Plicníky v jarní zahradě potěší včely i bylinkáře

Plicníky (Pulmonaria) jsou typicky časně jarní rostliny, které do zahrady vnášejí barvy v době, kdy se příroda teprve probouzí. Jejich hlavní okrasný efekt, tedy kvetení, přichází nejčastěji již na konci března a v dubnu, přičemž zaujmou nejen barvou květů, ale i dekorativními listy.

Přirozené prostředí a nároky na pěstování

V přírodě se s nimi lze setkat nejčastěji ve světlých listnatých nebo smíšených lesích a lesních pasekách či loukách. Jsou poměrně hojné na řadě míst Evropy a v západní Asii. S několika druhy se lze setkat i v naší přírodě. Plicníky vyhledávají především vlhčí, dostatečně živné půdy s vyšším obsahem humusu.

Podobné podmínky a stanoviště, na jakých je vidíme v přírodě, jim pak vyhovují i na zahradě. Jde o typicky podrostové trvalky, kterým se nejlépe daří v polostínu pod vzrostlými listnatými stromy nebo většími keři. Lze je ale použít i na jiná polostinná až stinná místa. Vyhovují jim živné, na humus bohaté půdy s dostatkem vláhy, zejména během časně jarní vegetace.

Kouzlo měňavých květů a stříbřitých listů

Rostliny vynikají velmi výrazně barevnými květy, které u některých druhů a odrůd mohou měnit barvu z růžové až na sytě modrofialovou. Některé druhy a odrůdy kvetou i čistě červenými, růžovými i bílými květy.

Velmi atraktivní je i zbarvení listů mnoha druhů a kultivarů. Pěstuje se řada odrůd s různě výraznou stříbřitou kresbou či skvrnami na listech. Po odkvětu je doporučeno rostliny sestřihnout. Nově narostlé listy pak vytrvávají až do podzimu a díky tomuto dlouhodobému efektu je lze považovat i za rostliny okrasné listy.

Oblíbené druhy a možnosti využití v zahradě

Pěstují se především druhy jako plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), plicník dlouholistý (P. longifolia), plicník červený (P. rubra) a plicník měkký (P. mollis). Největšího zahradnického rozšíření se ale dočkaly mnohé odrůdy a kříženci. Ti vynikají především intenzivnější barvou květů (např. sytě modrý ´Blue Ensing´). Jde o rostliny spíše trsnatě rostoucí, resp. trsy se pomalu rozrůstají do okolí pomocí krátkých podzemních oddenků.

Jejich použití na zahradě je především jako součást jarních podrostových výsadeb, kde se dobře kombinují např. s čemeřicemi (Helleborus), stálezelenými ostřicemi (Carex) či bikami (Luzula), kapradinami a samozřejmě také s řadou jarně kvetoucích cibulovin (narcisy) a hlíznatých rostlin (dymnivky). Díky výrazně zbarvenému olistění, jehož okrasný efekt trvá dlouho po odkvětu, je možné použít plicníky i jako nádobové rostliny, resp. jako součást kombinovaných trvalkových výsadeb do větších nádob (např. společně s dlužichami, bohyškami, nižšími travinami apod.).

Význam pro hmyz a léčivé účinky

Nelze opomenout ani další důležitý aspekt kvetení plicníků, a tím je jejich atraktivita pro hmyz, zejména čmeláky a včely, jimž poskytují, díky vysokému obsahu nektaru v květech, bohatou jarní pastvu. Plicníky rovněž byly (a jsou) využívány jako léčivé rostliny. Jejich účinné látky působí protizánětlivě a napomáhají regeneraci sliznice dýchacích cest, usnadňují odkašlávání, zlepšují trávení a rovněž zvyšují srážlivost krve. Obvykle se používá čaj ze sušených listů. Mladé a křehké lístky lze použít i jako doplněk nejrůznějších salátů či polévek.