Pokud máme možnost pokojové rostliny letnit, tedy umístit je někde mimo byt, na světlo a vzduch, rozhodně jim tím uděláme dobře.
Ovšem ne všechny rostliny patří na jižní a západní terasu. Pokud máme jen takovou možnost, pozor na to. Stínomilné tam opravdu nepatří. Rostliny obecně pobytem na světle a vzduchu pookřejí. Někdy, i když je to absurdní, dík tomu méně rostou, za to tvoří hezčí a kompaktnější keřík nebo stromeček.
Sluncem spálené pokojové rostliny
Pokojové rostliny můžeme rozdělit na dvě základní skupiny:
Letnit znamená dopřát rostlinám slunce, dostatek světla a vzduchu
Nejen u lidí platí, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Obdobné je to i u rostliny. A věřte tomu, že síla slunečního záření v celém svém spektru pronikne i k rostlinám pěstovanými pod stromy, na severní straně. Jak? Například odrazem od různých ploch v okolí.
Představa, že rostliny, které mají rády slunce, po ledových mužích vyndáme na terasu a tam je necháme grilovat letním sluncem, je nesprávná. Listy citrusů, rostliny kaktusů, palem a dalších rostlin nemají na svém povrchu vytvořený ochranný film proti slunečnímu záření, protože v místnostech ho nepotřebují. Když je vystěhujeme ven, začnou si ho v průběhu 10 – 14 dnů tvořit. Pokud tedy rostliny budeme stěhovat, měli bychom se řídit počasím a případně je během dne přesunovat.
Květy citrusů se s horkým počasím vyrovnávají špatně
Nejlepší doba pro začátek letnění je období, kdy je převážně zataženo, jen občas mezi mraky prosvitne slunce. Když takové počasí vydrží týden, mají rostliny nakročeno k seznámení s intenzivnějším zářením polojasného dne. Současně je umístíme tak, aby na ně nepražilo slunko mezi desátou a šestnáctou hodinou. Za dva, tři týdny už budou na konečný přesun připravené.
K letnění patří i přiměřená zálivka. Po přesunu ven mají rostliny dík nekvalitní kutikule větší potřebu vody. Neměli bychom je proto nechat zaschnout, ale ani plavat ve vodě, např. v trvale plné podmisce. Vhodné je občasné rosení a přihnojení hnojivy přes list i do zálivky.
U citrusů může hrát roli i kvetení. V době, než plůdky narostou do velikosti nehtu na malíčku ruky, by neměly být v horku, tedy v suchém prostředí s teplotami nad 18–20 °C. Pokud je tepleji, špatně nasazují plůdky, ty jsou maličké a opadávají.
Citrusy jsou statné, pokud je letníme
Ty, které nemají dobrý vztah k ostrému slunci můžeme nechat v zahradách pod stromy, orchideje a bromelie můžeme zavěsit do korun stromů nebo je přesuneme na terasu obrácenou k severu, severovýchodu.
Bromélie lze letnit v korunách stromů v zahradě
Slunce příliš nemilují ani často pěstované arónovité rostliny. Anturia, potosy, alokázie, kolokázie a mnoho dalších si libují v teple, ale zároveň chráněné před sluncem. Výjimkou není ani zamioculcas, který vypadá jako sukulent. Když mu omezíme zálivku, opadají mu jednotlivé lístky.
Mezi stínomilné patří třeba i kamélie. Těm vyhovuje vlhký stín a teploty do 20 °C. Pak nasadí množství květů, které po přesunutí do interiéru nakvétají v zimním období.
Foto autor
Oleandr je snad nejvíce typickou rostlinou pro toto území. Najdeme jej v městských parcích, zahradách, na přímořských promenádách.
Zamiokulkas dodává interiéru atmosféru teplého léta. Tmavé zpeřené listy jako by chtěly potvrdit, jak dobře se v pokoji či kanceláři daří zeleni.
Na přelomu jara a léta si každý, kdo rád zahradničí, užívá svých pěstitelských aktivit. Dá se toho stihnout hodně včetně letnění pokojových rostlin.
Také pro pokojové květiny nastává období odpočinku. Proto omezíme zálivku a postupně snižujeme frekvenci zalévání podle požadavků jednotlivých druhů.
Jakmile půda rozmrzne a trochu se oteplí, je možné růže odkrýt. S odhrábnutím zeminy počkáme, až začnou rašit očka – zpravidla na konec března. Pro tyto činnosti si vybereme podmračené počasí.
