V prosinci jsou dřeviny v maximálním klidu. My se tak můžeme věnovat rostlinám v interiéru. Mezi dobře kvetoucí patří evergreen brambořík.
Dřeviny v nádobách v zimě chráníme v době oblevy občasnou zálivkou. Hrozí jejich uschnutí
S příchodem zimy se květinářství zaplní vánočními květinami, jako jsou např. bramboříky. Jak se o brambořík starat, abychom z nich měli dlouho radost?
Brambořík je vděčný za umístění do chladnějšího prostředí
Brambořík nemá rád vysokou teplotu. Pokud mu nalezneme místo v zimní zahradě nebo mezi okny, kde je teplota 10–15 °C, bude nám kvést několik měsíců. Pro takovéto použití musíme vybrat rostliny, které mají pod listy velké množství poupat. Ty postupně vykvetou.
Odkvetlé květy je potřeba opatrně z rostliny vytrhnout. Jinak by hlíza, kterou brambořík vytváří, mohla zahnívat.
Brambořík po zálivce nemá nikdy zůstat stát v misce s vodou. Trvalé přemokření by poškodilo kořeny. Také by rostlina neměla přeschnout tak, aby se listy a květy rozklesly. I když ji později zalijeme, zůstane už rozvalená.
Po odkvětu rostlina zcela nezatáhne, ale na hlíze, kterou vytváří, zůstane několik listů. Rostlinu musíme přesadit do většího květináče, při tom dodržujeme hloubku předchozího zasazení, jinak rostlina uhnije. Umístíme ji na přistíněné, pokud možno chladnější místo.
Brambořík vytváří hlízu, z které ho můžeme pěstovat i v dalším roce
V druhé polovině léta začneme s pravidelným přihnojováním jednou týdně, hnojivem s vyšším obsahem draslíku. Zahnívající poupata, nebo zbytky listů pravidelně odstraňujeme. Před příchodem prvních mrazíků rostliny přeneseme do bytu. To již začínají kvést a pod listy mají desítky poupat.
Obří výpěstky, které můžeme vidět na výstavách, jsou většinou víceleté rostliny. U nich napočítáme desítky současně kvetoucích květů.
Zamrzlá vodní hladina je nebezpečná pro přezimující ryby. Vodní hladinou se do vody dostává kyslík, a naopak z vody odcházejí škodlivé plyny. Při déle trvajících silných mrazech se může vytvořit na jezírku silná vrstva ledu, která poškodí i vodní rostliny.
Stonky rostlin, které rostou v nádrži, například dutý rákos, před zimou neodřezáváme, protože jejich stonky pomáhají právě při výměně plynů. Led u nich také není tak silný a snadněji se láme při pohybu hladiny. Svazek větví plovoucí na hladině pomůže při slabších mrazech. Na stejném principu fungují i plováky z pěnového polystyrenu.
Jezírko v zimě chráníme před zamrznutím
Když hladina zcela zamrzne, musíme v ledu vytvořit otvor pro okysličení vody a únik plynů a ten udržovat nezamrzlý. Led můžeme šetrně rozrušit horkou vodou nebo žhavým železem, přezimující živočichové nám budou vděčni. Hladinu pak zakryjeme polystyrénovými deskami, kusy prken nebo svazky větví. Voda pak nezamrzne nebo jen nesouvislou vrstvou ledu.
K dispozici jsou i různé elektrické přístroje na principu čeření hladiny, vzduchování, ohřívání vody atd.
Foto autoři a Shutterstock
K originální prezentaci jídel se hojně používají barevné květy či výrazné listy. Některé by měly zůstat jen na okrasu. Jsou totiž jedovaté!
Kvetou od podzimu do předjaří a provázejí člověka po staletí. Byla by však škoda, kybychom brambořík považovali jen za sezonní dekoraci.
Ptačím obyvatelům zahrady připravíme krmítko, aby si na něj zvykli, a aby ho rychle našli, až bude třeba. Už nyní můžeme do krmítka občas nasypat něco na zobání.
Bramboříky jsou hezké, velmi oblíbené hlíznaté květiny. Pěstují se často ve vřesovištích, poblíž nižších jehličnanů nebo na skalkách.
V máji jsme našli zalíbení především díky přírodě, která je najednou pestrá a plná květů. Také listy mají mnoho příjemných odstínů.
