Bramboříky jsou hezké, velmi oblíbené hlíznaté květiny. Pěstují se často ve vřesovištích, poblíž nižších jehličnanů nebo na skalkách.
Bramboříky lze s úspěchem pěstovat na zahradě také v okrasných nádobách nebo v okenních truhlíčcích.
Brambořík břečťanolistý (Cyclamen hederifolium); foto J. Krulich
Z druhů bramboříků kvetoucích ve středoevropských podmínkách na podzim je nejdůležitějším brambořík břečťanolistý (Cyclamen hederifolium, též neapolitanum). Vykvétá poměrně brzy v září až říjnu. ještě před vyrašením listů, které jsou podobné břečťanu a na rostlině vydrží po celou zimu. Pro dobré přežití rostliny v zahradě je nutné chráněné teplé sušší stanoviště, vhodná je zimní přikrývka a půdní drenáž.
Brambořík nachový; foto Shutterstock
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) má výrazné odstíny karmínových květů a stálezelené listy zdobí světlá stříbřitá kresba. Kvete dříve než předchozí druh – v srpnu a září. Vyžaduje mírně zastíněná místa s teplou, propustnou, vápenitou půdou a nesnáší stále vlhké stanoviště.
Cyclamen coum; foto J. Krulich
Nejznámějším druhem bramboříku kvetoucím na jaře je Cyclamen cuom. Má proměnlivé zbarvení listů i barevné odstíny květů.
Také při podzimním uskladňování hlíz jiřinek začínáme s přípravami na příští květinovou sezonu. Na jaře postačí, aby v teple narašily, a koncem dubna je můžeme vracet do země.
Pokud podzimní vysazení keřových růží nestihneme nebo přijde zima dříve, je pak vhodnější růže založit na chráněném místě a vysadit je až na jaře.
Mnohé z trvalek a letniček se na podzim dají využít k sušení. Můžeme si tak doma vytvořit inspirativní zásobu materiálu pro tvoření suchých vazeb.
Trvalky se liší i délkou života. Vytrvalejší rostliny mají pro svůj delší věk genetické předpoklady, ale je třeba jim poskytnout stanoviště s kvalitou odpovídající nárokům kultivaru.
Sasanka japonská (Anemone japonica = A. hupehensis) je krásná na podzim kvetoucí trvalka, asi metr vysoká s jednoduchými nebo i plnými květy velkými v průměru 4 až 5 cm. Většinou v jemných růžových odstínech.
