Na přelomu jara a léta si každý, kdo rád zahradničí, užívá svých pěstitelských aktivit. Dá se toho stihnout hodně včetně letnění pokojových rostlin.
Pokojové rostliny můžeme umístit na několik měsíců na zahradu nebo balkon. Pobyt venku jim prospěje, vytvoří nové zdravé výhony a otuží se. Na první pohled budou vypadat svěžejší a zdravější.
Rostliny musíme postupně přivykat venkovním podmínkám. Začínáme letnit při teplotách okolo 10 °C a vyšších. V případě, že má noční teplota klesnou pod 5 °C, je potřeba rostliny chránit třeba přikrytím netkanou textilií nebo je přenést na místo s teplotou okolo 15 °C.
Druhy, které milují polostín, umístíme pod korunami vzrostlejších stromů. Ty ochrání rostliny před přímým slunečním světlem, prudkými dešti a také kroupami. Květináč podložíme třeba dlaždicí, abychom zabránili rostlině prokořenit do půdy, na které stojí.
V létě můžeme bromélie letnit podobně, jako rostou v deštných pralesích, tedy na stromech, foto Pixabay
Pokojové kapradiny nebo bromélie můžeme zavěsit do korun stromů, které jim zajistí optimální mikroklima. Podobné podmínky můžeme nabídnout i některým orchidejím, jako je třeba Cattleya, Dendrobium, Oncidium nebo láčkovkovkám.
Nejčastěji se však letní citrusy a jiné rostliny původem ze Středomoří, dále palmy a sukulenty. Větší rostliny musíme vhodně upevnit, tak aby je nepokácel silnější vítr.
Letnit můžeme i kaktusy, pokud zmoknou, nevadí. Kaktusy během léta takovou sprchu uvítají. Nesmíme zapomínat na hnojení a pravidelnou zálivku nejlépe odstátou nebo dešťovou vodou.
Rostliny, na které nikdy nenaprší, musíme občas porosit nebo ponořit do kbelíku s vodou. Oleandry milují vodu, proto je dáváme do hluboké podmisky, kde i po zálivce zůstane nějaká v zásobě.
Dbáme také na to, aby se rostlinám nepřehřívaly kořeny. Květináč můžeme vložit do ještě větší nádoby, nejlépe z kameniny, keramiky nebo dřeva. Rostliny to ocení a odmění nás svěží zelení, nebo bohatým květem. S příchodem podzimu rostliny přemístíme zpět do interiéru.
Každý začínající pěstitel kaktusů zjistí při pročítání první knihy o svých oblíbených rostlinách, že pocházejí z Nového světa. Tedy z oblastí Severní, Střední a Jižní Ameriky.
Do světa šlechticů vstoupily klívie v roce 1800. Tehdy byly prvně přivezeny do Anglie. Jejich obdivovatelkou a pěstitelkou se stala vévodkyně z Northumberlandu, lady Charlotte Florentia Clive.
Oblibu historických růží můžeme připodobnit k přízní, které se těší starožitností. I některé růže jsou dnes živými svědky časů dávno minulých.
Po ledových mužích a koncem května přichází čas přestěhovat velké kbelíkové květiny ven na terasy, zápraží a do zahradních zákoutí.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
