pro vytvoření rovného kmínku apod. používá při vypěstování stromků ve školce mezištěpování. Na vybranou podnož se naštěpuje kmenotvorná odrůda (tzv. mezikmen) a ve výšce budoucí korunky se pak naroubuje nebo naočkuje vlastní ušlechtilá odrůda.
Na obdobném principu je založeno i přeštěpování: nevyhovující odrůda se na trvalém stanovišti přeštěpuje jinou s očekávanými lepšími vlastnostmi.
Foto autor
Také v létě lze roubovat. Rouby řežeme bezprostředně před použitím. Chybí-li nám však dostatek materiálu k roubování, můžeme očkovat. (Pokračování textu…)
Ačkoliv pečlivě vybereme a do zahrady vysadíme odrůdy svého oblíbeného ovoce, stane se, že s úrodou nejsme spokojeni. Kde hledat příčinu? (Pokračování textu…)
Řez broskvoní se liší od řezu jiných ovocných druhů. Každoročně u nich provádíme hluboký řez. Nikdy je neřežeme během vegetačního klidu. (Pokračování textu…)
Rouby o délce 30 cm odebíráme z jednoletého dřeva. Lehce je zvlhčíme, zabalíme do igelitového sáčku a uskladníme ve studeném sklepě, chladicím boxu apod. (Pokračování textu…)
Vysazujeme několik keřů, aby se navzájem dobře opylovaly, obvykle na vzdálenost tři až čtyři metry od sebe. Lísku můžeme vysadit na jaře nebo na podzim.
