Zamiokulkas dodává interiéru atmosféru teplého léta. Tmavé zpeřené listy jako by chtěly potvrdit, jak dobře se v pokoji či kanceláři daří zeleni.
Zamiokulkas nebo také kulkas zamiolistý (Zamioculcas zamiifolia) patří mezi rostliny áronovité, je tedy příbuzný kalám (Zantedeschia) nebo i monsterám. Na první pohled ovšem může připomínat cykasovitou rostlinu zámii známou též pod názvem keják. Právě podle ní byl zamiokulkas pojmenován.
Zamiokulkas čili kulkas zamiolistý; foto Shutterstock
I když může působit poněkud robustně, zamiokulkas dorůstá do výšky mezi 30–80 cm. Jeho zpeřené, tmavě zelené, lesklé, kožovité listy vyrůstají z tlusté hlízy, která je dostatečně zásobovaná vodou. Kvůli této hlíze bývá rostlina často řazena mezi sukulenty. Květ není nijak výrazný. Objevuje se především při zvýšeném množství fosforu v substrátu.
Zamiokulkas patří mezi nenáročné rostliny, co se týká kvality půdy, tak i teploty. V zimním období jí za krátkého dne stačí 15 °C, v létě pak při častém zalévání snáší i relativně vysoké teploty. Jinak rostlině nevadí ani suchý vzduch.
Kulkas si lidé oblíbili jako nenáročnou pokojovou rostlinu, foto Shutterstock
Od jara do podzimu zaléváme rostlinu mírně, v zimě jen zřídka. Vyschnutí je pro ni lepší než nadměrné množství vody, protože to zpomaluje růst a způsobuje zahnívání kořenů i stonků.
Pro pěstování jsou nejlepší místnosti s jasným, ale ne přímým světlem. Pozor bychom měli dát na přímé sluneční záření, které může listy výrazně popálit! Na zimu ji stavíme nejlépe blíže k oknu. V létě ji pak můžeme přenést na stinný balkon nebo na zahradu.
Zamiokulkas přihnojujeme v období vegetace přibližně každé dva týdny. Ideální je hnojivo pro sukulenty nebo pro běžné pokojové rostliny.
Přesazujeme nejlépe na jaře. Mladší rostliny každý rok, u starších postačí jednou za dva roky. Květináč volíme tak, aby nebyl větší než kořenový systém.
Mladá rostlinka zamiokulkase; foto Shutterstock
Množit můžeme listovými řízky, které necháme kořenit na suchém písku. Poté co se začnou objevovat kořínky, písek navlhčíme a už jen čekáme na další výrůstky.
Každý jistě ocení, že je tato květina odolná proti nejrůznějším druhům škůdců i chorob.
Foto Shutterstock
Zejména drobný roztoč sviluška chmelová se dokáže rychle přemnožit právě na pokojových rostlinách. Svilušky bývají k nalezení na spodní straně listů.
Ještě koncem minulého století byl cykas japonský mimořádně cennou rostlinou, kterou si dovolili pěstovat jen znalci. Dnes si ho může obstarat každý pěstitel se zájmem o exotické rostliny.
Vedle klasiky mezi begoniemi, tedy vedle voskovek a begonií hlíznatých, získávají zaslouženou pozornost jiné druhy nebo kříženci více druhů begonií.
Správné české jméno jihoamerické rostliny zní aka jedlá. Většina majitelů ji však nazývá fejchoa. Potěší i začínající pěstitele.
Dubnem začíná nejkrásnější roční období v té podobě, na kterou se tolik těšíme. Za tepla a bezvětří se vzduch nasycuje vůněmi země, pryskyřice, lesa, dřeva. Ptačí volání je stále slyšitelnější, světlo dne slaví převahu.
